Říše upíra
Jay Kristoff
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491258/bmid_rise-upira-66z-491258.jpg
5
486
486
Říše upíra série
1. díl
Ze svatého poháru posvátné světlo povstane, Věrná ruka svět na správnou cestu dostane. A pod dohledem sedmera mučedníků očí pak pouhý člověk nekonečnou noc skončí. Od posledního východu slunce uplynulo dvacet sedm let. Celou tu dobu vedli upíři válku proti lidstvu a nyní v moři temnoty přežívá jen pár jiskřiček světla. Gabriel de León je člen Stříbrného řádu, který měl bránit svět před stvořeními noci. Z bratrstva však zbyl už jen on a teď je nucen ve vězení vyprávět svůj příběh. Příběh o legendárních bitvách a zakázané lásce, o krvavých válkách a Věčném králi. A hlavně o poslední naději lidstva: grálu!... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Empire of the Vampire, 2021
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem se pustila s velkým zápalem. který mi vydržel dá se říct až do čtvrté části knihy. Kdy mi přišlo, že se čtvrtá a pátá část děsně táhla. Co se mi ale opravdu líbilo, byly doprovodné obrázky. Ty byly moc povedené.
Tato kniha byla mým prvním seznámením s autorem, styl psaní se mi líbil a nevadily mi ani nevšední nadávky, kterými kniha přetéká. Příběh je smutný, ale plný, víry, přátelství bratrství a lásky. Některé scény v knize jsou dost sadistické a kruté, ale to k tomu příběhu sedělo.
Co mi dělalo problém, stejně jako Jean -François jsem se těžko smiřovala s nechronologickým vyprávění příběhu. Gabriel de León vypráví svůj příběh, jak se stal bratrem Střibrného řadu, ale neřekne příběh celý a přeskočí v ději dal o nějakých 11 let a vypráví o Svatém grálu. Dělalo mi to problém se do knihy pořádně začíst, vždycky jsem si zvykla na děj a na postavy a pak najednou konec a zase jiný děj a jiné postavy. Proto jsem s knihou celkem bojovala a četla jsem ji celý týden, což je na mě dlouho.
Ke konci už se mi podařilo začíst, protože jsem čekala epický konec a hltala jsem stránky, kniha na mě udělala dojem, že čtu skutečný příběh a byla jsem napjatá jak to všechno dopadne. Bohužel epický konec se nekonal a teď jsem napjatá dále.
Trošku mě mrzelo, že v knize není až tolik legendárních bitev, díky kterým si Gabriel vytvořil svou pověst, možná v dalším díle.
Na můj vkus je kniha až moc dlouhá, neuškodilo by o pár stránek míň. Gabriel se stal mým hrdinou, i když on sám se za hrdinu nepovažuje. Kniha má nádhernou obálku a skvělé ilustrace uvnitř.
@patricie_s_knihou
Nedočteno - a i přes to si dovolím dát odpad. Knížka je to asi dobrá, jenomže se tu přinachomýtly dvě naprosto záporné postavy: Adéla Michalíková a Kateřina Stupková. To jsou ty pachatelky! Překladatelky, kterým se to hooodně moc nepovedlo. Nejsem ochotná se prokousávat k příběhu nechutnou vrstvou těžkopádného, místy smysl ani nedávajícího překladu, pardon.
Tak tohle byla famózní jízda. Jay Kristoff je sázka na jistotu a upíři jsou prostě top.
Gabriel de León je posledním ze Stříbrosvatých, kteří bránili zemi před temnými upíry. Ve vězení vypráví svůj životní příběh - jak se stal obávaným bojovníkem, jak se zamiloval, jak zachraňoval města před monstry noci. Ale je toho mnohem, mnohem víc!
Během Gabrielova vyprávění sledujeme na střídačku dvě dějové linky a ze začátku to bylo lehce frustrující, protože jsem chtěla všechno vědět hned.
Vzhledem k tomu, že Gabriel svůj příběh vypráví upírovi historikovi, chybí tam troška napětí, jestli Gabriel přežije nějakou bitvu, ale napětí a postupné odhalování celého příběhu skvěle graduje a já byla i tak unešena. A upíři tady opravdu nejsou romantizovaní tak, jak jsme zvyklí.
