Říše letního měsíce: Vzestup a pád národa Komančů
S. C. Gwynne
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467557/bmid_rise-letniho-mesice-vzestup-a-pad-n-wYQ-467557.png
5
66
66
Komančové byli nejmocnějším indiánským kmenem v amerických dějinách. Proslavili se nedostižným jezdeckým i válečným uměním a legendární bojovností, dokázali zarazit rozpínání španělského impéria z Mexika i francouzských kolonistů z Louisiany. Anglosaští osadníci na obranu proti Komančům založili jednotky texaských hraničářů. V téže době byla také vynalezena převratná nová zbraň – šestiranný kolt –, která do bojů výrazně zasáhla. V druhé, komornější rovině knihy autor vypráví pozoruhodný příběh „bílé squaw“ Cynthie Ann Parkerové, kterou v devíti letech unesli indiáni, a jejího syna Quanaha Parkera, jenž se stal posledním a největším náčelníkem Komančů. Vzestup a pád národa Komančů se dotýká éry španělského kolonialismu v Novém světě, americké občanské války, masové likvidace bizoních stád a rozvoje železnice v USA. Nabízí však především napínavé vyprávění o souboji nespoutaných vládců Velkých plání s dobyvačnou bílou civilizací a usiluje o objektivní historický přístup k tomuto složitému a citlivému tématu.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno:
2019
,
Argo
Originální název:
Empire of the Summer Moon: Quanah Parker and the Rise and Fall of the Comanches, ..., 2010
více info...
Přidat komentář
Pokud vás dobývání amerického Západu a téma indiánských válek zajímá, nenechte si tuhle knížku ujít. Místy je to hodně krvavý příběh, skoro jako od McCarthyho, ale tak to prostě tenkrát bylo. A tady je příběh národa Komančů podaný co možná nejvíc objektivně, bez nějaké politické korektnosti. Prakticky všechno, co se dočtete, je založené na dobových dokumentech a na svědectvích očitých svědků jak komančských, tak bělošských.
O Komančích jsem se toho předtím nikde jinde tolik nedočetl, když už se mluví o Indiánech z prérií, většinou má každý na mysli spíš Siouxy a Čejeny (protože třeba Tanec s vlky nebo Malý velký muž a řada dalších filmů). Bohužel je to hlavně o jejich pádu, a jak se blížíte k závěru, je to místy smutné čtení. Člověk tak nějak chápe, že to tenkrát asi jinak dopadnout nemohlo, ale když poslední volně žijící Komančové zamířili do rezervace, svět definitivně přišel o něco, co se už, stejně jako stáda bizonů, nikdy nevrátí.
Příběh Quanaha Parkera a jeho matky Cynthie jsem stručně znal, ale tady jsem ho našel celý, a tenhle jediný a poslední nejvyšší náčelník Komančů je vážně zajímavá postava.
Vřele doporučuji.
Kniha je pokusem o objektivní vylíčení historie národa Komančů. Přesto v ní nacházím sporná místa. Některá líčení aktérů či svědků dávných událostí jsou prezentována jako fakt, přičemž ale vzbuzují oprávněné pochybnosti a vyvolávají otázku, zda se autor těchto svědectví nechtěl spíš více zviditelnit, aby se jeho/její paměti lépe prodávaly. Podobných sporných míst jsem našel v knize více. Například tvrzení, že pouze Komančové bojovali z koňského hřbetu.
Vadí mi i způsob, jakým autor prezentuje Ranalda Slidella Mackenzieho, který se spolupodílel na vyhlazování domorodého obyvatelstva. Přesto kniha přináší spoustu zajímavých informací ze života původních obyvatel.
Hezky, čtivě, detailně, zpracovaná kniha o kmeni Komančů a komančerii, která mě rozšířila obzory.
Nelze hodnotit jinak než plným počtem bodů.
Opravdu detailně zpracovaná publikace, která objektivně zpracovává konflikt mezi kmenem Komančů a postupující bílou civilizací, což velmi oceňuji. Autor připomíná události, při kterých obě strany páchaly zvěrstva a nesnaží se je opomenout, jako někteří jiní autoři. Přínosná je také, protože každý zná jména Custer, nebo Geronimo, ale zde se čtenář seznámí s ještě s významnějšími postavami, které zosobňují generál Ranald Slidell Mackenzie a poslední náčelník Komančů Quanah Parker. Skvěle napsaná kniha, vůbec bych se nezlobil, kdyby Argo vydalo i další knihy tohoto autora.
Vinnetou - Tekumseh - Odvedu vás do Sierry Madre - Říše letního měsíce.
