Jeden za druhým
Chris Carter
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478397/mid_jeden-za-druhym-fpS-478397.jpg
5
2596
2596
Robert Hunter série
< 5. díl >
Když detektivu Robertu Hunterovi ze Speciální sekce vražd losangeleské policie zavolá anonym, aby se podíval na jednu webovou stránku, vypadá to jako podivný žert. Jenže online vysílaný přenos, určený jen Hunterovým očím, zachycuje popravu neznámé spoutané oběti. A volající nechce, aby se detektiv jen díval, má se zločinu také účastnit, a odmítnutí nepřichází v úvahu. Vzápětí je mrtvola neznámého nalezena, a tak se ukáže, že nešlo o trik ani počítačovou animaci...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2020 , BB artOriginální název:
One by One, 2013
více info...
Přidat komentář
Tak po skvělém prvním dílu mírném poklesu u druhého ještě většího poklesu u třetího čtvrtý díl zatím vedl za mě jako nejlepší, ale tato kniha ho opět převálcovala. kdybych měl hodnotit díly tak ač jsou bezesporu všechny zatím na 5 hvězd tak od nejlepšího bych je seřadil asi takto Jeden za druhým, Sochař smrti, Dvojitý kříž, Popravčí a Noční lovec
Pôvodne som mala v pláne napísať iný komentár, ale po poslednej kapitole som ešte hodnú chvíľu sedela a len čumela do blba...
Myslím, že slová z knihy sú na zamyslenie... Naozaj žijeme v zlej dobe a v zlom svete...
„Na to se nedá dívat z druhé strany, Roberte. To je prostě v hajzlu. Někteří lidé úplně ztratili přehled o všem. Zvlášť o ceně života.“
Tak to byl mazec! Ctu postupne vsechny dily a musim rict, ze tenhle je fakt vyvedeny. {Ano, trochu mi uz leze na nervy v kazde knize vysvetlovani kdo Hunter je, co rad pije a kolik meri, nicmene chapu, ze pro ty, co ctou nahodne, je to proste vysvetleni a je to muj problem, ze ctu vsechny postupne a naraz...}
Napinave, sokujici, dechberouci...lide hlasuji jakym zpusobem ma nekdo byt zabit. Je to psychopat, ktery se tim jen bavi nebo je za tim neco vic? Kam az saha lidske svedomi, clovecina, souciteni s druhym? Dokaze kazdy z nas zabit, donuti-li ho k tomu podminky nebo prilezitost, byt jen zmacknutim tlacitka VINEN...??
Hunter s Garciou nemaji zadnou poradnou stopu jak na vraha prijit...a pak to prejde do osobni sfery....Precteno jednim dechem, doporucuji!!!
Hodně mne to mrzí, ale asi půjdu proti proudu. Ačkoliv jsem předchozí díly série hodnotila vysoko, tady bohužel nemohu.
Od samého začátku jsem měla obrovský problém se začíst. Kniha mi připadala velmi strojová, odosobněná, příběh mne vůbec nevtáhl do sebe. A i když druhá půlka dějově nabrala na větším spádu, už bylo pro mne pozdě, abych si ke knize utvořila silnější vztah. Celou dobu jsem měla potřebu přeskakovat, necítila jsem potřebu děj jakkoliv prožívat.
Přijde mi, že vraždy v Carterových knihách jsou s každým dílem čím dál brutálnější, a já si nejsem jistá, že je to něco, s čím bych nutně potřebovala pokračovat. Asi jsem se dostala do bodu, kdy od thrilleru potřebuju něco víc než jen předhánění se mezi autory, kdo přijde s krvavějším a násilnějším provedením vražd. Carter to nejspíš s tímto záměrem nepíše, ale já jako čtenář se jednoduše neubráním srovnávání a thrillery na mne tímto způsobem občas působí.
Faktem nicméně je, že mi tahle kniha vůbec nic nepřinesla. Nevím, čím to, ale celý román mi přišel psaný děsně na sílu, hodně nuceně. I když samotné vraždy vyznívají dost děsivě, já se bohužel v některých místech nudila a prostě jsem přeskakovala. A nemám dojem, že by mi něco vysloveně chybělo nebo uniklo.
