Falešná hodnota
Ben Aaronovitch
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462610/bmid_falesna-hodnota-biJ-462610.jpg
4
102
102
Řeky Londýna (Peter Grant) série
< 8. díl >
Nové dobrodružství Petera Granta... a zároveň nový rozjezd! Jsme stále v Londýně, ale Peter už nepracuje u metropolitní policie. Po uzavření případu Muže bez tváře a dalších peripetiích se Peter usazuje, připravuje se na otcovskou roli a zároveň čelí poněkud nejisté budoucnosti. Nastupuje do soukromého sektoru, do IT firmy Terrence Skinnera, kde věci nejsou takové, jaké se zdají být. V rámci zaměstnání se musí naučit splynout s civilisty, kteří jsou ještě větší geekové než on, byť nadále zůstává v kontaktu se starými známými, jež ho provázeli při dřívějších vyšetřováních, ať operují v Rozmaru nebo třeba v Americe. A i zde má samozřejmě slovo magie. Pracoviště skrývá tajemství, technologii, která je sice high-tech a zkoumá možnosti umělé inteligence, ale má kořeny u Ady Lovelaceové a Charlese Babbage.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , ArgoOriginální název:
False Value, 2020
více info...
Přidat komentář
Nejslabší kniha autora, hodně chaotický děj, střídání časů, mnoho zaměnitelných a nezajímavých postav.
Uff, po Aaronovitchovi jsem sáhla ze zvyku, chtěla jsem si přečíst něco známého, ale tentokrát na mě jeho psací kouzlo moc nefungovalo. Příliš mnoho postav, zkratek, odboček od děje, odkazů na seriály. Oceňuju snahu udělat děj co nejzajímavější, ale já jsem se většinu času ztrácela v příběhu.
Ano, stále je to ten vtipný Peter, který k sobě přitahuje podivnosti, ale moc dobře vím, že autor to umí podat lépe. Asi stále čekám, že mě příběh chytne tak, jako v předchozích dílech, ale obávám se, že Aaronovitch už z dobrodružství Petra Granta vyždímal, co se dalo. Další pokračování si přečtu, budu si ale muset od Řek Londýna trochu odpočinout.
Nově použité střídání časových rovin, rozjezd plný vysvětlování a opět závěr nezávěr. Akce i magie se vyskytovaly hojně, čte se to dobře, jen to wow už tam není.
Celkově tři a půl hvězdy.
Už osmý díl fanstasy detektivní série je docela dobrý, ale mohl být lepší. Námět je zajímavý, ale jeho provedení se úplně nepovedlo. V příběhu je spoustu zbytečných odboček (hlavně pátry u řeky), a přitom závěr je odbytý na pár stránkách. Úvod také nepatří k nejpovedenějším, a přijde mi divné že by geek Peter neznal děrné štítky. Celkové hodnocení dvě a půl hvězdy.
Já se teda přiznám, že tenhle díl jsem přečetla se sebezapřením. Ne že by byl špatný, to jakože ne. Jenže se mi zdá, že autor už tohoto hrdinu vyčerpal, vymáčkl, uzavřel... a teď se k němu vrací jak ke své ex, se kterou už si nemá co říct, ale pořád si vzpomíná na ten fakt dobrý sex před lety a doufá, že třeba...
Zatímco stíny nad Trevírem přinesly aspoň nádech něčeho nového, tohle nic moc.
Ze začátku jsem se trochu ztrácela - leden, prosinec, leden, prosinec, Peter je u policie - Peter není u policie... a počítačové problémy taky nejsou můj šálek čaje. Ale jinak celkem slušné čtení.
P.S. "...Američani rozumově vědí, že existuje nějaký zbytek světa, ale ve skutečnosti tomu nevěří."
oblíbená užvaněná série tentokrát trošku pokulhávala, trvalo, než jsem se dokázala začíst. to, že jsou zápletky tak zamotané a plné různých postav a nedají se jednoduše převyprávět, už je zvykem. ale ubylo hlášek, logiky i nepopsatelného šmrncu.
Tak moc jsem se na nové dobrodružství Petera Granta těšila a pak se jeho čtení trefilo do mé čtenářské krize a já ho louskala měsíc. Přitom ten příběh nebyl úplně špatný, ale Ben to umí i líp. Pořád nevím, jak to celé uchopit. Po dočtení se nedostavilo prakticky nic. Sakra, já tu sérii zbožňuju a základní premisa tohohle příběhu byla kulervoucí, tak proč mi to nesedlo?
Přiznám se, že ta čtvrtá hvězda ji ryze z nostalgie, které se nedokážu ubránit.
„Stůjte, policie!
Křikl jsem na základě přesvědčení,
že se jednou dočkám dne,
kdy bude mít taková výzva
kýžený účinek.“
Falešná hodnota je přesně to, jak se to jmenuje. Kniha má naprosto falešnou hodnotu. Je to příběh prodlužovaný, který má spoustu odboček a k hlavnímu tématu se dostává jen málo kdy. Nebavilo mě furt odbočování od tématu. Hlavně rodinné záležitosti. Příkladem tak je párty u řeky, které mi připadalo už spíš jako romantická červená knihovna. U tohoto příběhu jsem se šíleně nudil.
Citát: Potíž s vychytáváním chyb spočívá v tom, že chyby chytí vás.
Další věc, která mě skoro až odrazovala od čtení je moc velká nenávist pana spisovatele k bílé rase. Hnědí jsou elegáni a bílej člověk je převážně tlustý, málo inteligentní a špatně oblečený. Musel jsem se zasmát černochovi v Death metalové vestě. To už bylo opravdu přehnané. A podiv konstábla nad tím, že v Anglické firmě uprostřed Londýna pracuje 94% bílejch. Další rasistická narážka. S knihami pana spisovatele Aaronovitche končím.
