RIP: Smrt je malebná
Jan Hlubek
Londýn, 1934. Vzácné obrazy, nebo neprodejné mazanice? Jejich nemohoucí autor. Dále horlivý novinář. Zákeřný vrah. Ale proč se po něm slehla zem? A kdo ještě zemře? Samotný vypravěč příběhu? Jak brilantní detektiv je nejlepší vyšetřovatel Scotland Yardu? Postačí jeho schopnosti k dopadení škodné dřív, než se stane DALŠÍ VRAŽDA? Černobílý thriller o barevné smrti od Jana Hlubka... celý text
Přidat komentář
Potkal jsem autora, a chvilku poté jsem náhodou měl v rukách tento jeho román. Osud? Tak jsem se začetl... Už od prvních vět mi začalo být jasné, čím se autor inspiroval. Jak nakonec mi potvrdil epilog, byla to A. Christie s A.C. Doylem, a ponuré myšlenky o životě a smrti podstrčil E.A. Poe. Klasická detektivka zaujme především svým vytříbeným, "viktoriánským" jazykem, kterým navazuje atmosféru Londýna počátku minulého století. A přes všechnu filozofii "o životě a smrti", je to v podstatě humorná, možná až parodující detektivka s postavou soukromého očka americké drsné školy v těle anglického dandyho. Příběh, který mi s postupem času připomínal místy cimrmanovský Rozpuštěný, vypuštěný. Ale překvapivě tato krátká kniha pobavila. Možná ta obálka s autorovou skicou by mohla být nahrazena něčím ... příhodnějším.
Detektivní klasika... Košatý zastaralý jazyk odpovídající době. Trošku, ale opravdu jen trošku mi ta kostra příběhu připomínala, když jsem četla Plavého koně od Christie. Třeba ta dvojice vypravěčů (ich a er forma). Každopádně doporučuju... Šikovnej mlaďoch.
Pro mě plný počet. Od první stránky mě kniha pohltila a měla jsem problém ji odložit. Přečteno během chvilky. Bylo to dobou v které se děj odehrával. Bylo to něco nového, zajímavého a vzrušujícího. Určité doporučuju k přečtení