Nemluvě o tom, že se Carter v rámci jednotlivých dílů děsně opakuje. Chápu, že pro lidi, co nečtou jeho knihy popořadě a namátkou si něco z jeho děl vyberou, je fajn poznat pozadí Hunterova života. Ale když čtete vše popořadě a už popáté za sebou musíte zas a znova číst o Hunterově slabosti pro whisky nebo o tom, proč a jak se stal tak výjimečným detektivem, začíná to být poněkud otravné.
Zároveň jsem měla dojem, že v pár místech byl překlad trochu kostrbatý - neseděl mi. Navíc mi připadalo, že se v některých pasážích dokonce objevovaly chyby - např. minimálně na dvou místech byla v rozhovorech špatně napsaná jména, kdo zrovna mluví, což bylo dost matoucí, rušivé a rozptylující. Nedokážu říct, jestli došlo k chybě při překladu, nebo to tak bylo už v originále, ale bylo to tam.
Výsledkem jsou 2 hvězdy a pro mne rozhodně nejslabší kniha od Cartera. A popravdě jsem na vážkách, jestli vůbec chci v téhle sérii pokračovat....
(SPOILER) Moje první kniha od tohoto spisovatele. A byla to jízda. Brutální vraždy, člověk minimálně do poloviny knihy tápe, proč to ten psychopat dělá. Na konci napětí vystřídá smutek. Ne radost z toho, že ho chytili, ale obrovský smutek. Bylo mi strašně líto toho kluka a jeho rodičů. Matka zemřela, otec se s tím vyrovnal po svém. Už neměl, co ztratit, jen se chtěl pomstít těm, kteří mu v honbě za senzací nebo penězi ublížili. Druhou rovinu představuje chování lidí na sociálních sítích, když hlasovali a stávali se tak vlastně anonymními spolupachateli. Tohle je pro mě naprosto nové a mám divný pocit z toho, jak toho lze zneužít.
Tak to byl opět masakr. Při posledních několika kapitolách jsem měla sevřený žaludek a bála se i vlastního stínu. Byla jsem vtažená do děje až jéje. Kniha opět přečtena jedním dechem.
A máme tu opět parádní, napínavý a dvojsečný příběh, ve kterém nechybí ani pár drsnějších odstavců.
Pro znalé Cartera není co řešit, pro neznalé doporučím začít od prvního dílu.
Mimochodem, poslední kapitola je celkem podpásová...
Opět jízda..... Přestože si někdy říkám, zda je to opravdu možné.... Se od čtení nemohu odtrhnout.
Carter je moje srdcovka - ALE - tady mi bylo líto, že jsme jako čtenáři neměli vůbec nejmenší šanci na vraha přijít. Naopak Hunter, moje životní láska :D, ten měl těch nápověd celou řadu! Tahle kniha mě trochu zklamala hlavně tím, že celou knihu přemýšlím, kdo by to tak mohl být a na konci zjistím, že jsem neměla nejmenší šanci to vědět....
No, nedalo mi to. Tohle je prej nejlepší Carter a tohle krimi bych prý neměla opomenout! Přečetla jsem a musím říct, že dávám za pravdu. Tato detektivka, pátá ze série, opravdu nejlepší je. Nepřekombinovaná. Napínavá. Není tu nic zbytečného, každá scéna a příběh tu má svůj účel, který se dřív nebo později vysvětlí. Právě proto mám ráda psychologické krimi, protože kromě zábavy, napětí a vyšetřování mají ještě nespornou přidanou hodnotu navíc. Dá se o mnohém přemýšlet.
Spoiler:
Jeden člověk za druhým často rozhoduje o životě šikanovaných spolužáků nebo slabších jedinců a to svými skutky (ignorují je nebo jsou k nim dokonce agresivní, což často vede k tragédii). Značná část společnosti ráda ubližuje těm, kteří se zdají slabší a nemůžou se bránit. Problém nastane jen tehdy, když někomu (oběti šikany nebo členu z jeho rodiny) rupne z toho trápení v bedně a začne to "dobré, ohleduplné" jednání po svém útočníkům vracet. To je pak teprve zábavná psycho jízda!
