Inferno
Dan Brown
Robert Langdon série
< 4. díl >
Harvardský symbolog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob - Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň - a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Inferno, 2013
více info...
Přidat komentář
Ah, tak tohle už ne, to je už je vážně moc přitažené za vlasy. Velmi čtivé, zajímavé, ale až moc nereálné.
2*, je mi líto, Dane.
P. S. Šťastný konec? To jako VÁŽNĚ?!
Brownovi knížky mám opravdu ráda a jsem všežravec (rozuměj - přečtu skoro cokoliv ),ale tohle se podle mého, řadí tedy k těm slabším kouskům. První polovina opravdu zdlouhavá, nic moc se neděje, a vše je proloženo dlouhými pasážemi o historii míst ve Florencii a Benátkách. Opravdu jsem přemýšlela o tom, že knihu zanechám svému osudu a bude to. Nakonec mi to nedalo a dočetla ji do konce, které Brown opravdu umí, to se musí nechat. Takže za mě jen 3* a zklamání.
Jako celek byla pro mě knížka nesmírně chytlavá a velice dobře se četla. Někdy bylo to popisování památek trochu zdlouhavé, ale to k tomu patří. A téma bylo taky zajímavý. Jediné, co mě trochu vadí je to, že ty knížky jsou tak trochu na jedno brdo jen s jiným tématem. Běhání od hádanky k hádance s nějakou to slečnou u boku. Každopádně to provázání s Božskou komedií mě osobně uchvátilo.
Za mě dobrý, klasickej Brown. Malinko přitažený za vlasy (but... who cares?), ale čtivý a se zajímavým poselstvím a dobrým rozuzlením... Určitě se těším na jeho další dílo:)
Od Browna jsem četla vše a Inferno mi přijde jako slabší, snad je to tím, že už se to hodně opakuje. První polovina pro mne byla utrpením a těšila jsem se, kdy už bude konec (knihu jsem nechtěla odložit bez přečtení). Druhá polovina se mi líbila víc, měla větší spád, konec se četl jedním dechem, ale několik pár posledních stran již označuji za překombinovaný klíč.
Pokud někdo nenavštívil Florencii, Benátky nebo Istambul, musí mít nutně problém s představou co a jak.
No, stačilo jednou a vracet se k této knize určitě nebudu. V každém případě mě to však motivovalo trochu prostudovat Dantovo Peklo a Botticelliho Inferno.
Tak nevím nevím. Tohle je první kniha od Browna, která mi nedokázala pohltit. Dokonce jsem ji v pátek zapomněl v autobuse a ve čtení jsem mohl pokračovat až v pondělí, kdy mi ji poslali z Benešova. Kdyby se mi tohle stalo u Šifry, tak bych měl určitě absťák, protože bych nevydržel tak dlouhou pauzu. Tady mi to bylo zcela jedno (až na ztrátu) a ještě jsem za tu dobu stačil přečíst jinou knihu. Neříkám, že je to špatná kniha, ale prostě tomu chyběl šmrnc a napětí.
Tak je to asi první Brown, co nedočtu. Po cca 70 stranách jsem to odložil. Vůbec mě to netáhne dál, připadá mi to značně nelogické, postavy se chovají tak nenormálně. Možná to zkusím později ještě jednou.
Tak nějak čím dál tím stejně. Úprk od symbolu k symbolu, s krasavicí i bez. Vyčerpaný Langdon, vyčerpaný Brown.
Inferno je typický bestseller. Příležitostného čtenáře ohromí a zkušenému čtenáře neurazí.
Brownovi se opravdu povedlo vyprávět příběh z pohledu různých postav a díky tomu je celá kniha svižná a dobře se čte, ale po skvělé první půlce to jde společně s přesunem do Benátek dolů. Když pominu, že hádanky jsou opravdu jednoduché a umisťované na ty největší turistské atrakce v dané lokaci, tak mi pořád připadá, že s přibývajícími stránkami dochází Brownovi šťáva, až z toho je ve výsledku nemastný neslaný konec a celkově bohužel průměrná kniha.