Takhle nějak přibližně jsem postupně od dětství četl knihy o indiánech. Všechno to ale byly a jsou skvělé knížky!
(SPOILER)
tak..ke knížce jsem se dostala motivovaná pozitivními recenzemi zde na DK. A jo. Byla dobrá. Dost dobrá. Ale něco mi tam přeci jen chybělo..Já vím, nejde o primárně etnografickou publikaci. (ale třeba takový Zlomený šíp taky nebyl etnografický a ve finále jsem se o životě Apačů dozvěděla tak nějak víc než tady..)
Komanči jsou vyobrazeni jako neskutečně jednoduchý a primitivní národ, který za svůj vzestup vděčí koňům...Jejich život je popsán docela chudě a stroze - více-méně odbyto tím, že rituály žádné neměli, takže není o čem, a muži v podstatě lovili, loupili a bojovali a ženy oddřely ten zbytek. Byli drsní, vůči sobě i vůči svým nepřátelům....v pár pasážích byli ale indiáni zobrazeni i jako lidé, kteří pro šprým nejdou daleko, rádi se baví, hrají, diskutují.
Většině asi utkví hlavně to násilí..barvité popisy indiánského mučení, ale i podobně drastické odplaty bělochů. A proč ? jen proto, že si opět někdo myslel, že je něco víc. Že je lepší, chytřejší, potřebuje víc místa..a to mu dává právo zdecimovat jinou civilizaci. I když primitivní, ale možná o to šťastnější. Žijící léta spokojeně svým přírodním životem (který se bělochům zdál ubohý a těžký..ale ve srovnání s čím ?)
A výsledek můžeme vidět - banda přistěhovalců, lidí, kteří v mnoha případech utekli z evropy i před zákonem, se pustila do obrozeneckého procesu..Indiány pozabíjet, vystěhovat, zotročit alkoholem, bídou a nudou. Ještě je nutné se divit, že se bránili ? Jasné, násilí v jakékoliv formě je hnusné. Obzvláště vůči ženám...(těhotná žena v 9. měsíci, hromadně znásilněná a zaživa skalpovaná, jako nejhroznější případ z celé této historie.) Ale každý byl i kdysi dítětem a má/měl někde rodiče..jak ten červený, tak ten bíly..všichni se narodili a někdo je miloval..a velká hromada z nich odešla nedůstojně, krutě a bolestivě. Vzal si z toho někdo poučení ? no nevím...
A co se týká konkrétního příběhu Quannaha Parkera, mrzel mě osud Cynthie Ann...poté, co našla své místo a spokojený život s Petou Noconou, opět to nedopadlo..škoda že se jí nepovedlo setkat se svými syny. A škoda vysoké dětské úmrtnosti..tento příběh zabolel...
Na přříběhu její rodiny je vidět, jak špekulanti k půdě přišli. Jak byli suverénní, neohrožení na cizím územi..jak bolestivě na to doplatili..ještěže ženy byly poměrně statečné a zachytily spoustu zajímavých informací z přírody, místopisu a života jejich věznitelů. Sám Quannah vystupuje tak trochu okrajově, i když je snaha vytvořit z něj hlavní postavu (aspoň takto nějak to cítím..). Podnikl pár nájezdů, pak rychle pochopil, že "kdo chce s vlky jíti, musí s nimi výti" a dostává se do výhodné spolupráce s bělochy, kde ale nemyslí jen na sebe, ale i na svůj kmen. A v nové situaci se dokázal rychle zorientovat a vytěžit z ní maximum. Poslední náčelník vůlí osudu jeho národa. Celkově mi ale ta jeho velikost a výjimečnost neseděla..možná v té schopnosti asimilace..
Je také pěkně vidět kontrast světů i ve způsobu války - že vlastně kavaleristé a celkově běloši bez indiánských zvědů neměli šanci. A hraničáři pak jako první pochopili, že v něčem se musí přizpůsobit i oni..
Zajímavá knížka. K ozřejmění a doplnění informací skutečného procesu kolonizace Ameriky velmi vhodná...
Zaujímavá kniha, dozvedel som sa z nej rôzne doteraz mne neznáme skutočnosti a zbavil sa vytvorených ilúzií z rôznych filmov a kníh.
Možná jsou v této knize, jak se píše v doslovu, některá fakta ne zcela přesná, ale na výsledný efekt to nemá žádný vliv. Tolik historických událostí z 19. století ze života Komančů jsem nikde jinde neviděl. Civilizační střet mezi těmito brutálními primitivy a bělochy nemohl dopadnout jinak, než dopadl a možná je to i dobře, ale komu by se nezastesklo po širé svobodě, kterou disponovali, a která je stále s rostoucím počtem lidí neustále více a více oklešťována.
