Genesis
Chris Carter
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503828/bmid_genesis-sIc-503828.png
5
1208
1208
Robert Hunter série
< 12. díl >
Robert Hunter je povolán k nejděsivějšímu místu činu, jaké kdy navštívil. Ještě větší znepokojení se ho zmocní, když se při pitvě najde v těle oběti verš básně zanechaný vrahem. Zanedlouho se najde další mrtvola. Metody a podpis vraha se liší, ale stupeň použitého násilí nasvědčuje tomu, že za oběma zločiny stojí stejný pachatel. Hunterovy obavy potvrdí nález druhé části básně. Tento objev však nejenže spojí dvě vraždy, ale je už jasné, že jde o dílo sériového vraha. Robert Hunter i přes nedostatek forenzních důkazů musí dostihnout nejdisciplinovanějšího a nejsystematičtějšího zabijáka, na jakého kdy narazil; pachatele, který se kochá strachem oběti a pro něhož je smrt lekcí, již je třeba udělit. Genesis je dvanáctým románem série o detektivech Robertu Hunterovi a Carlosi Garciovi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , BB artOriginální název:
Genesis, 2022
více info...
Přidat komentář
Další pecka od Chrise Cartera.Super příběh o Hunterovi a Garciovi.Škoda,že to uteklo tak rychle.Budu se těšít na další díly od této série a nebo na jakoukoli knihu od tohoto autora si nenechám utéct. Doporučuji všem kdo rád čte detetivky.
Klasická Carterovka – člověku je z těch barvitých popisů místy na zvracení, ale příběh je tak brilantně napsaný a propracovaný, že se stejně nemůže odtrhnout.
Tato kniha je super jako všechny ostatní od tohoto autora.
Celá série o Hunterovi a Garciovi je super čtení. Asi jsem se moc namlsal a je velkej problém začíst se do jiné knihy-Thrilleru.
Carter za mě nikdy nezklame, baví mě spád, propracovanost a psychologie postav. Způsoby vraždy jsou vždy surové, odpudivé, hrůzu vzbuzující. Pro mě čtení ambivalentní, nejde se odtrhnout, na druhou stranu, ve mně vyvolává strach, zlé sny apod, nic pro slabší povahy.
Autor vyslechl čtenáře a více zapojil Garciu a kapitánku do vyšetřování. Už působí rozumněji a nespoléhají ve všem pouze na Hunterovi. To je plus. Minusem je tentokrát pachatel, který je hodně slabý. Hlavně motiv dost pokulhává.
Dvanáctý díl, dvanáctá jizda....Robert je sympaťák, Garcia správný parťák... Chris Carter ... detektivky mu jdou....jestli někdo níže napsal, že se mu zdá, že nám trochu měkne, tak mně se tedy popisy vražd zdály dostatečně brutální. Děkuji a těším se na další příběh.
Prakticky všechna hodnocení už jsem vyčerpal při předchozích jedenácti dílech, tento je opět o chlup lepší, prostě TOP.
Další výborná kniha od Chrise Cartera. Používá svůj již klasický postup. Až bizarně brutální vraždy, detektivové se snaží ostošest, aby jim přišli na kloub. Tohle celé pak přinutí čtenáře kroutit hlavou a dumat nad tím, co za těmi vraždami vězí, proč zrovna takhle a proč právě ty lidi si pachatel zvolil.
Celý průběh děje se mi líbil a závěr taky nezklamal, takže hodnotím maximem možného.
další úžasný díl ve kterém se člověk dokáže vžít do obětí,super..už se těším na další díl
Zatím poslední kniha Chrise Cartera mě úplně pohltila (přečetla jsem ji asi za 3 dny).
Robert Hunter a Carlos Garsia, detektivové z útvaru ultranasilných trestných činů v LA, přijíždí do bytu, kde naleznou velmi brutálně zavražděnou mladou ženu. Během ohledání je u oběti nalezen podivný vzkaz.
Ten způsob, jakým je zabita, šokuje nejen oba vyšetřovatele, ale i patologa, místní policii a i mě jako čtenáře.
Vyšetřování se rozbíhá a stop je málo. Oběť nalezla její sestra a ta z toho šoku upadá do hluboké deprese a její výslech je velmi komplikovaný.
Jak jsme u Chrise zvyklí, tak i v tento knize je brutálně zabitých hodně lidí a souvislost mezi nimi není ze začátku žádná!
Kdo muže takto děsivě vraždit a jaký k tomu má motiv?
