Řeka bohů II.
Wilbur Smith
Řeka bohů / Rieka bohov série
< 2. díl >
Rok pro celosvětovém úspěchu románu Řeka bohů vychází z pera mistra afrických příběhů pokračování tohoto světového bestselleru, neméně úspěšná Řeka bohů II. Mezi oběma příběhy však uplynuly čtyři tisíce let. Duraid a jeho nádherná manželka Roana jako první objeví hrobku královny Lostris. naleznou zde pergameny, ve kterých truchlící Taita popisuje pohřeb faraona Mamose i s veškerým jeho bohatstvím. Senzační odkaz ze záhrobí se stane vodítkem k hledání báječného pokladu a rozluštění faraonova tajemství. Rozpoutá se divoká bitva, ve které mnozí jednají bez zábran, aby dosáhli svých dílů.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 1995 , AlpressOriginální název:
River God: The Seventh Scroll, 1993
více info...
Přidat komentář
Škoda, skĺzlo to do tuctového B-čkového thrilleru, kde záporák (apropo podobnosť mena s kontroverzným objaviteľom Tróje čisto náhodná) je celú knihu o krok napred a hlavná postava naivne na všetko naletí, taký Tom a Jerry a Indiana Jones. Prvý diel mal charizmu a vo svojej poličke s Historickými románmi bol jedinečný, ale v tomto žánri je pretlak a hlavne ku koncu to bolo pateticky predvídateľné. Akoby to po sebe ani nečítal. V celej kniha sa odvoláva na prvý diel, ale miestami, asi kvôli zvýšeniu napätia, ignoroval dôležité body (napr. keď sa skoro otrávil v hrobke)
K této knize jsem se vrátila po velmi dlouhé době, asi 20 let. Loni jsem ve čtenářské výzvě četla první díl a řekla jsem si, že co nejdříve si opět obstarám díl druhý. Druhý díl je svižný, napínavý i poučný. Řeší opět problematiku, život i odkrývání tajemství faraona, zmíněném v prvním díle. Hezké, napínavé čtení a vřele doporučuji.
Oproti prvnímu dílu mi přišlo, že tento snad psal někdo jiný. V podstatě jsem zde nenašla prakticky nic z pozitiv Řeky bohů (atmosféra, historické pozadí, dobrodružství, svižný děj..), jen prohloubení jejích negativ (najivita příběhu, nesympatické postavy..), což vedlo k tomu, že se mi knížka opravdu nečetla dobře a vlastně mě z větší části až nudila a do přečtení jsem se musela vyloženě nutit.
Z počátku jsem byla mírně řečeno rozčarovaná z faktu, že se pokračování Řeky bohů odehrává v současnosti. Ale Wilbur Smith mě definitivně přesvědčil o tom, že je to pan spisovatel a je úplně jedno do jaké doby, či prostředí svůj román zasadí. Umí totiž vytvářet napínavé příběhy, které ani chvilku nenudí. Akční, zábavné a přitom ne až tak moc nevěrohodné. Po poslechu této audioknihy mohu napsat, že neznám žádnou jinou lepší knihu o pátrání po pokladu. Naprosto dokonalá odpočinková četba. Audioknize, kterou načetl velice dobře pan Libor Terš, nemám také co vytknout. Mohu ji pouze všem vřele doporučit k poslechu.
Druhý díl navazuje na děj prvního cca po 4000 letech. Royana Al Sima a Sir Nicolas Harper luští Taitova vodítka a hádanky, aby nalezli hrobku faraóna Mamose. Celé to začne nálezem hrobky královny Lostris, kde Taita schoval svitky popisující děj z prvního dílu.
Opět se ocitáme v Etiopii a o soupeře, který chce hrobku a její obsah ukořistit jen pro sebe nemají nouzi. Příběh i detaily jsou propracované jako v prvním díle. Přiznávám, že některé technické pasáže (je jich jen pár) jsem přečetla jen letmo, ale jinak detaily a propracovanost popisů dodávají místům na realističnosti.
Samozřejmě byly některé věci předvídatelné a hlavní hrdinové v jednom ohledu velmi naivní. Ale i tak je to dobře napsaný dobrodružný román na dlouhé večery.
Po jedničce jsem byla chvilku "rozčarovaná" skokem z dávné minulosti, do žhavé současnosti, tento stav přetrvával zhruba půl stránky, jakmile se jeden přeorientoval z pachu zpocených koňských zad a nahých těl válečníků, chytil ho příběh stejně tak, jako v díle předešlém. Autor to prostě umí.