Kristoff píše opět fantasticky. Dialogy jsou břitké a sarkastické, knihou prostupují hlubší myšlenky ohledně víry, nechybí násilí ani sex a opět je to bichle o 800 stránkách. Tentokrát navíc doplněné o naprosto úžasné ilustrace.
Všechna čest překladatelkám při vymýšlení naprosto dokonalých nadávek, u kterých jsem se opravdu zasmála.
Po dalším dílu samozřejmě bez váhání sáhnu, i když si asi budeme muset počkat.
Sice we jedná o silnější knihu rozdělenou na 6 částí ... co se týká upírské tématiky - tak jsem četla po delší době.. a rozhodně to nebyla špatná doba... poslední část knihy se ní četla trochu hůře (děj je posunut o 15 let do předu a hrdina se vyrovnaná se svou ztrátou) ... ale jinak to bylo super
Tak to byla nejlepší kniha, která se mi fakt zaryla do srdce. I po dočtení knihy, na ni pořád myslím, přemýšlím jak to asi celé dopadne. Nutně bych potřebovala pokračování! Tady se Jay vytáhl, napsat takový příběh plný postav, zvratů, krásného vyprávění, napětí a všeho na co jen pomyslíte. Kolikrát mě čtení knihy dohnalo k slzám. Můj manžel čte knihu již po třetí;) Samozřejmě moc chválím překlad knihy. Děkuji moc za tuhle knihu, již teď má čestné místo u mě v knihovně.
Příběhy s upíři tématikou zbožňuji a tohle je za posledních řekněme 20 let to nejlepší, co jsem četl. Když je kniha dobrá, preferuji co nejdelší text; třeba u Hry o trůny je asi málokterý fanoušek šťastný, že to ještě není dopsané. A to jsou tisíce stran...Doufám, že J. Kristoff nedostane podobný zásek. Je dobře, že on to od začátku plánuje jako (min.) trilogii a dodnes mě mrzí, že J. A. Lindquist, autor mé vůbec nejoblíbenější upíří knihy, volání fanoušků po pokračování odolal. To se u Kristoffa aspoň nestane.
Co se týče Říše upíra, má to všechno, co mi u většiny jiných knih schází. Skvělou atmosféru, poutavý příběh, sympatické a zapamatovatelné postavy, romantiku, uvěřitelný a bohatý svět, originální nápady, a hlavně luxusní, do detailu propracované zpracování. Protože to, co člověk za svoje peníze dostane, se jen tak nevidí. To grafické zpracování obálky a desek je úchvatné, nadto vnitřní ilustrace nejen, že jsou pěkné, ale mají jistou logickou souvislost s textem, která se hned tak nevidí. Někdo může namítat, že jde o samoúčelný, násilně vetknutý a zřejmě i ne zcela novátorský nápad, ale...Já si to nemyslím. Tenhle Kristoffův nápad vnímám jako snahu vyšperkovat svůj opus magnum v podobném duchu, jako to udělal Ende u Nekonečného příběhu. I tam jsou totiž počáteční písmena u kapitol a dvě barvy textu víceméně samoúčelné, ale milé perličky. Jsou to tyhle drobnosti, které z dobrých knih dělají bibliofilní lahůdky - a v mých očích knihy mimořádné, hodné zapamatování.
Nemůžu se dočkat dalšího dílu, už teď je Říše upíra v mém Best of upírských knih. Tak jako žádná, není ani tato kniha dokonalá, přesto je můj výsledný dojem zcela kladný. Víte, ukažte mi dokonalou knihu, jakoukoli - třeba v Bibli je na můj vkus málo humoru...Heh, pokud za něj nepovažujete pižlání "víte čeho" nepřátelům ve spaní ;) Je pravda, že humor v Říši upíra občas je trochu strojený, ale jen když se na to člověk soustředí. Osobně je kopec legrace a sluníčka něco, co od knih s upíří tématikou nečekám, takže jsem trochu rád, že toho tam moc není. Možná by tomu slušelo víc absurdně přepálených scén, jako je ta finální bitka v kostele - tímhle směrem bych se v otázce zábavnosti být autorem vydal v dalších dílech. A mám dojem, že to asi Kristoff udělá, protože prvním dílem se prostě jen snažil úzkostlivě nic zásadně nepokazit a splnit vše z plánu, který si vytyčil. Mně to úplně stačí, víc než to. Věřím, že další díly budou jen lepší.
