Stratený symbol
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314452/bmid_strateny-symbol-UfF-314452.jpg
4
3878
3878
Robert Langdon série
< 3. díl >
Známeho harvardského odborníka na ikonografiu Roberta Langdona nečakane pozvú prednášať do washingtonského Kapitolu. Pozvanie mu cez sprostredkovateľa zašle jeho mentor, filantrop, historik, vedec a slobodomurár Peter Solomon, preto Langdon rád vyhovie. Lenže prednášková sála zíva prázdnotou... Hrozný nález odťatej ruky so zlatým prsteňom a s tetovaním dokazuje, že Solomona uniesli a jeho život je v Langdonových rukách. Musí vyriešiť jednu z najväčších záhad ľudských dejín, ktorá však môže otriasť samotnými základmi kresťanskej viery. Nejde však len o tajomstvo z dávnych dôb slobodomurárstva, ale aj z nedávnej minulosti a Langdona na konci jeho cesty čaká jedno z najprekvapujúcejších odhalení, s akými sa doteraz stretol.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
The Lost Symbol, 2009
více info...
Přidat komentář
Nesklamal ale ani nijak zvlášť nepotešil. veľkým plusom je napútie aké v Brownovch knihách vždy nájdem. Dúfam, že sa ešte Roberta Langdona niekedy dočkám. 7/10
Mě jakožto osobu,která se pro málo nadchne,zaujala kniha až tak v první třetině.Nicméně hodně dobrý kousek a těším se na další z dílny Dana Browna
Předchozí komentáře mě trochu překvapují, nicméně je to moje nejoblíbenější kniha od Browna. Těším se na další pěkný kousek, který napíše.
I u této knihy od D.Browna jsem se dobře pobavil a příjemně jsem s ní zabíjel čas.Ale někdy jsem se v tom množství symbolů a legen a zednářských tajů začínal ztrácet.Kniha to není špatná,ale já osobně bych ji za světový trhák neoznačil.Dalo by se říct,že jsem od ní čekal o trošku víc,než jsem dostal.U mě lepší Andělé a démoni a i velmi podobná Šifra mistra Leonarda.
Je třeba si uvědomit, že autor nepsal odbornou práci, kde je - nebo by aspoň mělo být - všechno pravda, a potom se můžete velmi dobře pobavit.
Asi nejslabší, co sem od Browna zatim četl. Možná ale proto, že lokace mi nebyly tak blízké a známé jako Paříž a Řím. Ale prostě podtrženo a sečteno. líbila se mi ještě o chlup méně, než Digitální pevnost.
Jinak pod druhý odtavec pajonka se podepisuji!
Příšerné, nudné, nelogické. Jelikož jsem četla ostatní Langdonovi knihy, tak jsem čekala podobou brilantnost a napínavost. Tohle bylo těžké zklamání. A jen se modlím, aby to nikdo nezfilmoval.
Přečetla jsem všech pět Brownových knih. Ano, musím souhlasit s některými názory, že Brown používá pokaždé stejný vzorec. Nicméně já se i přesto od jeho knih nemohla odtrhnout. Všechny jsem je četla jedním dechem, dokud jsem je nepřečetla a to se přeci od knihy očekává. Těším se na další!
Napadá mě jen otázka: Kde ještě dokáže vyhrabat nějaké mystično a dosadit ho do své šablony v čele s vševědoucím Langdonem?
Každopádně tu další kopii si asi nepřečtu.
Všichni víme, že Brown hraje především na čtivost a atraktivitu pro čtenáře, než na nějakou literární hodnotu. U mě u Symbolu nezapůsobil skoro vůbec, tak do poloviny mě kniha vůbec nezaujala, až později se děj trochu rozjel. Navíc už je p.Brown ve svých knihách dost průhledný takže téměř odzačátku víte jak to všechno dopadne, kdo je zloduch atd. Po Andělech a Šifře dost velké zklamání.
Je to kniha napínavá, kniha zábavná, v jistém smyslu slova se člověk něco i dozví. Zároveň je to však kniha zbytečná, špatná. Už to tu napsala spousta lidí. Nejprve si vás Brown chytne na háček, vy čtete, čtete, chvílemi ani nedýcháte. No a pak se stane, že knihu dočtete. Sotva vás pak může netrefit myšlenka: "A co jako?" Ona ta kniha vlastně nemá konec. Je tam nastíněna spousta otázek, no jejich odpovědi jsou poněkud..., nedotažené. Oni vlastně nejsou. Nejprve se dozvíte, že je to tajemství, které se k veřejnosti nesmí dostat, jinak nastane katastrofa. No nakonec už se zřejmě katastrofa odkládá, protože vám titéž lidé tajemství vyzradí. A co že je to za tajemství? Škoda mluvit. Řada dalších "nebezpečných" informací, které Brown v románu nastíní, se jaksi rozplyne, vytratí. Autor se k nim už nevrátí. Dávám mu za pravdu. Ono se totiž ani není k čemu vrátit...
