Říkají mi Lars
Daniel Gris
Řízná česká krimi a první díl série se soukromým očkem jménem Lars. Vypadalo to jako pohodovej kšeft. A pak se všechno podělalo... Lars je soukromé očko. Opatřuje informace, sleduje lidi, řeší problémy, nebo naopak problémy vytváří, to vše podle přání a potřeb svých klientů. Lars má rád Metallicu, Jacka Danielse, vůni žen a hodinky Luminox. To, co rád nemá, jsou podivné náhody. A právě podivných náhod je kolem jeho poslední zakázky až podezřele moc. Jedna smrt, jedno záhadné zmizení a jeden únos, to všechno poté, co jako obvykle odvedl bezchybnou práci. Anebo že by tentokrát tak bezchybná nebyla? Kdo za podivnými událostmi stojí? A kdo bude další, komu začne hořet město pod nohama? Na všechny odpovědi nakonec dojde při neobvyklém setkání ve starém skladišti, kde někteří zúčastnění konečně odloží masky, zatímco jiným budou muset být nemilosrdně strženy... celý text
Detektivky, krimi Thrillery Literatura česká
Vydáno: 2019 , Audioteka , Mystery PressInterpreti: Martin Zahálka
více info...
Přidat komentář
Nemůžu si pomoct, za mě zklamání. Tohle je přesně ten případ, kdy jsem se díky obálce a anotaci na knihu nehorázně těšil a dopadlo to... no z mýho pohledu neslavně. Autor má nepochybně prořízlou pusu, ale ne ještě takový literární schopnosti, aby dokázal všechny hlášky a myšlenkový pochody náležitě převést na papír. Každej druhej odstavec začína slovy JENŽE, TAKŽE, COŽ... a postupně mi to vadilo víc a víc, protože jsem si uvědomoval, že příběh to nezachraňuje. A vlastně ani hlavní hrdina. Čekal jsem bijce. Dostal jsem chlapa, co dostal párkrát na budku a když měl možnost vystřelit, nevystřelil, když měl možnost někoho praštit, nepraštil ho... vyhrožoval tím v příběhu několikrát, jenže u toho zůstalo. A kromě jednoho faktu, kterej sám Lars odhalil, vlastně nepřišel na nic. V první půlce sledovačka, v druhý čekání na odhalení pachatele... a tramtadadá, konec. Každý řešení mu spadlo víceméně do klína. Jediný drsný, co v tomhle příběhu bylo, byl styl vyprávění, ale to v mých očích zkrátka nemůže knihu zachránit. Letos má autorovi vyjít pokračování pod názvem Lars láme kosti, ale nedokážu si představit, že by to zrovna tenhle detektiv dokázal...
Tak toto ma bavilo. Jednoduchá zápletka, sympaťák Lars, Jack Daniels, Metallica, vtip, dobré hlášky a skvelá čeština. Koniec a rozuzlenie výborné.
Na odreagovanie vrelo odporúčam.
Drsná kniha, která by si zasloužila drsné hodnocení s navrch drsným komentářem. Bohužel, já žádný drsňák nejsem, tudíž dám jen drsné 4 *. Těším se na dalšího drsnýho Larse.
Nominace na obálku knihy roku 2018 (zaujal mě ten drsný chlap).
Skoro bych řekla nominace na knihu 2018.
Perfektní, beru to jako bezděčně vydařený dárek (4.2.) od "Áčka".
Svérázný hrdina od svéráznějšího autora.
Úplně nová spisovatelská hvězda? Styl je výrazně výrazově perfektní.
Z fotek jde obava, a tak lepší je se zavrtat do strhujícího děje, což se podaří hned po první větě, a donutit se ke spánku, to pak jen tak nejde.
Citace:" Když bude mít osoba na tý fotce na nose blechu a ta blecha na p ...i chlup, chci vidět jeho barvu."
Suprový, Metallica, bicí - v masáži vůle, série v plánu.
