Řeka bohů: Román ze starého Egypta
Wilbur Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290010/mid_reka-bohu-roman-ze-stareho-egypta-ktS-290010.jpg
5
2241
2241
Řeka bohů / Rieka bohov série
1. díl >
Nevídaná nádhera starověkého Egypta, země faraonů vybudované na zlatě a hynoucí chamtivými intrikami mocných, ožije díky barvitému vyprávění mimořádně talentovaného otroka Taita. Právě on byl vychovatelem vezírovy dcery Lostris, později manželky faraona Mamose VIII. Kráska Lostris se vdala podle otcova přání, třebaže milovala jiného muže. Když se jí narodil syn, jediný Taita znal pravdu: chlapec Memon není synem faraona, ale velitele královských vojsk Tana. Čas běžel. Do pestrého dění zahřměla válečná vřava: kmen Hyksósů napadl Egypt novými zbraněmi a nezadržitelně postupoval, padlých rychle přibývalo. Jak se zachrání egyptský národ? Cesta po Nilu na galérách míří na jih do bezpečí… Další osudy hrdinů najdete v knize Řeka bohů - Bůh pouště.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2014 , AlpressOriginální název:
River God, 1993
více info...
Přidat komentář
Bavilo mě to a to jako dost! Někdy mi trochu vadilo, že hlavní hrdina Taito je až exterémně dokonalý a vševědoucí, ale W.S. to tak ve svých knihách má a postupně jsem to vzal na vědomí a přijal jsem to jako fakt. Jinak čte se to samo, dějová linka příběhu je zajímavá, postavy a kulisy v příběhu jsou velmi dobře zpracovány. Prostě to bylo takové přijemné čtení, čas u toho rychle ubíhal a jednoznačně jsem rád, že jsem si to přečetl a pustím se i do navazujících knih téro série.
Tenhle žánr nepatří mezi moje oblíbené, dal jsem ale na doporučení a i tak jsem se dlouho nutil, než jsem se pustil do čtení...a ve výsledku naprosto úžasná kniha...snadno čtivý,napínavý, zamilovaný příběh...
Parádní román. Knihu jsem dostal k narozeninám. Doporučuji všem kdo četli například Egypťana Sinuheta. Těším se na další díly.
Užasná kniha díky které jsem začal číst historické romány, zvláště ty ze starověkého egypta.
Popravdě se divím že jsem knihu dočetla. Každých 100 stran jsem si říkala že přestanu, ale něco mě nutilo zjistit jak ta nekonečná sedmi set stránková kniha skončí, no ze začátku jsem se celkem dobře začetla. Bylo to takové nevinné povídání. Celkový styl autora mě hodně překvapil a celkem bavil. Bylo to v podstatě 30 let, které jsme prožili s hlavními hrdiny, bavilo mě číst jak se postavy vyvijejí, potom mě ale mrzelo když se na některé postavy zapomínalo. Moc mě nebavily válečné spory, spíše jsem se zajímala o osobní příběhy postav. Neuvěřitelně mě štval otrok Taita , který byl úplně všechno. Posledních 200 stran jsem věděla jak válečný spor dopadne. Takže závěrem. Jsem hrdá že jsem to dočetla.
Vlivem šoku z povodně moje paměť nepodstatné věci vytěsnila, takže pár věcí jsem zapomněla. Snažím se je obnovit.
V této knize jsem nedočetla ani první kapitolu. Proč?
Hlavně mě iritovalo, že si autor vůbec nedal práci a před psaním se neseznámil dost dobře s reáliemi.
1. Staroegyptština nezná hlásku l, ale jedna z postav se klidně jmenuje Lostris, což je zřejmě řecká forma, a navíc její dívčí jméno zní Lanata, takže autor si z nás dělá blázny tuplovaně. Její mládenec se honosí jménem Tanus, k čemuž asi přišel někde v Římě.
2. Lovit hrochy lukem a šípy je holé šílenství a Staří Egypťané to tak, podle mnoha vyobrazení v hrobkách, nedělali. Na hrocha jedině s pořádným kopím.