Ach jo, život je prostě pes.
"Teď mi ukaž, jak si silná ty. Pláč ti nepomůže. Prosby ti nepomůžou. Stačí dokázat, že jak jsi (v těžké životní situaci) psychicky odolná ty."
(SPOILER) Psychopat, který dává lidem možnost hlasovat přes webovou stránku o způsobu usmrcení své oběti. Zvrácenost? to bez pochyby. Ale kdo je více zvrácený? Vrah nebo lidé, kteří hlasují? Oběti jsou náhodné? zdaleka ne. Příběh popisující promyšlenou pomstu muže, který přišel o všechno. Sledovat drastickou show, hlasovat, komentovat a bavit se. To přeci chce každý ne?
Za mě: slabší první polovinu vystřídala dynamičtější forma vyprávění a zaujetí, při kterém se knížka už jen těžko odkládá. Detektivka si mě postupně získala na svojí stranu. Postupně odkrývané karty, na kterých je vidět, jak pachatel uvažuje, proč s vyšetřovatelem hraje hru a důvody, které ho k vychýlenému myšlení a jednání vedou, zároveň nastavují zrcadlo i naší společnosti. Psychologičtější motivy a náměty k přemýšlení mi bavily rozhodně víc než podrobné popisování brutálních poprav, které si současný trend v detektivkách žádá. Části, kdy se popravy obětí popisují, jsem přeskakovala, nechtěla jsem se jich zúčastnit ani jako čtenář. Proč třeba popisovat, jak je živá oběť postupně rozežírána na kousky? Na to nejsem dost zvědavá.
Jak jsem psala, knížku jsem musela časem přehodnotit. Začíná právě jednodušším vyprávěním, psaným jednoduchým literárním stylem, kde se ještě mnohé zpětně dovysvětluje, i když je to podle mého vysvětlené dostatečně v předchozích větách. K tomu sadistické pasáže, pár klišé, to vše se mně, netrpělivé čtenářce, nejdřív zdálo jako ploché, aby příběh postupně začal dávat hlubší smysl a příběh se stávál inteligentnějším, než se na první pohled zdálo.
Pachatel vysílá živě po internetu přenosy, určené nejdříve jen pro vyšetřovatele Huntera, záhy i početným divákům, a zachycuje na nich popravu neznámých občanů. Vrah chce, aby se kalifornští lidé nejenom dívali, mají se zločinu také účastnit svými volbami (hlasováním) jako v reality show. Jakým způsobem má být člověk usmrcený, rychle, pomaleji, brutálněji, apod., kdo chce, může asistovat na dálku. Zatímco oni hlasují hlavně pro zábavu a pocit moci ( i slitovat se nad někým už jim dává do rukou nějakou zdánlivou moc), on chce těmi bizardními, nepřijatelnými psycho přenosy i překvapivě cosi nikoli úplně nerozumného sdělit. Až na tu veleúchylnou formu sdělení, čtenář se musí nad něčím se zamyslet. Hlavní padouch je sice ultra magor, reagující neadekvátně, brrr, to ovšem neznamená, že nemůže mít občas v něčem pravdu (v pozorování některých jevů ve společnosti).
Dodatek pro ty, kteří tady píšou, že knížka hodně opisuje z filmu, který vzniknul ještě před vydáním knížky, tedy že z filmu spisovatel opisoval a vykrádal ho. Nevím, na čí straně je pravda, ale všimla jsem si štítku: skutečné kriminální případy. Jestli je to skutečně alespoň částečně inspirováno podle nějaké události, vysvětluje to možná ono autorovo (údajné?) plagiátorství.
Citátuju úvahy záporáka:
- Kdo je ujetej? Jenom já? Co všichni ti lidé, co se dobrovolně dívali? Hlasovali? Obyčejní, všední, bezúhonní lidé, … všichni chtěli vidět umírat. Chtěli rozhodnout, jak zemře. Stávají se tím všichni účastníky vraždy nebo to spadá jenom pod morbidní zvědavost?