Nezklamala, opět šifry a taje skrytých v Danteho Božské komedii, problematika růstu populace..... přesně moje gusto :)
http://kultura.idnes.cz/dan-brown-inferno-recenze-0yl-/literatura.aspx?c=A130918_111428_literatura_ob
na tomhle je vidět jak jsou některé kritiky naprosto neznalé věci, Langdon si sice vytrhne kanilu po postřelení do hlavy, ale pokud to ta kritička četla celé, postřelen vlastně vůbec nebyl, byla to jen hraná iluze pro něj, aby lépe spolupracoval. Souhlasím, je to pohádka pro dospělé, ale asi je všichni dost potřebujeme, když se to tak dobře prodává a všichni to čtou. Mě se to líbilo a je mi jedno, že je to chvílema možná přitažené za vlasy. Líbí se mi jak popisuje památky Florencie, Benátek, člověk má hned chuť tam jet nebo si to aspoň najít na netu, jak to vypadá. Měli by mu platit za propagaci. Taktéž za popularizaci některých děl jako Danteho Božské komedie a mnoha obrazů...................................................
Moje první kniha, kterou jsem od Browna četl, byla Šifra mistra Leonarda, následovala Andělé a démoni a nyní Inferno. Tuto knihu, Inferno, řadím za Šifru. V knize se nevyskytují žádná hluchá místa a to i přesto, že mnohdy zdlouhavě popisuje historické budovy či umělecká díla, jako sochy nebo obrazy. Člověka děj vtáhne do renesanční Itálie a má chuť se tam v nejbližší době vydat. Vše je podbarveno myšlenkou na eliminaci lidské rasy, která vychází z reálných podkladů a hrozeb. Kniha se mi moc líbila a snad se dočkáme dalších dobrodružství s Robertem Longdonem.
Pro mě zatím nejhorší počin. Když v minulém díle jsme cca na dvě kapitoly přišli o hlavního hrdinu, říkal jsem si, že už hůře být nemůže. A bohužel je, sice se kniha dá v pohodě zkousnout na dva zátahy, ale něco tak nablblého, už snad musí trknout skoro každého. R.Langdon už je tady něco mezi agentem 007 a Indiana Jonesem, přežívající úplně všechno, a to nemluvím o jeho totálním nasazení (bez jídla, vody a odpočinku) po dobu celé mise, která trvá komplet 24 hodin, za tu dobu se prožene třemi od sebe dost vzdálenými městy i zeměmi, aby jsme tu měli pestrost. K tomu všemu si autor začne hrát s dějem, hop sem, já jsem dobrý a ty zlý, hop sem, tedy pardon, ty jsi hodný a já zlý, hop sem, pojďte budeme na sebe všichni hodní. Zkrátka styl - zamotám to, ať je v tom pořádný guláš. O rozuzlení nemluvě. Upřímně lituji každého, kdo za tento velepočin utratí peníze.
Sice je to stále podle stejné šablony jako předchozí „Langdonovky", ale hned od první stránky je to nesmírně čtivé. Tentokrát z překrásného města Florencie ve kterém jsem byl a dle knihy zjišťuji, jako bych tam vůbec nebyl. Díky Brownovi tam musím zajet znovu a rozhodně na více dní. V tomto románu hledá Robert Langdon svoje ztracené hodinky s Mickymausem :-)
Brownovo Inferno je napsáno velmi akčně a čtivě, aby se čtenář nemohl od knihy odtrhnout. Děj v sobě kombinuje obvyklý motiv útěku, kapesního průvodce po památkách a dějepisný výklad kultury období renezance v Itálii, zejména pak ústředního díla Božské komedie od Dante Alighieriho.
Zajímavý a dosti kontroverzní je ústřední motiv celého díla, zejména pak fakt, že autor se slovy ústředních hrdinů staví spíše za jeho radikální ale dosti nehumánní (a ne zcela promyšlené) řešení i tím, že morálně relativizuje, kdo je zloduch a kdo kladný hrdina.
Vzhledem k přímočaré struktuře děje (odehrávající se během jednoho dne) a atraktivním exteriérům se kniha přímo vybízí ke zfilmování. Takže si knihu přečtěte co nejdřív, aby vás pak neovlivnila filmová podoba.
Tak knihu jsem četla jedním dechem, až mi bylo líto, když jsem ji přečetla. Každopádně je moc podařená, mě se zdá rozhodně lepší než Ztracený symbol, který si budu muset asi ještě znovu přečíst, možná mu pak příjdu více na chuť.
Abych pravdu řekla, tato kniha se mi tak nelíbila, jak předchozí knihy od Browna, ale i přesto je to celkem napínavé čtení.
Štítky knihy
tajemno zfilmováno symboly thrillery šifry Florencie Itálie peklo přelidnění
Autorovy další knížky
2018 | Počátek |
2013 | Inferno |
2010 | Ztracený symbol |
2008 | Anatomie lži |
2005 | Digitální pevnost |
Děj celkem dobrý, přečteno na dva zátahy dala bych i 5 hvězd, ale bohužel na Browna trochu slabé... :-(