(SPOILER)
Kniha mi nesedla. Ze začátku jsem měla veliký problém se do ní ponořit, začala mě bavit asi až kolem stránky 500, kdy se konečně začalo dít něco zajímavého.
Za začátku se dozvídáme o Gabrielovem mládí, to jak se stal stříbrosvatým a začal bojovat proti upírům, kteří se volně pohybují po zemi. Ano, námět knihy je hodně zajímavý, ale s velice nenaplněným potenciálem.
Nemůžu si pomoct, kniha mi připadá hodně repetitivní v mnohých oblastech, někdy zbytečně až moc brutální a některé dějové linky jsou prvoplánové. Všechno se dozvídáme skrz povídání Gabriela, který je držen upíry v zajetí. Dozvídáme se, že existuje jakýsi Svatý Grál, který má ukončit dnesmrt a zachránit celý svět, zjišťujeme, že Gabriel tento Grál našel a pak zase ztratil a vypadá to, že veškeré vyprávění směřuje k odhalení tohoto příběhu. Na 800 stránkách to nezní jako něco neproveditelného.
Bohužel, tato kniha není samostatná, je to první kniha autorovi nové série, ke které se ale rozhodně nebudu vracet. Máme zde 500 naprosto nezáživných stran a zhruba 300 stran, které "ujdou".
V knize mi nesedla spousta věcí, ale nejvíce mi nesedlo náboženství v knize. Jedná se očividně o velmi málo poupravenou katolickou víru, ale proč ji upravovat, když jsou to pouze velmi malé úpravy a neponechat to jak to. Bylo by lepší, kdyby si autor vymyslel vlastní víru.
Mnoho věcí zůstalo nejasných, nevysvětlených, trochu zmatených. Možná je moje chyba, že jsem netušila, že je to pouze první část série, ale při 800 stranách jsem si opravdu myslela, že jde o samostatnou knihu. Kniha mohla být zkrácena na pouhých 400-500 stran a myslím, že by to dávalo větší smysl.
Na konci knihy se ani nedozvíme, jak ztratil Svatý Grál nebo jak se dostal do zajetí upírů, kde svůj příběh vypráví. Doufala jsem, že jelikož jsou toto dvě otázky, které jsem si kladla napříč celou knihu, budou na konci zodpovězeny. To se samozřejmě nestalo. Konec mě proto nejen zklamal, ale také naštval, jelikož mi přišlo, že jsem promarnila ty 2 týdny, které mi trvalo knihu přečíst, protože mě prostě nebavila a ani jsem nedostala odpovědi na 2 věci, které mě trochu zajímali.
Gabriel samotný jako postava je úplně příšerný. Nějaké pozitivum je u něj vidět až na konci, jinak je to sebestředný, sobecký hrdina honící se za slávou, který si myslí, že všechno ví nejlíp a ještě k tomu je to strašný ochlasta.
Je jasné, že další částí této série si už nepřečtu, nepřečtu si také ani další autorovy knihy, protože jsem ještě nečetla tak špatně napsanou fantasy knihu.
Skvělá kniha o upírech. Je dobře napsána, děj je dobrý a přichází několik zvratů během cele knihy a největší na konci.
Je sice dlouhá, ale bavila mě celou dobu.
Rozhodně doporučuji a těším se na další díl.
Zpočátku jsem měl trošku problém se do knihy ponořit. První dvě postavy, se kterými jsem se setkal mi nebyly zcela sympatické...nicméně stránku po stránce, kapitolu po kapitole se mi příběh, temnější než duše opata, začal vtírat pod kůži, přímo do krve...
Teď, když se vzpamatovávám po šoku, který jsem utržil v tom okamžiku, kdy jsem zjistil, že jsem knihu dočetl, protože to, po čem jsem toužil bylo to, abych se dozvěděl vše, abych si vyslechl celý příběh a aby kniha neskončila, musím konstatovat, že je to dílo navýsost mistrovské. Svým jazykem, tempem, světem, tajemnem. Dialogy, situace, zvraty a vlastně vše je zde v naprosté harmonii a nutí to čtenáře hltat vše, co se na stranách ocitne.
I když se děj vyvíjí ve dvou časových rovinách (minulost a přítomnost), je to pojato vskutku přirozeně. Celkový dojem podtrhnou i kresby jednotlivých postav, které jsou příjemným zpestřením. Nesmím zapomenout ani na některá moudra, která jsou vtepaná do některých situací či hovorů.