- Reality show dávají lidem falešný pocit moci. Moci určovat, co se stane v dané situaci. Moci rozhodovat o osudu jiných lidí. Je to jeden z nejnávykovějších pocitů, co existují.
- Žijeme v šílené realitě. Lidé nahrávají rvačky gangů a sledují to statisíce návštěvníků. Čím víc násilí, tím líp. A ještě žadoní o přídavek. Dáte jim skutečné násilí – nic hraného, žádní herci ani triky – a budou skákat radostí.
- … jsou (v převážné většině) tak zabraní do sebe, že nemají čas si všímat ostatních. Je jim všechno jedno (pokud se to netýká jich samotných nebo jejich blízkých). Každý se bezohledně stará jen sám o sebe.
- Většina věří, že jako lidé máme vždycky možnost volby, bez ohledu na to, v jaké situaci se nacházíme. Chybná teorie. Někdy za nás rozhodují druzí a my s tím nemůžeme udělat nic, leda reagovat. Moje volba (koho si vyberu za další oběť) by mohla změnit celý váš život.
5 hvezdiček je velice málo dal by som aj 100 keby sa dalo.Vela čitatelov písalo že je to najlepšie dielo dávam im za pravdu. Bravo Maestro Carter zmekam klobuk. Dej pri ktorom som sa nenudil vobec . Co sa týka hlasovania ja by som určite nehlasoval.
Další skvěle napsaná kniha. Brutální dechberoucí vraždy, napětí na každé straně, postupné odhalování vraha. Nemám co vytknout, hned se vrhám na další díl.
Tak toto byl fakt masakr. Brutální,morbidní, ale dost dobře napsané. Autor každou novou knihou nasazuje vysokou laťku. Teď si asi na uklidnění svého tepu přečtu pohádku a pak se pustím do dalšího dílu:)Za mě 120%.
Wow, tak záver bol skutočne infarktový. Inak veľmi dobrá kritika spoločnosti, trochu mi to pripomenulo seriál Black Mirror. Rozhodne sa teším na ďalší diel.
Tak vám nevím. Jsem jediná, komu přišlo, že geniálnímu Hunterovi to prostě mělo dojít dřív?
Jako čtenáři jsme neměli vlastně vůbec žádné nápovědy, kdo by to mohl dělat. Ale Hunter jich měl tolik...
To mi neříkejte, že by si to nepospojoval, když se to všechno dělo kvůli něčemu, co se odehrálo v docela nedávné minulosti, a ještě se toho přímo účastnil.
To je asi jediná moje výhrada. Protože jinak to teda bylo neuvěřitelně napínavé.
Stejně jako Havrdak i já jse očekávala něco dalšího o Alici. No Robert to nemá lehké a my čtenáři také ne.
Tento díl byl opět drsný, vraždy popisovány do posledního detailu. Je zde ale také hodně psychologie, tak jako pokaždé, všech hlavních postav. Propadla jsem Carterovi, propadla jsem Robertovi i Carlosovi. Musím číst dál. Ale teď potřebuji také dovolenou.
(6. 2. 20 - 5 938 - 15)
Štítky knihy
detektivní a krimi romány americká literatura sérioví vrazi psychologické thrillery detektivové policejní vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2013 |  Dvojitý kříž |
| 2016 | Zloba |
| 2015 | Jeden za druhým |
| 2013 | Noční lovec |
| 2016 | Já jsem smrt |
Jsem v šoku... Je pro mě nepochopitelné, jak Chris Carter s každým dílem zvedá laťku o kus výš. A jsem opravdu zvědavá, jestli toto překoná také, protože tento díl byl učiněný masakr. Díky své až moc živé představivosti jsem měla některé pasáže velký problém číst. A s tím, jak do toho zatáhl jednu osobu mi přivodil menší srdeční příhodu. Poslední stránky jsem četla se zatajeným dechem, hrůzou v očích a rychle bušícím srdcem. Pan Carter mě opět dostal.
Nejhorší na tom všem je, že takto společnost v dnešní době opravdu funguje. Je to smutné.
A také doufám, že ten úplný konec nemyslel Carter vážně.