Říše ducha a říše císařova

Určující je B. dělení světa na dva duální principy, říši ducha, která je vždy subjektivním vztahem k Bohu, svobodou, vnitřním směřováním a plností a říši císaře, kde jde vždy o světskou moc, tak či onak svobodu uzurpující. Analyzuje detailně různé podoby císařovy říše, charakter revolucí, poukazuje u nich na protipól prvotního idealismu a skutečnosti, která je v menší či větší míře svobodě nepřátelská. Za určující vidí boholidskou povahu člověka, kdy samotná milost se nachází přímo v nás, jako Bůh v nás, nikoliv někde vnějškově. Tento svět vidí jako svět po prvotním pádu člověka, přičemž jednotný, monistický svět, kdy bude teprve svoboda ducha plně realizována je možný jen v eschatologické perspektivě. Výtečná je zde jeho analýza marxismu a jeho nemalých paradoxů a nesmyslností spjatých s proklamovaným materialismem.