Rozuzlení mě překvapilo a protože nikdy (zvlášť u Chrise) netipuji, kdo je vrah, tak jsem z toho byla v šoku hodně.
Ten důvod, proč ta osoba vraždí je vlastně i pochopitelný, avšak způsob, jak vraždí už nikoliv. A co dělá následně po spáchání činu jsem teda nechápala vůbec!
Chris Carter prostě umí! Jeho knihy jsou sice velmi drastické a čtou se rychle díky krátkým kapitolám a skvělému spádu příběhu!
Už teď se moc těším na další příběh od mistra thrilleru!
Audiokniha. Jelikož mám přečtenou celou sérii, musím konstatovat, že nám Chris malinko měkne. Je to více upovídané, rozběhané s minimem zvratů. Navíc jsem chvíli nevěděl, komu mám fandit. Dokázal jsem pochopit důvody " padoucha" a mnohý by to udělal stejně.
Malou výtku bych měl k obsazení předčítajícího, ale to se dá eliminovat papírovou knihou. Suma sumárum nebylo to špatné, ale má očekávání se nenaplnila. 90%
Opět něco neuvěřitelného, brutálního a šíleného. Ale do toho člověk asi jde, když sahá po knihách Cartera.
Musím se přiznat, že v každé knize si říkám, že už to snad nemůže být horší. Ale... ono to jde, ono jde ještě přitvrdit a dostat Vás do úplného transu. Jak vůbec někdo něco takového může dělat? Jak někdo může pozůstalé takhle psychicky týrat a trýznit? Co ho k tomu vede?
To vše v této knize najdeme a budu se opakovat, ale Carter je určitě jeden z těch, který Vám to naservíruje tak, že budete žasnout a v těle se Vám bude vařit krev.
Půjdu proti proudu, ale mě se zdá tato kniha jako nejslabší z celé série. Carter krom svým fantasmagorických hrůz už neví o čem psát. Neustále natahování kapitol o ničem, jen aby kniha byla silnější. Zbytečná kapitola s Troyem, kdy celou dobu píše sms a diví se proč neodepisuje, i když čtenář dávno ví proč. Pak zase celá kapitola o nasazování kravaty. Žádné napětí, jen rozmílání děje. Po přečtení všech Carterovek jsem čekal něco víc, přišlo mě to celé takové divně i když čtivě psané, ale nic nového, jakoby se stále opakoval dokola. Předchozí díla se mi zdála brutálnější, tak nechápu, proč píše, že to je to nejbrutálněší co Hunter viděl? Překvapilo mě, co se zkrývá za pojmem Genesis a kdo za tím vším stál. Trocha napětí až v samotném závěru v letadle a jako třesnička na dortu v závěrečné kapitole přichystal ještě jedno překvapení. Ve výsledku kniha vůbec nebyla špatná, jen jsem čekal nějaké nervydrásající napětí.
Opět jsem na výsost spokojená, na Cartera je prostě spolehnutí. Celá série je naprosto úžasná, nejlepší thrillery co znám a vůbec mi nevadí brutalita v knihách popisovaná. Doufám, že série bude mít ještě hooodně dílů.
Na Chrisovy knížky vždy čekám jak na smilování, ideální by bylo, kdyby vydával jeden román denně :-) Kolikrát používáme klišé "čte se to jedním dechem", ale u jeho knih to opravdu platí. Dokonce jsem naštvaná, když musím čtení uprostřed přerušit a jít třeba do práce, asi si na to budu vybírat dovolenou :-)
Jak někteří píší, že jsou na něj jeho knihy moc brutální kvůli různým surovým popisům, mně to tak nepřijde. Nemyslím, že by moc barvitě vykresloval, co se ve scéně děje, spíš to nechává na fantazii čtenáře. Ano, jsou to naprosto nechutné vraždy, ale nic jiného by se asi k Útvaru ultranásilných činů nehodilo.
Moc mě baví ty situace, kdy začne kapitola s nějakou dosud neznámou postavou – to je pak jasné, že hra s obětí začíná. Jsem už několik let tajně zamilovaná do Roberta Huntera, mám ráda klidné a inteligentní muže, i když žít zrovna s Robertem asi nejde :-) Ale i to jsou jedny z mnoha důvodů, proč mi svědomí nedovolí hodnotit Chrisovy knihy méně než 5 hvězdami.
