Rezervace goblinů
Clifford D. Simak
Ocitáme se v časech, kdy je běžný přenos hmoty na mezihvězdné vzdálenosti a cesty časem jsou realitou. Profesor Petr Maxwell se vydal ze Země na výzkumnou misi, ale vlivem nepředvídatelných okolností se dostal na neznámou křišťálovou planetu. Zjistil, že je studnicí vědomostí a znalostí umírající starobylé supercivilizace. Když se vrátil na Zemi, toužil všem oznámit existenci tohoto pokladu, ale s údivem zjistil, že ho nikdo neposlouchá. Všechno totiž ukazovalo na to, že se z expedice vrátil již před měsícem, nepřivezl žádné poznatky a později zahynul při nehodě. Prostě nikdo nevěřil, že profesor Maxwell doopravdy existuje...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Goblin Reservation, 1968
více info...
Přidat komentář
Pěkná blbost, dost velký úlet, ale v poslední čtvrtině to chytlo trochu spád a celkem jsem se i bavil. Celé je to ale chabě vymyšlené a vystavěné. 45%, 22. 5. 2023.
Sci-fi s prvky fantasy mi nějak nesedlo. Navíc, o hlavním hrdinovi nevím co si mám myslet. Na to co se s ním na začátku stalo se chová divně. Vzhledem k tomu, že mám na čtení velmi málo času jsem knihu nedočetl a vrhám se na jinou.
Ze začátku mi trvalo než jsem se chytl. Ale pak už velmi zajímavé, a na konci i mile překvapivé.
Rezervace goblinů je pitoreskní vyprávění na pomezí sci-fi a fantasy. Vždyť kde jinde můžete vystoupit z teleportálu přímo mezi gobliny, trolly, víly, duchy a banší, v mezičase oživit draka a k tomu se ještě vypořádat s tajuplnou vesmírnou rasou kolečkářů. To už ani nemluvím o cestování časem nebo o tom, že jste se ze své výpravy na tajuplnou křišťálovou planetu vlastně vrátili dvojmo. Simak tady splétá páté přes deváté, ale dělá to s noblesou a grácií. Jeho hospodská rétorika a nadhled, otištěný do celého příběhu, jsou navýsost zábavné a fungují velice dobře. Onen lehký opar satiry, který provází profesora Maxwella až k závěrečnému rozuzlení, se nijak nevnucuje ani nepůsobí přehnaně násilně, takže čtenář si může Rezervaci goblinů užít jako příjemnou odpočinkovou četbu pro nedělní odpoledne.
Jsem na rozpacích. Ačkoliv se knížka dobře čte, nelze přehlédnout, že celou dobu se nic moc neděje. Žádné napětí, hlavní hrdina podivuhodně klidný (a také plochý, nezajímavý a nudný). Závěr nedotažený. Ale pěkné vedlejší postavy jako Op, Duch a biostroj. A dobrý nečekaný závěr. Jen to kazilo to, jak se na posledních asi 40 stranách některé informace opakovaly, a to téměř stejnými slovy. Nevím, zda to chtěl autor zdůraznit, nebo zda zapomněl, že už to tam jednou napsal. Díky tomu, co se objevilo v závěru, si knížku asi nechám, ale nijak zvlášť mě na další autorova díla nenavnadila.
Autorovy další knížky
2013 | Město |
1990 | Poselství z vesmíru |
1995 | Prstenec kolem Slunce |
1992 | Čas je ta nejjednodušší věc |
1993 | Přestupní stanice |
Jak mám Šimáka rád, tady jsem se ptal proč. Proč to bylo napsáno, co chtěl říci: že jsou dračí krásní, že by mohla existovat paměť z jiného vesmíru, že někdy musíme něco obětovat, abychom něco získali? O přátelství? Duch, Op, Silvestr, Karolína a Petr Maxwell na jedné straně. Nejmenoval se náhodou Silvestr kocour stařenky Oggové u Pratchetta? A na druhé straně Churchill, kolečkár, možná Drayton, ale ten chtěl všechno pochopit, Sharp, ale ten chtěl peníze na výzkum. Na to, jak to bylo krátké, to bylo hodně bláznivé. A nevím proč, cítil jsem zase spřízněnost se Strugackymi. Snad ta autorova fantazie.