Říše snů / Gam
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/270366/bmid_rise-snu-gam-rnS-270366.jpg
3
178
178
Dvě autorovy rané prózy, které za jeho života zůstaly téměř neznámé. Říše snů vyšla poprvé v Drážďanech v roce 1920 a sám Remarque ji označil za „umělecký román“. Kroužek mladých přátel seskupených kolem malíře Fritze Schramma žije uměním a vzájemnými city. V malířově podkrovní světničce vedle jeho ateliéru spřádá mládež své představy o životě a smrti, o hodnotách, lásce a lidských vztazích. Gam napsal autor pravděpodobně v letech 1923-24. Je to příběh mladé ženy, která cestuje po světě a v exotických dálkách nachází dostatek podnětů i prostoru pro své úvahy o podstatných i nedůležitých okamžicích existence.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
Die Traumbude / Gam
více info...
Přidat komentář
Remarque je mým nejoblíbenějším autorem, ale upřímně, kdybych kdysi začala těmito díly asi by tomu tak nebylo.
Říše snů a Gam patří mezi první díla a je to opravdu znát. Je zde spooousta filozofování a omáčky okolo, i když musím říct, že je vše vylíčeno opravdu nádherně. Děj i postavy skáčou místy sem a tam. ALE je to prostě Remarque, takže jsem to musela dočíst.
Remarka mám ráda, ale u této knihy jsem vysloveně trpěla a nebyla ji schopná dočíst.
Erich Paul Remark, budoucí hvězda světové literatury již pod jménem Erich Maria Remarque a tolik nenáviděn později nacisty, vydal svou zřejmě první knihu Říše snů ve věku 22 roků. A je to bohužel na této prvotině i druhé knize Gam (1924) vidět.
U Říše snů jsem skončil na st.59 "
..."Elisabeth..." poklekl před. ní. Temná vlna ho zvedla a nesla vstříc novým končinám, stříbřitým okrajům touhy....
Jeminkote ! To je opravdu můj oblíbenec E.R.M ?
Rychle zalistuji na str.149 na Gam. Bláhově si myslím, že je již čas, kdy autora políbily múzy .
Kdeže ! Není tomu tak. Je to ještě horší.
Dospěl jsem ke dvěma možnostem:
1) Autor je ve stadiu začátečních kroků malíře, který chce být impresionistou. Zoufale napatlá na plátno všechny barvy a neví co dál...
2) Když mám myšlenkový deficit, vzpomenu si na Járu Cimrmana. V tomto případě na seminář u hry Hospoda Na Mýtince, nazvaný Pravděpodobný obsah operety Proso.
Na samotě poblíže skotského města Glasgow se v chudé rodince srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič (Obraz I.).
22.obraz je řadou svěžích zpěvných čísel vysvětlujících princip Nikoličova vodního čerpadla se zpětnou záklopkou...
Děj obrazů 30-47 je poněkud nepřehledný, zastavíme se až u obrazu 48., v němž je Eliška již provdána a rychtář Hlavsa umírá. A k tomu neštěstí přichází zpráva ze Skotska, že v Nikoličově lomu narazili na hlínu. Hrabě musí do vzduchu, jedině tam se cítí bezpečný....
Omlouvám se E.M.R. a těm, kteří dočetli až do tohoto místa.
Leč taková je celá kniha Gam. Bez kostry, zmatky v ději, nepřehledná a též nečitelná.
1* je za hezkou obálku.
Samozřejmě dál miluji a budu se vracet ke všem dalším knihám mistra.
Úžasná kniha "Na západní frontě klid" byla vydána až v roce 1929.
Bom dia.
Par knizek jsem uz od Marusky Remarkove cetl, takze jsem si byl vedom, ze vstupuji na kluzke pole sladkobolnych dialogu a postav jako vystrizenych z nocni mury Dany Moravkove. Rise snu ovsem prekonala vsechny me odhady a kolem padesate stranky se mi mozek nenavratne poskodil. Rise snu je horsi nez jakejkoliv film na Hallmarku a kdybych behem cteni kadil, vsadim boty ze bych vykadil kostkovy cukr.