Autor něco začal u Andělů a démonů, vyšlo to. Následně něco opsal u Da Vinciho kódu, vypravěčská linka však zůstala stejná, no a zase to vyšlo. A tak proč to nezkusit znovu? Chyba je jen v tom, že už asi nebylo kde opisovat a Brown to musel zkusit sám. Nic moc nevymyslel, ale kniha se znovu stala bestsellerem.
Takže krátké shrnutí. Zlý sen, nepříjemné probuzení. Telefon, problém. Bububu. Bravo, problém vyřešen. Hezký sen. Krásná žena po boku, příběh končí. Nepřipomíná vám to? No jistě, všechny Brownovy romány jsou totiž naprosto stejné...
Naprosto se shlížím v komentáři Hellboye, který knihu kritizuje do samého základu. Dan Brown zde opravdu působí vyčerpaným dojmem, i já to cítil po dominantní část četby "Ztraceného symbolu". Bylo pro mě jasné, že více, než dvě hvězdičky do hodnocení nevytáhnu, až do závěrečných kapitol.
Zde se mnoho čtenářů podiví, poněvadž valná část obecenstva hodnotí posledních 50 stran jako utrpení. Ano, je to naprosto zbytečný dialog, posledních 50 stránek ani dle mě nijak přelomově nevytáhly dějovou kvalitu, ovšem dokázal jsem číst mezi Brownovými řádky stejně, jako Peter Solomon hledal ztracený symbol díky staletým poselstvím zednářské pyramidy. Uvažujete nad tím, že těch "posledních 50" je právě to, co chtěl Brown říct, jen nedokázal najít lákavější dekorace?
Kníha mě zdaleka nebavila jako spousta jiných, dokázal jsem si z ní ovšem vzít i osobní bohatství.
Když jsem tuto knihu četla poprvé, tak jsem jí přelouskala během pár dnů a myslím, že další pokračování a záhady s Robertem Langdonem jsou určitě zdařilé. Po roce jsem si knihu přečetla podruhé a ohromila mě její hloubka. Ztracený symbol je úžasná kniha pro ty, kteří jsou otevřeni novým teoriím a určitě to není ztráta času!
Dobrá kniha, kde se stále něco děje. Má rychlý spád, takže nenudí. I menší spád děje by dost zabavil. Čtu zde spoustu negativních kritik o tom, že jsou Brownovy knihy stále dokola. Mně osobně to nevadí. Má svůj styl, člověk ví, kam ho zařadit a co od něj čekat. Témata má sice podobná, ale přeci jen odlišná. Pokud má "stále stejná témata", tak co potom říct o takovém Dänikenovi. Není snad styl a podobnost témat takové image autora?
Slabší než šifra, slabší než andělé... I tak to byla dobrá pohádka, ale - jak už tady někdo v komentářích psal - těch posledních cca 50 stran je utrpení, počítáte strany do konce, protože tak dlouhý a zbytečný dialog jsem dlouho neviděl.
Kniha jako taková by nebyla špatná. Je to pořád stejný styl jako u předchozích knih, ale to by mi nevadilo. Jenže po přečtení první půlky knihy mi přišlo, že "okecávání" hlavního tématu (bůh je v nás, síla myšlenky, boží přítomnost...) je tam až příliš. Každý si z těch slov vezme něco za své, určitě to má své opodstatnění, ale číst to pořád dokola...
Jinak děj ubíhal příjemně, zápletka byla zajímavá a postavy sympatické. Závěr bych zkrátila o pár stránek, ale určitě musím uznat, že dát dohromady takovou knihu je fuška.
Nevím, ale už mi Brownovy příběhy připadají dost monotónní. Nejprve někoho zvláštně zavraždí, pak tam nakluše náš dokonalý hrdina, vyřeší pár hádanek, zamiluje se a vše dobře dopadne. Říkám to nerada, ale byla to nuda.
Kniha je dobrá, psaná stejným stylem jako všechny Brownovy knihy, a proto už pro mě není tolik zajímavá. Přiznávám, že mě dostal nemalý počet překvapivých a nečekaných zvratů, nicméně pro mě už je tento styl poněkud vyčpělý. Stále však je kniha velice dobrá a rád si přečtu další Brownova díla.
Štítky knihy
zfilmováno thrillery napětí svobodní zednáři dobrodružství kryptografie, šifrování gnozeologie, epistemologieAutorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
Možná mě trochu zklamal konec, kdy jsme se zase dostali k Bibli, už to začíná být trochu moc. Ale jinak se mi kniha vážně líbila, i když jsem byla v jedné chvíli dost vystrašená, že někteří opravdu umřou. Taky si dovolím nesouhlasit s tím, že zrovna tato kniha potvrzuje Brownův vzorec psaní knih. Uznávám, že v Da Vinciho kódu, Pavučině lží i Andělech a démonech se schéma dost podobá-. Dva skvělí lidé a nějaký spojenec, který najednou zmizí/umře...ale pak se z něj vyklube největší padouch, ale tady tomu tak nebylo, alespoň z větší části, celou dobu jsme věděli kdo je padouch, i když jsme úplně neznali jeho totožnost... no, trošku jsem se zamotala, ale knížka se mi prostě líbila a to je hlavní.