Citát: Je mnohem a mnohem snažší lhát, když říkáte pravdu.
Pokud se do něj pustíte, mohu vřele doporučit prvních sedm knih ze série „Řeky Londýna“. To se dalo číst, byla to zábava, napětí a celkem i sranda. Další knihy od tohoto spisovatele padají do balastu, který se místo příběhu zajímá spíš o barvu pleti. Falešná hodnota je velmi nudnou knihou a vlastně mě už ani nepřekvapil konec tohoto příběhu. Ani mu nebudu dávat žluté motýlky, možná by mu vadila jejich barva. Dostane jen čínské...pardon, červené hvězdy. Tedy, oprava, jen jednu.
Citát: Unavení lidé nevykonávají náležitě svou práci.
Tohle byl tak trochu jiný Peter, jakoby vážnější..snad tomu trochu přispěl i řešený případ, protože na rozdíl od jednorožců a víl byly všechny ty IT technické záležitostí děsivě uvěřitelné. Takže nejdřív jsem se u čtení válela smíchy, postupně mi, jak se říká tuhly rysy a dočítala jsem s lehkým mrazením v zádech. A to prosím jsem se na některé výrazy musela zeptat co vůbec znamenají a obávám se, že něco jsem nepochopila vůbec. Nic to ale nemění, jsem napnutá co se bude dít dál a co ještě Petera a všechny kolem něj čeká.
Jo a rozhodně nejsem geek, ale určitě vím, co je děrný štítek!
(SPOILER)
Tak jsem zjistila, že nejsem až tak velký geek, jak jsem si myslela. Páč jsem ne všechny geekovské vtipy a narážky pochopila. No a co? Stejně jsem si návrat Petera Granta užila a pomalými doušky (hlavně kvůli nutnosti chodit do práce a vydělat si na další knížky) vychutnávala plynutí děje, vývoj postav a britský suchý humor.
I když Peterův vývoj se mi zdál spíš jak otočka o sto osmdesát stupňů. Po celé první sedmi knižní etapě, kde vystupoval jako mladý ucho až moc nahajpovanej novými poznatky, mi v této knížce připadal konečně vyspělejší, rozumnější, profesionálnější. Jakoby konečně přestal být tím mladým konstáblem, co si prvně popovídal s duchem, když hlídal místo činu. Ale. Na to, že mezi sedmou a touto knihou dějově mělo uběhnout jen pár měsíců, mi to přišlo jako moc velká změna. Skoro to vypadalo, jako by těch pár měsíců trávil vedle Tobiase Wintera a nasál něco z jeho německé preciznosti. A propos - hrozně chci aby se ti dva potkali.
Taky se musím zmínit o anotaci, která zamotá hlavu a čtenář netuší do čeho jde, jako věta: „Jsme stále v Londýně, ale Peter už nepracuje u metropolitní policie,“ mě fakt dostala a vůbec jsem nevěděla co od děje čekat. Jako Peter už není policajt? Vždyť v první knize složil slib! A pak mi to zkazil článek v Pevnosti. Sice se to dozvíme hnedka ze začátku knihy, takže ne, Peter nepřestal být policajtem, ale i tak mě to ochudilo o skvělí WTF moment.
Závěrem jen čestné zmínky které se jen mihly a hráli druhé housle. Třeba Nightingal ten už je vyloženě v pozadí. Pak nový praktici z Ameriky a chudák agentka Reynoldsová, která se s nimi bude muset poprat.
Řeky Londýna si právem vysloužily místo jedné z mých nejmilovanějších sérií - magie, chytrý humor a britská duše odkapávající z každé stránky? Tomu fakt nejde odolat. Tím spíš, že si pan Aaronovitch drží až překvapivě dobře úroveň a v každé knížce přijde s něčím novým a zajímavým, aniž by to úplně přeháněl nebo se sám zahnal do kouta.
Stejně tak to je i v nejnovějším případu Petera Granta, tím spíš, že pan Aaronovitch tuto knížku pojal jako jedno velké spiklenecké mrknutí nám, nerdům. Včetně Hlubiny myšlení, cylonů a tmy, která páchne po rybách a dívá se na vás zpátky.
Jen jedinou malou výtku bych měla pro autora české anotace, který nejspíš četl jinou knížku, než já...
Přečteno v anglickém originále.
Konečně! Říkám na každý nový díl mé milované série. A nekriticky dám nakonec vždy za 5, přestože někdy trošku váhám. Tentokrát jsem, přiznávám, váhala více. Zejména proto, že se tam řada mých oblíbenců buď jen mihla (např. Molly), nebo se neobjevila vůbec. A spolu s nimi zmizela i část typického humoru. Doufám proto, že příště už všichni nastoupí v plné parádě! A dávám za 5, protože i tentokrát to stálo za to.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány policie technologie městská (urban) fantasy vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2015 |  Řeky Londýna |
| 2016 |  Měsíc nad Soho |
| 2016 | Šepot podzemí |
| 2017 | Prokleté domovy |
| 2017 | Záludné léto |
Pokračovat v příběhu po uzavření jednoho celku není snadné a Aaronovitchovi se to tak úplně nepovedlo. I v přechozích knihách občas chyběl nějaký dílek skládačky, takže řešení případu nebylo stoprocentně uspokojivé, ale tady jsem těch informací postrádala více. Jasně, možná si autor myslí, že to zvyšuje realističnost policejní práce, ale to funguje jen do určité míry.
Kromě toho koncept Knihovníků mi přišel vykradený z jedné filmové série, což mi dojem z knihy vůbec nezlepšilo.
Jinak se jedná pořád o fajn příběh, super postavy a zajímavý svět, ale prostě není to perfektně doladěné.