Poklad v Taitově jezeře. Mladá krásná a příhodně ovdovělá vědkyně cestuje po Africe v doprovodu Indiany Jonese, zlotřilého Rusa, slabomyslného znalce místních poměrů a proti vůli zvrhlého Němce a jeho četných pohůnků. Všechno se koná v tradičním britském přesvědčení, že cokoliv v cizí zemi najdu, můžu ukrást bez ohledu na škody a ztráty na životech. Wilbur Smith by se měl držet svého kopyta, které se jmenuje Starověk.
Úžasné, jak autor dokázal navázat na první díl, který se odehrával před 4000 lety. Zvládl to mistrovsky. Děj je svižný a zajímavý. Čtenář si dokáže i vše představovat, tak dobrý je Wilbur Smith spisovatel. A dokáže to hlavně popsat v krátkosti, takže neubírá na dynamice. Možná by se našly nějaké nuance v popisech děje z prvního a druhého dílu, ale to jsou maličkosti. Takže jednoznačně 5* ????
DROBNÝ SPOIL:
V prvním díle je napsáno, ze až Taita opustí jako poslední hrobku Tana (oficiálně Mamose), bude vchod do místnosti uzavřen kamenem. Při objevení hrobky ve druhém díle však jeho pohřební komora byla volně přístupná.
Je tak nebo se mýlím? Našel ještě někdo nějakou nesrovnalost?
Pište do komentů, díky.
(SPOILER)
Od dob eunucha, otroka a písaře Taity, geniálního architekta, inženýra, básníka.... uplynuly 4000 let. Mistr afrických románů Wilbur Smith tentokrát neodolal a do románu zakomponoval i svou vlastní osobu. Jak nezvyklé. Potkáváme královnu Lostris i faraona Mamose VIII., respektive jejich pergameny či mumifikovaná těla. Smith vytvořil příběh à la Indiana Jones a hledače staroegyptských pokladů provází sám Taita, tedy jeho odkaz. Smith opět dokázal navodit kontinuální napětí a bezpečně připoutat mou pozornost.
Ze současného Egypta nás božská řeka Nil zavádí dále do válkou zbídačené a politiky a vojenskými generály zkorumpované Etiopie konce 20. století, stále plné násilí a bezpráví. Ideální románové prostředí. Smith nás přivádí do Tanova (jak jinak) jezera (bazénu:) a řeky Dinder (Dandery), přítoku Modrého Nilu. Smith do příběhu zasadil i postavu bývalého agenta KGB - pořádného parchanta, který se v Etiopii usadil od dob sovětské podpory etiopské vlády. Od Řeky bohů jsem si nechala rozumný odstup a umožnila tak jejímu pokračování, příběhu sedmého pergamenu královny Lostris, aby mě - opět - zcela pohltilo. Wilbur Smith je mimořádný vypravěč a jeho virtuózní hra na city je očividná. To ale do románu patří. Nevadí mi proto ani jeho urputné happyendy, protože jsou vážně zasloužené.
Pan spisovatel asi moc koukal na Indiana Jonese... Z knihy se mi líbilo asi 50 stran, které měly nějaký drive, ostatní byla nekonečná a táhnoucí se nuda. Dokonce i happy end byl extrémně nudný. Do dalších knih od tohoto spisovatele se už určitě nepustím.
Skvělé pokračování prvního dílu - děj se však neodehrává ve starém Egyptě, ale v Egyptě současnosti. Kniha je plná napětí, zvratů, úchvatných objevů ...
Inu, kdo čeká historický román a Taitovu bravuru, asi bude zklamán.
Jsme na propracovanější "Honbě za klenotem Nilu" ze současnosti, kde na nás Taita promlouvá v hádankách. Zvykl jsem si ale docela rychle a opět se těšil, jak to ty záporáci zase schytaj:-)
První díl této série byl pro mě skvost, druhý díl se přenesl o 4 tisíce let do budoucnosti, ale na čtivosti neubral ani o píď. Kniha mě vtáhla do děje velice rychle a vypustila mě až s poslední stranou. Velice se mi líbilo, jak i přes takový časový rozptyl dokázal autor skvělé navázat na to, co se dělo v první knize. A ještě více mě nadchlo, že sám sebe zahrnul do děje a reagoval na svou první knihu a částečně zpochybňoval její autenticitu. Tomu říkám kvalitní smysl pro kritiku i částečně humor.