Gam by se spravne melo jmenovat Game over. Tuhle knihu bych doporucil leda tak slepym lidem a nebo zviratum, ktery neumi cist (prasata, lisky, tulen).
Říše snů je celkem ještě ok. Až na mysogynni úvahy, které mi místy přišly opravdu mimo. Kniha obsahuje čtivou dějovou linii a dobré myšlenky, i když je zcela odlišná od dalších autorových děl, i Stanice na obzoru, která se také liší. Samotné říši snů bych dala 2, spíše 3 hvězdičky.
Gam se nedala dočíst. Místy bylo pár stránek, u kterých jsem si říkala, že tady to třeba začne, které mě bavily, ale nešlo to. Nesmysl za nesmyslem, děj nenavazuje, nic není vysvětleno, ani úvahy hrdinky nedávají smysl. Vážně jsem se snažila, ale bohužel. Tuto knihu bych hodnotila jednou hvězdičkou.
Souhlasím s tím, že říše snů se liší od ostatních knih tohoto autora. Knížku jsem přečetla jedním dechem a měla jsem pocit, že i já sama žiju v říši snů. Krásné a milé čtení :)
Říše snů - snad nejumělečtější Remarqueovo dílo, přesto mě autor do děje vtáhl více než dostatečně. Nejde porovnávat s ostatními knihami od autora, je prostě jiná (ne v negativním smyslu slova).
Gam - přečetl jsem prvních pár stran a knihu odložil. Tohle dílo absolutně nesplňuje to, co jsem od autora čekal. Možná někoho zaujme, já ho nechám nedočtené.
Hodnocení - 5/5 za pro mě kouzelnou Říši snů. Sice je naivní, nereálná a podobně, ale o tom by sny měly být... 1/5 pro Gam, který může pro někoho být poutavý a třeba by mě i zaujal, ale není pro mě dostatečně "Remarque". Celkově 4/5... Říše snů mě dostala.
Jak mám Remarqua ráda, tak tohle mi dalo zabrat. Říše snů mi přišla silně naivní až neskutečná. Pointu Gam jsem vůbec nepobrala. Dočetla jsem jen silou vůle.
Od odpadu tuhle knížku zachránily jen hezké pokusy o nastínění umělecké atmosféry kroužku mladých "intelektuálů" a popisy pokoje Fritze a jeho ateliéru. Jinak je Říše snů směšně melodramatická, naivně romantická a přihlouplá. I přesto bych ji (možná) přetrpěla, ale sexistické názory Ernsta a Fritze mě natolik "rozbily", že mě přešla chuť ve čtení pokračovat nebo si přečíst Gam, která mě podle anotace zaujala víc. Od Remarqua jsem předtím četla Na západní frontě klid, který se mi příliš nelíbil a boj o život v zákopech mne spíše nudil, protože mi téma války přijde nudné.
Nic moc. Rise snu byla o neco lepsi. Plno popisu, plno myslenek. Gam se mi necetla dobre, az konec byla napinavy. Nejslabsi od autora.
Autorovy prvotiny jsou na první pohled odlišné od pozdějších slavných románů. Ať už mírovým, místy až snovým prostředím, nebo básnickým patosem. V Gam je děj místy trochu trhaný a nenavazuje na sebe, řada otázek zůstává nevysvětlena. Ale za vylíčení bohémského bytu Fritze a mně blízké prostředí mladých umělců, vložené básně a lehce naivní patos začínajícího spisovatele jsou to jasné čtyři hvězdičky. Z obou příběhů dýchá chuť mládeže filozofovat a nabízí jejich nezkažený pohled na svět, do něhož už zralí autoři neproniknou. 4/5
První dvě autorovy prózy, které však zdaleka nepředznamenávají autorovo další psaní. Z "Gam" jsem byla poněkud zmatená.
Část díla
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Velmi zajímavé čtení.