Zatím asi nejdetailnější kniha zabývající se kmenem Komančů, která v češtivě vyšla. Publikací, kde je zmíněn Quanah Parker a nějaký ten střet s rangery jsem sice četl víc, ale Říše letního měsíce je monumentální dílo, které přináší informace, o kterých jsem neměl zatím ani páru uvádí je v jedinečném kontextu doby a dalších událostí. Na knize bych vyzdvihl i její syrovost, co se popisu nájezdů týče, protože ač jsou Indiáni v mých očích národ rozhodně zasluhující úctu, obdiv a respekt, zároveň se jednalo o národ, který se taky s nikým nemazal, i když leckteří současní sluníčkoví blábolisté např. ohledně Toltéků se snaží razit opačný názor a překrucování historie. Svobodní Indiáni byli přírodní lid žijící prostě a v souladu s okolím, ale rozhodně ne žádní mírní hipíci.
Kniha sa mi čítala celkom dobre. Spočiatku som síce z autora mala pocit, že „nadržiava“ bielym osadníkom, ale postupne ma to prešlo, aj keď neustále poukazovanie na to, aký boli Komančovia krutí a podobne mi celkom vadilo. Áno, boli krutí, ale občas to vyznievalo tak, že „civilizované“ obyvateľstvo nikdy nič zlé nespáchalo a tento pohľad mi dosť vadil. Ináč som sa z knihy toho dozvedela veľmi veľa, napríklad ako sa indiánske kmene dostali ku koňom, či história revolveru. Tiež kniha veľmi zaujímavo opisuje celý konflikt medzi Komančmi a ostatnými, vrátane niektorých brutálnych praktík. Vďaka tomu všetkému má kniha dobrodružný nádych a cítiť z nej všetku tú krv, nenávisť, ale aj hrdosť či odvahu. Od niektorých kapitol som sa naozaj nemohla odtrhnúť a bola som zvedavá, ako to bude pokračovať. Koniec ale v podstate všetci vieme a je to podľa mňa strašne nespravodlivé, ako Indiáni dopadli.
Som veľmi rada, že som sa ku knihe dostala, ale niečo mi v nej chýbalo. Pred niekoľkými rokmi som čítala knihu Moje srdce pochovajte pri Wounded Knee a tá vo mne zanechala výraznejšie pocity.
Mapování konfliktu mezi původním obyvateli Ameriky a anglosaskými osadníky, kteří je postupně vytlačili (jak je řečeno v závěru, z lavičky dolů) - kniha je do značné části zaměřená nejen na desítky let trvající krvavý konflikt, ale i na postavu prozíravého Quanaha Parkera, posledního a největšího náčelníka kmene Komančů, který byl sám o sobě magnetizující. ____ Spousta násilí. Spousta nenávisti, touhy po mstě ve vzduchu.... ale i touhy po tom udržet svoji hrdost, udržet svoji kulturu a to, co je nejlepší v zájmu lidí. Tuhle knihu nedělá ani tak přehršel informací, jako spíš spousta drobných malých detailů, které člověk možná měl vlivem popkulturních obrazů vryté do paměti jinak, než jaká byla skutečnost.
Bestseller souvislostí.O významu prapodivného vynálezu zbrojíře Samuela Colta. O tom,proč byla prérie velikou překážkou při dobývání severoamerického kontinentu,a proč musela 4tisíce let zaostávající indiánská civilizace lovců a sběračů ustoupit té moderní evropské. V neposlední řadě je to i tak trochu políček románům Karla Maye. (Apači totiž nikdy nejezdili na koních)
Vyprávěním se prolíná životní příběh Cynthie Ann Parkerové a jejího syna Quanaha (to je ten muž na obálce knihy).Tragické a především skutečné osudy této rodiny daleko předčí v emocích příběh Winnetoua, Old Shatterhanda,či jiných hrdinů ,které známe z filmů o indiánech
Konečně,trochu se mi zde nabízí srovnání s knihou Svatavy Rakové:"Dobrodruzi puritáni a Indiáni",která je o osídlování východního pobřeží USA,zatímco tohle je o místech kde se dnes nachází Texas,Nevada nebo Arizona
Gwynneho kniha byla označena v USA za bestseller a podle mého názoru je to skutečně bestseller!