Celkově vzato, naprosto skvělá fantasy bez zbytečných upírských klišé a s hrdinou, při kterém budete chtít strávit další stovky stran...
Super upířina, a ukázkové "zaháčkování" čtenáře už od první stránky vzhledem k formě vyprávění - hlavní hrdina v zajetí vypráví věznitelům svůj životní příběh . Vyprávění přeskakuje od jeho mladých let, kdy sloužil jako bratr v Stříbrném řádu až do nedávné současnosti a postupně tak vytváří celou kostru příběhu. Díky tomu vyvstává už od začátku pár zásadních otázek, na které si zatím odpovědi můžeme jen domýšlet, protože jejich odhalení čeká až na konci a ta touha dozvědět se, co se vlastně stalo, je dobrý tahoun příběhu (teda aspoň pro mě.). Já takové bichle miluju, takže 800 stran bylo úplně ideální. Líbilo se mi i ukončení, nebyl to žádný cliffhanger, ale milý příslib pokračování příště.
Upíři byli správní parchanti a líbilo se mi, že to nebyli jen krasavci s porcelánovou pletí, ale jejich stav mysli a těla závisel na tom, po jak dlouhé době smrti se proměnili, takže nemyslící upíří zombíci byli přítomní a to bylo super.
Od knížky jsem se nemohla odtrhnout. Úžasný, fascinující svět mě úplně vtáhnul. Autor má neuvěřitelnou fantazii a zároveň je kniha plná hlubokých myšlenek, které mě zasáhly, že jsem si je musela napsat - o vztazích, o víře, o přátelství i lásce. Doporučuji.
"Nepláčeme pro ty, kteří odešli, ale pro nás, kteří jsme zůstali."
Ten pocit, když jste upíří bastard, co loví upíry, kteří chtějí ovládnout svět. Jsou násobně zdatnější a dávají vám slušně na budku, ale jenom do té chvíle, než si pořádně zakouříte směsku upíří krve a upálíte je zaživa holýma rukama.
To byla opravdu jízda! Předně musím poznamenat, že takhle dlouhý a rozveklý román jsem už dlouho nečetla. Rozhodně mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na retrospektivní styl vyprávění. Co se týče příběhu, měla jsem celou dobu trochu problém se do knihy pořádně začíst. Příběh utíkal, ale bylo to opravdu hodně roztahané, děje se střídaly a občas to bylo lehce zamotané, až zmatené. Řekla bych, že až ke konci jsem pochopila, o co v knížce opravdu šlo. Co musím ale vyzdvihnout, tak jsou úžasné ilustrace a celková obálka i s mapou říše na konci. Styl vypravěče mi přišel občas moc drsný a sprosťáren by taky mohlo lehce ubýt, ale jinak vcelku docela spokojenost. Hodnotím tedy 3*/5.
Nikdynoc je skvelá, Illuminae je perfektné ale Ríša upíra je TOP!!!! Toto si musí prečítať každý milovník upírov. Kristoff napísal presne ten typ upírov akí by mali byť. Žiadne sladké rečičky, proste len krv, temnota a krutosť. Rozprávanie v dvoch časových linkách ma bavilo, vôbec to nebolo mätuce a všetko do seba perfektne zapadlo. Prostredie a postavy ma bavili, Gabriel de Leon je úžasná POSTAVA, kapitola Najhorší deň ma rozplakala a nemala som to chuť čítať ďalej, viem ze cely čas to k tomu smerovalo ale aj tak ma ta surovost dojala....Uz by to len chcelo ďalší diel :)
"No to mě poser na holý záda." Bolo to GENIÁLNE! Celý príbeh, celý svet, všetky postavy. Majstrovské dielo.
Kniha má skoro 800 strán, ale ani jedna strana, ani jeden odstavec, veta, či slovo neboli navyše. Bolo to drsné, temné, ale zároveň plné lásky a nádeje. Všetky postavy boli skvelo vykreslené a ilustrácie to perfektne doplňovali. Gabriel je parchant, ale má nekonečne dobré srdce. Och, ako on dokázal milovať. A ako to Jay Kristoff dokázal opísať. Ja som si ho zamilovala a so slzami v očiach prežívala jeho príbeh a dýchala zaňho.
Gabriel de León, teším sa na ďalšie stretnutie. A prosím, vezmi so sebou Popelopijku.