V sekci českých hned po Rychlopalbě.
Doporučuji
Nebolo to špatné... ale...
Kniha mala veľa predpokladov, aby sa mi páčila - najdôležitejšie boli, že Metallicu aj whisky mám naozaj rada (tým sa vysvetľuje moja nechuť k románom pre ženy :)). Ale táto kniha je tak veľmi neoriginálna, až to bolí! Predobrazom je určite Rychlopalba Štěpána Kopřivy. Vlastne keby v Rychlopalbě hlavného hrdinu vyhodili od polície, tak pokračuje presne takto, ako Lars. A bohužiaľ pre túto knihu, nejde neporovnávať...
Podobných filmů už člověk viděl tucty. Těch, co začínají takto: déšť, pošmourné město, starý otlučený sporťák, ze kterého vylézá chlápek v umolousaném baloňáku. Už na dálku z něj smrdí chlast a cigára. Vchází do své kanceláře… na prosklených dveřích je napsáno „ten a ten – soukromý detektiv“. A to všechno je podbarvené hlasem vypravěče. Samozřejmě v první osobě – mluví k nám sám hlavní hrdina. Třeba Phil Marlowe. Nebo Lars…
Ale jo… občas je třeba si odfrknout. A já rád odpočívám u takovýchto knih. Nenáročné, rychlé a akční. I přes to vtipné, navíc vcelku chytře. Tvrdou americkou detektivní školu jsem vždy měl rád, vyrostl jsem na ní. Toliko chvála.
Na obálce je anotace: řízná krimi z Prahy. No a to mi právě chybělo. Ta Praha. V knize vládne jakési bezčasí a naprosto neidentifikovatelné prostředí. Jakoby si autor nechtěl svazovat ruce reáliemi. Škoda. Trochu reálná Praha by tomu přidala další level.
Fórky taky dobrý, jen kdyby se autor neměl potřebu se za ně neustále omlouvat, nebo je uvádět na pravou míru. Například: Solomon vypadal jako žid z nacistickýho plakátu – tedy ne že bych měl něco proti židům…?? Občas jsem se musel převlíct za vykroucenou buznu… tedy ne že bych měl něco proti buznám…?? Snad aby to bylo jako korektní. Jenomže správnej drsňáckej soukromej detektiv na korektnost sere. A drsnej čtenář to přeci ví. A pochopí to. A ví, že drsnej autor není rasista, homofob a misogyn. V těchto knihách jsou prostě ženský hrdinky vždycky nádherný prsatý samice. To dá rozum… Alespoň že tohle kniha splňuje.
Příběh se odvíjí svižně, byť předvídatelně. Napsané je to zručně, byť bych přivítal o něco méně autocenzury (nebo redakční cenzury) a trochu více reality.
Jestli je pseudonym autorským nebo nakladatelským výmyslem, těžko říci. V každém případě bych si ale odpustil onen rádoby vtipný pseudoživotopis, který deklasuje vcelku vtipný humor v knize. Takže… pokud se ještě nějaký příběh o Larsovi objeví, rád si ho přečtu. Pokud ne, svět o nic zásadního nepřijde.
Nebylo to zas tak zlý, dobře se to čte, dobře to ubíhá, příběh je fajn, akorát si ta kniha trochu hraje na něco co není. Snaží se vytvořit křížence Philla Marlowa i s jeho prostředím s nějakým drsňákem jak od Žambocha a zasadit do do současného nejmenovaného města. Otevřený konec je vlastně fajn, i když si tím autor viditelně nechává u nakladatelů otevřená vrátka.
A autor ze svého pozérství snad časem vyroste a přestane se snažit být tajemný a drsný jak šmirgl na záchodě.
