Rusko je svébytné prostředí. Čím víc podobných medailonků, tím zřetelnější je vědomostní propast, kterou při nejmenším moje (ne)vzdělanost oplývá. Do jisté míry za to může v podstatě nezájem o danou část světa; vlastně i tématickou. Rimskij-Korsakova autor představuje jako obecně známou osobnost i v našem operním prostředí. Nevím, zda se něco změnilo, leč přijde mi, že na "operního Andersena" narážím poprvé v životě. Přitom jeho práce je skutečně úctyhodná, a to jak výsledkem, tak pojetím. Tichý, nenápadný, avšak pracovně a inspirací naplněn a rozdávající radost po dlouhé roky. S odkazem trvalým. A trvalý odkaz, to je něco, co bych si sám toužil tady zanechat, přiznávám. Korsakovovy operní pohádky by jistě mohly zaujmout i dnes. Určitě by však mohla zaujmout jeho filozofie a postoj k životu. Minimálně z krátkého sešitku, který o jeho životě sepsal Karel Vladimír Urban.
Rusko je svébytné prostředí. Čím víc podobných medailonků, tím zřetelnější je vědomostní propast, kterou při nejmenším moje (ne)vzdělanost oplývá. Do jisté míry za to může v podstatě nezájem o danou část světa; vlastně i tématickou. Rimskij-Korsakova autor představuje jako obecně známou osobnost i v našem operním prostředí. Nevím, zda se něco změnilo, leč přijde mi, že na "operního Andersena" narážím poprvé v životě. Přitom jeho práce je skutečně úctyhodná, a to jak výsledkem, tak pojetím. Tichý, nenápadný, avšak pracovně a inspirací naplněn a rozdávající radost po dlouhé roky. S odkazem trvalým. A trvalý odkaz, to je něco, co bych si sám toužil tady zanechat, přiznávám. Korsakovovy operní pohádky by jistě mohly zaujmout i dnes. Určitě by však mohla zaujmout jeho filozofie a postoj k životu. Minimálně z krátkého sešitku, který o jeho životě sepsal Karel Vladimír Urban.