„Na odhalená břicha jim nasypali řeřavé uhlíky … Jednoho ubožáka jménem Samuel Elliott, který bojoval do poslední chvíle a očividně utrpěl zranění, jsme nalezli připoutaného řetězem mezi dvěma koly, kde byl na ohni rozdělaném na oji od vozu pomalu upečen k smrti, spálený na škvarek.“
Naprosto neuvěřitelný, fascinující a epický příběh odvahy a dobrodružství z dob kolonizace jihozápadu Spojených států, příběh z dob kdy se rodily americké legendy. Příběh dobrodruhů, kteří neváhali dát všanc životy své a svých blízkých jen aby o kousek posunuli západní hranici civilizace. Dnes to takto již možná nevnímáme, mnozí popisované události a dobu a naturel osadníků odsuzují a poukazují na bezpráví, které s tím bylo spojeno. Ať tak či onak, byla to doba absolutní morálky, víry v predestinaci bílých protestantů, a jako taková vytvářela a předávala velice jasný vzkaz a morální dogma současníkům, což mnozí nadšeně nebo z nutnosti následovali.
Kniha je skvěle napsaná, čte se jako dobrodružný román. Střety mezi osadníky na hranici civilizace a původními obyvateli byly dlouhé a kruté, plné zabíjení, mučení, znásilňování, násilí všudypřítomné. Naprosto fascinující jsou pak etnografické poznámky o životě Komančů, způsobu jednání, denních rituálech, hierarchii, atd. Autor poněkud boří mýtus vznešených divochů prohrávajících v nerovném zápase s bílými vetřelci zápas o svou původní domovinu. Nic jako vznešený divoch neexistuje, autor ukazuje krutost a surovost indiánů, kmenů zapomenutých v době kamenné, velmi pravděpodobně tisíce a tisíce let bez změny způsobu života, přesto svobodné, a možná mnohem šťastnější než mnozí moderní lidé.
Příběh klanu Parkerových se pak odvíjí na pozadí politických a historických událostí, kromě zmíněné kolonizace a střetů s domorodci autor zasazuje do kontextu dílčí dějiny vzniku státu Texas, pohraniční boje se Španěly a Mexikem, vznik elitních jednotek Texas Rangers, vliv Americké občanské války a mnohé další. Nesmírně zajímavé jsou pak dobové komentáře obyvatel ohledně situace domorodých Indiánů, jako by už tehdy přesně kopírovali dnešní rozdělení společnosti mezi progresivně liberální pobřeží a konzervativně tradicionalistické vnitrozemí.
Knihu rozhodně doporučuji. Ukazuje dobu, která nenávratně zmizela, a která se zřejmě jen tak nevrátí. Dobu plnou odvahy a odhodlání posunout výspu civilizace. Jsem přesvědčen, že i dnes lze obdivovat ten objevitelský duch, ten zápal a bezbřehý optimismus tváří v tvář drsnému a značně nebezpečnému životu na hranici. A již jen z toho se lze poučit.
Žádná idyla...obě strany (běloši i indiáni) si nezůstaly nic dlužné...bohužel na to doplatili domorodí obyvatelé, kterými bylo šoupáno,jako figurkami na šachovnici a byli zbavováni svých svobod .... autor nenadržuje žádné straně, jen popisuje a snaží se, aby si čtoucí udělali vlastní názor .... širší pohled na rudý lid, který se velkým nestal - protože se velkým stát nesměl (což považuji za velice pravdivou a výstižnou myšlenku z pera Karla Maye), je soubojem civilizací na různém stupni vývoje.... koho zajímá indiánská tématika, toho kniha klidným a chladným nenechá....
Vyníkající čtení. Nenapadlo by mne, že o těchto událostech lze psát tak poutavě. Kniha nenudila, dozvěděl jsem se i spoustu nových věcí. Rád jsem si ji přečetl.
"Mistrovské dílo" a "naprosté zjevení" jsou slova z titulní strany této knihy a jiná by ji asi lépe nevystihla . Naprosto úchvatný a těžko představitelný příběh osidlování Ameriky. Nečekejte žádný román se šťastným koncem, tady jsou představována holá fakta a situace jsou líčené velmi podrobně a syrově, pokud neholdujete tomuto tématu, nebo Vás nezajímá, tak si asi moc nepočtete. Já jsem z druhého tábora, takže pro mě to bylo strašně zajímavé a obohacující čtení. Komplexnost zpracování tohoto tématu je tu obdivuhodná. Jedinou drobnou výtku mám asi ke skokům a opětovným návratům mezi roky, čili se události dost mísí a po 250 stranách už se v tom člověk ztrácí. Jinak fantazie, doporučuji každému koho tohle téma zajímá.