Mělo to neskutečný náboj, švih, spád rychlost. A musím také říci, že to bylo opravdu mimořádně brutální, co tentokrát Carter vymyslel, bylo hodně silný kafe, v jednu chvíli jsem uvažovala i nad tím, není-li to již za hranou...
Prostě geniální...
Štítky knihy
sérioví vraziAutorovy další knížky
| 2013 |  Dvojitý kříž |
| 2016 | Zloba |
| 2015 | Jeden za druhým |
| 2013 | Noční lovec |
| 2016 | Já jsem smrt |
Psát recenzi k jednomu z nejoblíbenějších detektivních spisovatelů je těžké. Většinou vychvalován, málo kritizován, občas opovrhován. No záleží, z jaké strany se na to díváte.
Osobně se nenechávám ovlivňovat názory před tím, než knihu sama přečtu. Každý z nás má jiný žaludek, každý má jiný pohled na život a v případě knih, 100 knih, 100 názorů.
Předně naprosto a odpovědně vím, že kdyby ty jeho vraždy byly natočeny tak, jak jsou popsány, tak se nemůžu dívat, protože bych dopadla jako pozůstalí těch zavražděných - s nočními můrami a traumaty na krku na pěkně dlouhou dobu.
Kdyby to ale někdo natočil, tak bych byla zvědavá, jak bude Hunter a Garcia vypadat a věřte mi, že dodnes jsem nepřišla na to, kdo by je hrál, protože je považuju za nejlepší knižní detektivy - miluju je oba.
No a taky - příště si počkám opět na audioknihu, protože Jakub Saic je skvělý, díky němu jsem poslechla většinu knih této série a naprosto mi to vyhovuje. Genesis jsem četla a občas jsem se fakt bála číst dál, nechtěla jsem vidět, co a jak kde trčelo a čím se to ufiklo. No prostě číst to je větší síla než to poslouchat. Aspoň pro mě.
A teď k ději. Carterovo schéma mi nevadí, každý spisovatel má takové schéma, které mu pomáhá a kterého se drží. Navíc si myslím, že ve většině lidské činnosti jsou schémata, tak proč ne i u vyšetřování, které má svou posloupnost. Tady mínus nevidím.
Humor, co má Garcia a Hunter je obrovským plusem. Odlehčí danou situaci a ze života každý víme, že ač se to občas nehodí, tak nadlehčení situace může dost pomoct se nadechnout a pokračovat dál. Což u obou detektivů je psychologicky dost potřeba.
Omílání minulosti Huntera tady zmizelo, bylo to v náznacích a myslím si, že díky tomu by se tento díl dal v pohodě číst i jako první. Ale je samozřejmě lepší číst od prvního dílu, ať vidíte ten posun u hlavních hrdinů.
Dokonce mne baví, že nám Carter naservíruje pachatele, který vlastně byl tak slabý, že nezvládl životní průšvihy, co se mu životě děly a hodlal vzít spravedlnost do vlastních rukou. Mám ráda téma pomsty, ale jen určité varianty a tady je trochu kámen úrazu, že někde mu to funguje a já se zarazím a řeknu si dobře, ale někde to nefunguje. A i kdyby se Carter na hlavu stavěl, tak to pachateli s navijákem nesním a má smůlu, nelituju ho, nechápu to, nesouhlasím.
A to se stalo tady, nebudu prozrazovat co se stalo, proč se to stalo, jaký motiv, ale ač tady evidentně mířil na určitou skupinu lidí, tak za sebe říkám, že ač do té skupiny patřím, tak nesouhlasím s pachatelem, neomlouvám, nechápu.
Miluju téma pomsty, ale ne tímto způsobem.
Naštěstí je Carter tak bravurní spisovatel, že nenechá nic nevysvětleno, jakákoliv otázka, co mi vytanula na mysl, byla v závěru odpovězena a vím vše, co jsem potřebovala. A to se mi líbí. Jsou autoři, kteří se dovedou do příběhu tak zamotat, že na spoustu věcí zapomenou. Carter není ten typ, ten to má vymakané a to je to, co se mi na něm líbí ze všeho nejvíc. Vysvětlí, dotáhne do konce, není nic, co by zůstalo v rámci daného dílu nedotaženo.
Ale co je smutné - že se dějí takové věci, ne ty vraždy jako takové (to je taky hrůza, ale to teď primárně nemyslím), ale ty emoce, ty zkušenosti, co vedou pachatele udělat to, co udělal. Ta témata, co Carter píše, jsou zkrátka moc moc hmatatelná a děje se to a to je na tom to nejsmutnější.