Populární knihy
/ všech 21 knihNové komentáře u knih Karel Vladimír Burian

„Puccini je jedním z bohů mého soukromého Olympu.
Škoda, že ke svému komentáři nemohu pustit i audio....
Jako neumětel mohu jen s úžasem obdivovat mistry slova, štětce a not.
Dnes tedy o hudbě...
Miluji operu Bohéma, na YouTube ji najdete zfilmovanou s Annou Netrebko a Rolandem Villazónem - božské.
A pak to přijde...
Madame Butterfly v plné kráse, nafilmovaná v Nagasaki ( 1995) v domečku nad přístavem odkud Cio-Cio-san vyhlíží bilou loď proradného Pinkertona...
Nádherné je intermezzo s dokumentárními filmy tehdejšího Japonska...na to se vždycky moc těším a pouštím opakovaně.
A čínská operní pěvkyně Ying Huang ..vyčerpala bych všechna přídavná jména, příslovce a citoslovce.
Ve Státní Opeře jsem se chtěla ve 2. řadě na balkóně zaposlouchat do hudby, ale před námi seděli mladí Italové a s nohama v Martenskách položenýma na zábradlí se živě bavili....
A uvaděč jen krčil rameny....
Nebudu zde mluvit o Pucciniho životopisu, jsou to snadno dohledatelné informace, ale hudbu?
Musíte si ji prožít každý sám.
PS: Kolik asi potomků lidiček zachycených v dokumentu zahynulo při výbuchu atomové bomby?
Odpověď nechci znát.“... celý text
— uxor

„Na knihu jsem narazila omylem. Byla v knihovně vyřazená a líbil se mi její titul. To jsem ovšem nečekala jaká Veliká láska mě čeká. Žádná romantika a miliskování. Hluboké čtení o vynikajícím skladateli, pianistovi a výrazné osobnosti naší české kulturní historie minulých století jejíž tvorba přetrvává do dnes. Tato rapsodie o životě Smetany líčí především jeho lásku k vlasti, národu a českému jazyku. Vlastenectví té doby je nepředstavitelné dnešnímu způsobu života. Děkujeme za něj. Kniha je čtivá a poutavě psaná. Nehodnotím její autentičnost, ale krásu slova autorova a významnost Smetanovy osobnosti pro naše dějiny.“... celý text
— regulax

„Nádherné a poutavé čtení.“
— Kabuky

„Drobná, křehká knížečka o rozměrech 15x10 cm, do které jsem se začetla, abych objevila další podrobnosti stran Čajkovského návštěv Prahy. A taky jo. Příkladně teď vím, ve kterém hotelu Čajkovský bydlel... // Podstatnější je však opravdu samotná seznamovačka s dějem opery, jak láká anotace shora. Začíná na straně devětadvacet, přičemž seznámení je to pomalu plynoucí, lecjaký detail vyzdvihující, lichotivé,.... až mám ten krásný matoucí pocit, jako bych byla v hledišti Národního divadla přítomna a viděla.
Poznamenávám si jméno Jeleny Holečkové (1899-1980), dcery spisovatele Josefa Holečka, která je po Marii Červinkové-Riegrové (1854-1895) další překladatelkou libreta. // K tomu přidávám odkaz. // Doplněno několika černobílými fotografiemi. // Dávám maximální počet hvězdiček. Bravo!
------------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Rozplýval jsem se a chvěl nevyslovitelnou rozkoší, když jsem ji psal. A ozve-li se u posluchače alespoň malá část toho, co jsem sám zakusil při skladbě opery, pak budu velmi spokojen a více nepotřebuji...“... celý text
— milamarus
„Jeho jméno na mě vykouklo v hudebním oddělení několikrát. Poprvé snad v souvislosti s Emou Destinnovou (1878-1930), pak v korespondenci putující světem mezi Otakarem Ostrčilem a Vilémem Zítkem,... a minulý měsíc u jiného dílu této edice věnující se dirigentu Karlu Ančerlovi. // I zde chci pochválit lehkost a spád vyprávění, jeho obyčejný tón, který však autorovi nebrání v projevech uznání, ve vyzdvihnutí Toscaniniho pracovní výkonnosti. Nejvýrazněji asi ve dvanácté kapitole: "Pohled do orchestru - pohled z orchestru". // Vyprávění je proloženo černobílými fotografiemi. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo. Přidávám štítky, abyste knihu lépe našli, a zvlášť upozorňuji na přílohu, kterou není nic křehčího než gramofonová deska.
Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Giuseppe Verdi (1813-1901)
- Enrico Caruso (1873-1921)
- Giulio Gatti-Casazza (1869-1940)
- Bedřich Smetana (1824-1884)
- Karel Burian (1870-1924)
--------------------------------------------------------
ÚRYVEK:
A v tom okamžiku přeskočila ona osudová, neviditelná jiskra, která rozžehla zář životní hvězdy Artura Toscaniniho. Vstal od svého cellového pultu a postavil se na místo dirigenta. První pohyb, který učinil, je pro něho dokonale charakteristický: zavřel partituru. Obecenstvo ztichlo v napjatém očekávání. Snad bylo ohromeno smělostí neznámého hudebníka, snad jeho mládím.
Toscanini řídil Aidu zpaměti a suverénně, jako by nikdy nedělal nic jiného. Po prvním dějství bylo o úspěchu představení rozhodnuto. Vlastně slovo úspěch je v této souvislosti výraz opravdu nedostačující. Byl to triumf!“... celý text
— milamarus
Karel Vladimír Burian knihy
1954 |
![]() |
1969 | ![]() |
1979 | ![]() |
1963 | ![]() |
1989 | ![]() |
1948 | ![]() |
1968 | ![]() |
1979 | ![]() |
1976 | ![]() |
1973 | ![]() |
Štítky z knih
životopisy, biografie 19. století 18. století paměti, memoáry hudba životopisné, biografické romány Národní divadlo v Praze Itálie 19.-20. století česká hudba
Burian je 0x v oblíbených.