Říkají mi Lars
Daniel Gris
Řízná česká krimi a první díl série se soukromým očkem jménem Lars. Vypadalo to jako pohodovej kšeft. A pak se všechno podělalo... Lars je soukromé očko. Opatřuje informace, sleduje lidi, řeší problémy, nebo naopak problémy vytváří, to vše podle přání a potřeb svých klientů. Lars má rád Metallicu, Jacka Danielse, vůni žen a hodinky Luminox. To, co rád nemá, jsou podivné náhody. A právě podivných náhod je kolem jeho poslední zakázky až podezřele moc. Jedna smrt, jedno záhadné zmizení a jeden únos, to všechno poté, co jako obvykle odvedl bezchybnou práci. Anebo že by tentokrát tak bezchybná nebyla? Kdo za podivnými událostmi stojí? A kdo bude další, komu začne hořet město pod nohama? Na všechny odpovědi nakonec dojde při neobvyklém setkání ve starém skladišti, kde někteří zúčastnění konečně odloží masky, zatímco jiným budou muset být nemilosrdně strženy... celý text
Detektivky, krimi Thrillery Literatura česká
Vydáno: 2019 , Audioteka , Mystery PressInterpreti: Martin Zahálka
více info...
Přidat komentář
Začnu negativy. Co ten konec ??? Takhle se nekončí ani kapitola, natož kniha. A zrovna v situaci, kdy bych moc rád věděl jak se to vyvrbí a jak se k tomu Lars postaví. A druhá věc, má to být "řízná krimi z Prahy", ale co tu Prahu mělo připomínat? Takhle to je prostě krimi z jakéhosi českého města, ale klidně to může být Brno nebo Ostrava. Tohle bylo super v Rychlopalbě, kde jsem mohl přesně sledovat, kde se hrdina pohybuje a ty scény si živě představovat v odpovídajících kulisách. Na začátku jsem si jen myslel, že to napsal Kopřiva, ale po přečtení jsem přesvědčen, že Gris a Kopřiva jsou stejné osoby. Styl vyprávění Rychlopalby je víc než znát. Hlášky super a opět odpovídají již zmíněné knize. Autor zřejmě zkouší trochu jiný styl a tak to nechtěl spojovat se svým jménem, kterému již vybudoval reputaci. Každopádně kniha je to luxusní a nebýt výše uvedených negativ, nemělo by to chybu. Každopádně to zřejmě byl autorům záměr a tak to nelze hodnotit jako mínus, ale spíše autorský záměr. Lars je borec, sarkasmus, hlášky, no bavil jsem se královsky. Děj také odsýpá a tak co si přát více ?
Černohumorná krimi jednohubka plynoucí neuvěřitelně pohodovým a uvěřitelným tempem. Druhá polovina je znatelně lepší než ta první, která rozhodně byla lehce natažena. Sálá z toho taková ta ironická nálada Tarantinovky, nebo filmů od Ritchieho, ještě než se poprvé otočil za Madonnou. Četba vám bude plynout tak lehce a pohodově, že si budete připadat, že sedíte s Larsem v baru nad sklenicí Jacka s ledem a on vám vypráví o své minulé fušce tak, jak mu huba narostla.
Vtipná městská detektivka, hlavní hrdina je drsnější, než šmirgl 50ka a tak to má být. Chvílemi mi to připomínalo Kopřivovu Rychlopalbu, ale její kvality ani vtipnosti nedosahuje. Přesto pobavilo a nenudilo, za mě *****.
Je mi jasný, že Daniel Gris je pseudonym a upřímně je mi jedno kdo to ve skutečnosti napsal, i kdyby to po večerech slátal Okamura s Roznerem. Mně se to prostě líbilo fakt moc a dlouho jsem se u něčeho tak nepobavil. Přečteno prakticky na jeden zátah za odpoledne / večer. Skvělá a sympatická postava Larse, dobře a jasně vystavěný příběh a atmosféra. Dobře investovaných 250 Kč a doufám, že to jedním Larsem neskončí a budu mít šanci pořídit další díly.