"Přátelé jsou kopec, na kterém zemřu." Milujem
ŘÍŠE UPÍRA
Hodnocení Knihánkova: 2,5 ⭐️
Od pana autora jsem četla před lety Nikdynoc, ta mi úplně nesedla, ale Říše upíra měla tak super hodnocení a hlavně mě moc zaujala svou anotací. Náš hlavní hrdina Gabriel (napůl člověk a napůl monstrum) je vězněn svými nepřáteli, čeká na smrt a je donucen vyprávět svůj životní příběh... Příběh zakázané lásky, i legendárních bitev... svým vyprávěním se vrací na samotný začátek - do svého dětství. Gabriel je posledním stříbrosvatým - chrání říši před nočními tvory a za svůj život prožil opravdu mnohá dobrodružství... Líbí se mi, že tato kniha je vlastně takovou fantasy postapo záležitostí :) - uplynulo 27 let od posledního východu Slunce, lidé už takřka 30 let vedou dlouhou válku s upíry... tomu konci světa v knize říkají "dnesmrt" a jde o to, že Slunce najednou začalo málo svítit - krvelačná monstra tudíž začala být aktivní i přes den (což mi přijde jako super zápletka).
Ze začátku jsem četla hodně pozorně a soustředěně - chvilku mi trvalo, než jsem se do světa dostala... ale jakmile jsem se do něho dostala - což bylo odhadem zhruba kolem strany 30 - vcuclo mě to a hltala jsem každé slovo :). Opravdu to byl parádní pocit, kdy jsem hledala každou volnou chviličku na čtení a i když jsem nečetla, na knihu jsem myslela. Snažila jsem se číst co nejpomaleji, abych na maximum vnímala vypravěčský styl - ten byl sice místy krapet vulgárnější, ale úžasný. Kniha drsná, krutá, temná, nelítostivá - všechno naprosto perfektní...
Jak ale vidíte, mé hodnocení není nakonec tak vysoké... Bohužel, od určitého momentu se dostavil "zásek" a můj vztah s knížkou se začal poněkud komplikovat. Po celou dobu čtení jsem milovala ten vyprávěčský styl + se mi líbil námět knihy, ale čtení jako takové mě bavilo míň a míň... i když mě ten styl vyprávění fakt moc bavil, zároveň mi knížka přišla nudná a vleklá - dává to smysl? Možná ne, ale fakt to bylo, říkám - komplikovaný vztah :).
Co na knížce absolutně miluju a musím moc a moc pochválit je nádherné grafické zpracování - kompletně a celkově. Monumentální obálka (a i pod přebalem je kniha moc hezká), parádní mapa a dokonalé ilustrace. Takhle podle mě vypadá poctivá kniha. A vůbec by mi nevadilo, kdyby byla každá knížka doplněna o ilustrace, protože skvěle doplňovaly text a zobrazovaly příběh, takže Vám ožíval přímo před očima... Ty ilustrace vážně miluji.
Velice mě zaujaly i následující citáty:
Strana 43: "Jizvy jsou nakonec tak silné, že se z nich stane brnění."
Strana 55: "Je rozdíl mezi těmi, kdo plavou s proudem a těmi, kdo se utopí, když proti němu bojují. Říká se tomu moudrost."
Abych to tedy nějak shrnula... Vyprávění jsem milovala, stejně tak ilustrace - bohužel mě od určitého momentu kniha přestala bavit a do čtení jsem se musela spíše nutit. Přišlo mi to táhlé a takové... nekonečné :D ... Doporučuji lidem, kteří mají rádi poctivou a pomalejší fantasy.
Více v mém povídání na YouTube, kanál Knihánkov - video Přečteno 4/2022.
Kristoff mi už Nikdynocí dokázal, že dokáže vytvořit skvělej příběh. Byl jsem trošku na vážkách, protože jsem si myslel, že kniha bude standalone a až někdy po půlce jsem zjistil, že je to první díl. Trvalo mi dlouho než jsem se začetl, ale u fantasy knížek to není nikdy na škodu pořádně pochopit nový svět i postavy. První polovina se tak trochu táhla, ale nakonec to vyústilo v luxusní příběh, kterej jsem ke konci hltal jako blázen, protože ty kráso, to byly zvraty. Pak už to jelo BUM BUM BUM! Doufám, že s pokračováním si autor pospíší.