3. Té báchorce s inovovaným lukem též nelze věřit. Z čistě fyzikálních důvodů.
4. Když autor přirovnal dvojici, která spadla do vody, k páru vyder, něco mi tam nesedělo. Jakpak je mohl Taita znát, když tam nikdy nežily?
5. Abych nezapomněla! Do kukuřičné placky se tehdy ve Starém Egyptě mohl sotva kdo zakousnout.
Možná jsem hnidopich, ale fakt mě to vytáčelo. Nehledě na to, že Taita mi byl od začátku nesympatický. Nehodlala jsem riskovat další zhůvěřilosti podobného typu a po pár stránkách jsem knihu rázně zaklapla a vrátila majiteli. Někdy není na škodu, když z hlavy něco vyšumí :-)))
Nepochybně patří toto dílo do seznamu knih, které by si měl každý přečíst...úžasný a pravdivý příběh o boji, (ne)naplněné lásce a smrti. Tak, jak život opravdu byl. Moc a moc doporučuji!
Taito mě neskutečně sral. Chytrej jak rádio všude byl všechno znal a co neznal to vzápětí zdokonalil.
Čekala jsem víc. Kniha se četla dobře, vypravěč je autor dobrý, prostředí zajímavé, ale nebylo tam nic co dělá dílo špičkovým dílem. Za rok, za dva, nebudu vědět o čem to bylo.
Kniha, kterou jsem četla před mnoha lety a poté se k ní nejednou vrátila. Podrobný popis krajin, postav i situací, možná někdy až moc.
Nádherná kniha,která mě docela dostala.Ze začátku jsem byl dost nedůvěřivý,ale s pokračujícími stránkami jsem od knihy odcházel,co nejméně a od půlky jsem to vzal na jeden zátah.A udělal jsem dobře,protože se mi to moc líbilo a určitě se pustím i do dalších dílů.
Dlouho trvalo, než jsem se do knížky pustil. Ale když jsem jí vzal do ruky, už to šlo rychle. Být časově neomezený, tak padla na jeden zátah :)
Krásná kniha, je to jedna z mála knih, kterou jsem přečetla na jeden zátah. Po létech si znova vracím a čtu ji podruhé a opět jsem uchvácená, všemi těmi detaily, se kterými si autor precizně pohrál.
Četla jsem i další díly a i ty mne nezklamaly.
"Nebyl jsem sám, kdo se vyvaloval v sentimentu jako prase bradavičnaté v bahně."
Mimořádný zážitek, alespoň pro mě. Nebyl to můj první Wilbur Smith, ale byl dokonalý. Historie pro mne poměrně málo známého světa a národa, drama, romance, dobrodružství... a ten jazyk! Nádherná metaforická přirovnání, barvité popisy, humor lahodící mé poněkud cynické povaze, romantické scény bez špetky laciného, těžkého, zkaramelizovaného cukrování, spravedlnost nakonec vždy na té správné straně. Starověký Egypt si mě přes mnohé tíživé okolnosti od otroků po brutalismus zcela získal. Není třeba si nic nalhávat, ústřední postava, eunuch a otrok Taita, je jednoduše génius. Smith jej ztvárnil coby básníka, prozaika, nadaného lékaře, architekta, válečného stratéga, vynálezce a filosofa. Hotový staroegyptský Michelangelo. Kdepak, ještě něco víc. A přece, nebo právě proto, je to nesmírně přitažlivý knižní hrdina, s nímž se nelze neztotožnit a jehož nelze nemít rád. A přitom je to pouhopouhý vypravěč. Geniální. A jak se Taita umí pochválit :-). Smith tohle umí moc dobře. Posbírat skutečné události, historicky doložené postavy a vytvořit poutavý, generační román. Výborný překlad Václava Vanduchy pak na Smithův pětipatrový, lahůdkami prokládaný dort položil sladkou třešničku. Mňam.
"Dvacet a jedenkrát zahýbá křišťálová cesta.
Je úzká jak ostří bronzové čepele.
Bohyně, co hlídá druhý pylon,
je zrádná a způsoby má ďábelské.
Ta družka plamenů a kurva vesmíru
s tváří podobnou tlamě lvice
vemenem mléčným dusí muže
a vagínou polyká je celé."