„Náhody neexistujou a na to, abych v ně věřil, jsem jich zorganizoval až příliš.“
Ať už se pod pseudonymem Daniel Gris skrývá kdokoliv, rozhodně nejde o žádného nováčka. Stylistika je čistá, znatelně vypsaná, neklopýtající v minovém poli zvaném hovorová čeština. Díky tomu jazyk netahá za uši a dialogy znějí přirozeně, což se následně odráží na uvěřitelnosti postav, stejně jako kulis, ve kterých se pohybují. Soukromé očko Lars je navíc (i přes pochybnou vizáž „nenápadného“ detektiva) správně živelnou figurou, nepodbízející se čtenáři nastylizovaným chováním opravdového hrdiny.
Dalším kladem je zápletka, rozehraná se suverenitou profesionála, jenž ví jak zaujmout a nebojí se to použít. Jednoduchá osnova má přitom blízko k povídce, až bych si nebál říci, že autor měl zpočátku jasnou představu o úvodu a závěru, a všechno mezitím vytvořil jen proto, aby příběhu dal nějaký obsah. Výsledkem je velmi slušný moderní thriller, s perfektním noirovým epilogem, který mě pobavil jako už dlouho nic.
Jeden bývalý polda, toho času soukromé očko. Jedna banální zakázka na inflagranti fotečky prasečinek nepohodlné manželky. Jak jednoduché to mohlo být, kdyby se to celé neotočilo posraným navrch... Kniha "Říkají mi Lars" je pro mne další letošní zjevení na poli české detektivky. Způsob stavění příběhu bude jistě povědomý každému, kdo je nějakým způsobem políbený noirem, či starou drsnou školou detektivky. Ono totiž, kdyby v příběhu nefigurovala moderní technika, bylo by jej možné zasadit právě do zlatého věku zmíněných žánrů. Máme tady soukromé očko, úplatné policajty, milionářského páprdu a neodolatelnou femme fatale. Jen místo jazzu zde mnohem častěji hraje Metallica... Jak uvedl komentující "encyklopedie", tato kniha je krimi jednohubka, která opravdu nemusí zachutnat každému. Mě se knížka hodně líbila, převážně však až ve své druhé polovině, jelikož ta první se mi zdála až zbytečně rozepsaná. Tím však nechci říct, že by to v první části bylo nějaké špatné čtení! Dále jsem už při pohledu na obálku asi čekal větší divočinu a drsnou nadsázku, ale v tomto ohledu je příběh mnohem více realistický, za což jsem ale osobně mnohem radši. Na prvotinu vážně dobré a čtivě napsané... tedy pokud ovšem jde skutečně o prvotinu, protože kdo ví, kdo se skutečně skrývá za jménem Daniel Gris? :)
.....tahle česká drsná krimi je letní počteníčko, jednohubka, možná dvouhubka, pokud si člověk uvědomí, že už má problémy s prostatou.... tohle se nekomentuje. Lars se přečte a jsou jen dvě možnosti : drsňák Lars se usadí kousek od čtenářova srdíčka ....
nebo se kniha vezme a hodí do popelnice ..... já si rád počkám na dalšího Larse
Autorovy další knížky
2018 | Říkají mi Lars |
2019 | Lars láme kosti |
2020 | Lars útočí |
2021 | Lars pod palbou |
2022 | Lars mele maso |
Táto kniha má dva veľké plusy. Jednak sa dobre drží, keď si človek druhou rukou vytriasa piesok zo zadku a druhak ma zoznámila s Zdzisławom Beksińskim
Jej mínusmi sú jednak neustále prízvukovanie, že nie všetko je tak, ako sa na prvý pohľad zdá, čo je snáď fakt, ktorý musí tušiť aj sviatočný čitateľ nesbøoviek a druhak, že to nie je Rychlopalba ale len priemerná detektívka.