Pro běžného českého čtenáře, který z knih o válkách mezi indiány a bělochy četl většinou jen knihy M. Stingla, J. Opatrného či J. Černíka, se jedná o velmi zajímavou knihu, neboť Gwynne se věnuje velmi podrobně jednomu indiánskému etniku (samozřejmě se v menší či větší míře věnuje i jiným kmenům), konkrétně Komančům, kteří prosluli terorizováním texaských osadníků a skvělou jízdou na koni.
Leckdo může být šokován způsoby a častostí mučení, která indiáni prováděli. Bohužel, byli na mnohem menším stupni vývoje (na druhé straně i nejvyspělejší indiánské civilizace byly značně kruté). V žádném případě to ovšem neopravňovalo bělochy ke kruté "politice" vůči indiánům. Země patřila indiánům a z tohoto hlediska je i celkem jedno, že pár tisíc Komančů a Kiowů žilo na území několika set tisíc kilometrů čtverečních. "Indiánský" problém šlo řešit rozhodně mnohem lépe a civilizovaněji. Vedle popisu mučení jsou velmi otřesné i statě, jež popisují krutost bílých dobyvatelů - např. vybíjení bizonů bandou primitivů, byť někdy osobně odvážných.
S čím mám největší problém (zároveň z toho důvodu nemohu dát knize plný počet hvězd): Gwynne navozuje dojem, že Apači byli ve srovnání s Komanči horšími bojovníky a mnohem menším nebezpečím pro Američany, Texasany a Mexičany, než Komančové. Ano, na začátku 18. století Komančové vytlačili Apače z Texasu. Jenže to má několik háčků: v té době bylo Komančů mnohem více, byli nejlepší v jízdě na koních a měli lepší zbraně. Apačové tehdy často žili usedlejším, zemědělsky orientovaným způsobem života. V boji proti zmíněným nepřátelům (USA, Mexiko) v průběhu cca let 1820-1875 lze výkony Apačů směle měřit s výkony Komančů. I z Gwynneho knihy je patrné, že v boji proti dobře vyzbrojeným a jen trochu početným oddílům Texas rangerů a amerických vojáků měli Komančové mnohem větší ztráty než nepřítel. Porážka Quanaha Parkera v roce 1875 nebyla na druhé straně úplně posledním bojem Komančů (do roku 1877 bojovali Komančové pod vedením Černého koně). Naproti tomu Apačové ovládali partyzánský způsob boje a během 80. let 19. století bylo běžné, že za jednoho Apače zemřelo až sto Američanů a Mexičanů (ničeho s tímto srovnatelného Komanči nedokázali). Navíc Apačové bojovali až do roku 1886 (tj. téměř o deset let déle než Komanči), v několika případech malé apačské oddíly opouštěly rezervace a bojovaly i v pozdějších dobách (naposledy v polovině 30. let 20. století). Amerických vojáků zabili Apačové mnohem více než Komančové.
Vinnetoua a Karla Maye bych sem moc nepletl, protože May byl romanopisec (a velmi dobrý), nikoliv autor naučné (či dokonce odborné) literatury, a už vůbec nebyl etnograf. Na druhé straně řada Mayem vylíčených věcí odpovídala realitě Divokého západu (ovšem nikoliv Mayem "avizovaným" rokům 1860-1874, nýbrž spíše 40. letům 19. století). Vinnetou je literární a filmová postava vylíčená jako ušlechtilý meskalerský Apač, který však vedle toho umí být nesmírně kvalitním a lstivým bojovníkem, jenž se nemusí bát žádných nepřátel (ani jakýchkoliv indiánských). Howgh!
Na začátku dubna 2023 s chutí přečteno podruhé.
Dobrá kniha, na hodnocení ubírám jen kvůli následujícím detailům:
1) Zhruba polovina knihy se točí jen kolem rodiny Parkerů, která jistě nebyla bezvýznamná, ale zas tak důležitá nebyla, abych musel znát všechny bratrance a tetičky a kdo kdy umřel na jaký nešvar. Už už se mi pomalu chtělo jejich kapitoly přeskakovat, protože jsou značně zbytečné a o Komančích vám toho moc neřeknou.
2) Člověk by řekl, že vzhledem k tomu, jak moc stránek je proplýtvaných na Parkerech, dozví se něco také o kultuře Komančů samotných, o jejich mytologii a zvycích. Nedozví. Autor tomuto aspektu jejich života věnoval odhadem dohromady tak stránku, stránku a půl.
3) Překlad občas haproval hlavně ve stylistice. Nic hrozného, ale občas to bylo rušivé.