Psáno s nadhledem a vtipem, rádoby drsná detektivní pohádka ze současné Prahy. Jen se mi zdá, že množství slov prostě nezakrylo jednoduchost příběhu. Chtělo to děj trochu víc rozmyslet a rozkošatět, čímž nemyslím nabobtnat dialogy. Dala bych přesně 3,5 hvězdy, ale za toho plešatého gentlemana na obálce zaokrouhluji nahoru.
nebylo to vůbec špatné. I když na můj vkus byl Lars až moc dokonalý. Tetovaný tvrďák samý sval samozřejmě sympaťák a samotář na kterého se lepí jen modelky z časopisu Playboy. Příběh jednoduchý a předvídatelný, ale dobře napsaný.
„Bylo mi čtyřicet a skoro celej život jsem byl zvyklej žít sám. Dokázal bych vůbec s někým sdílet víc než postel? Snášel by někdo mý móresy, akceptoval mý názory a rozdejchal mý zlozvyky?
Otázky zbytečný stejně jako teplý fusekle do rakve.
Barem zněla Moonlight Serenade Glenna Millera, bourbon v mý skleničce házel zlatavý odlesky a svět venku za výlohou mi byl najednou úplně u mýho ctěnýho zadku.“
Trochu mi to připomínalo Kopřivovu Rychlopalbu, ze které jsem byla nadšená. A stejně tak se mi líbilo tohle. Vlastně nemám co vytknout. Hlavní postava drsný sympaťák, známé prostředí, vtipné hlášky ve stylu Raymonda Chandlera, zápletka, co má hlavu a patu, co víc si od dobré detektivky přát.
Tak tohle byla naprostá pecka, okamžitě řadím Daniela Grise mezi své oblíbence. A nutně potřebuju další díl!!! :-)
Skvěle čtivý příběh s výborným spádem a pro někoho poměrně překvapujícím koncem. Už se těším na další díly "Larse".
Detektiv sice na nic nepřišel a mě to docvaklo celkem brzo, ale mělo to drive a dobře se to četlo.
Tak tohle jsem opravdu nečekal. Díky databázi jsem opět narazil na velmi zajímavého spisovatele.
Máte rádi Phila Marlowa ? Já tedy rozhodně patřím k jeho obdivovatelům a zároveň i "Drsné školy". Ano Lars jako by mu z oka vypadnul, ale navíc se pohybuje po Praze a hláškuje stejně neuvěřitelně jako Phil. Zejména ten jeho vnitřní hlas, to jak je najednou všechno jinak, nebo tam někde vzadu cinkal zvoneček, ale já...
Navíc Daniel Gris do toho všeho přidá i klasický čeksý humor... Víte mi šijeme uniformy na lidi , řekli 140 kg borci....
To, že si dá očas panáka Jacka, to je OK, ale to daleko podstatnější je, proč mu vlastně říkají Lars. To je pouze přezdívka. Ano na začátku nám prozradil jak se ve skutečnosti jmenuje, ale nikdo ho nezná jinak než jako Larse, a to je přece podle bubeníka Larse Ulricha z mojí oblíbené kapely Metallica.
Takže o to mám tohodle borce ještě radší, a musím říci, že jsem si tuto knížku opravdu užil a byla to opravdu nejlepší knížka roku 2019, zatím je totiž druhá, ktrerou jsem letos přečetl...
Ale doopravdy, jestli bude další pokračování, tak už se nemůžu dočkat, těch hlášek, písniček a konečně zápletky, která byla možná malinko čitelná, prostě jako ta sexbomba, která na Vás vyvalila ty svoje melouny a Vám bylo jasný, že takto to přece nemůže skončit...
Příjemné překvapení. Detektivka s relativně jednoduchou zápletkou, o to však zajímavějšími postavami. Po záplavě brutální severské krimi výborná změna. Navíc Larse si prostě nejde neoblíbit.
Autorovy další knížky
2018 | Říkají mi Lars |
2019 | Lars láme kosti |
2020 | Lars útočí |
2021 | Lars pod palbou |
2022 | Lars mele maso |
Obal lepší jak obsah, ale jo, šlo to.Zápletku se mi trochu podařilo odhadnout, ale závěr byl zase jednou nečekaný.