Stratený symbol
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314452/bmid_strateny-symbol-UfF-314452.jpg
4
3878
3878
Robert Langdon série
< 3. díl >
Známeho harvardského odborníka na ikonografiu Roberta Langdona nečakane pozvú prednášať do washingtonského Kapitolu. Pozvanie mu cez sprostredkovateľa zašle jeho mentor, filantrop, historik, vedec a slobodomurár Peter Solomon, preto Langdon rád vyhovie. Lenže prednášková sála zíva prázdnotou... Hrozný nález odťatej ruky so zlatým prsteňom a s tetovaním dokazuje, že Solomona uniesli a jeho život je v Langdonových rukách. Musí vyriešiť jednu z najväčších záhad ľudských dejín, ktorá však môže otriasť samotnými základmi kresťanskej viery. Nejde však len o tajomstvo z dávnych dôb slobodomurárstva, ale aj z nedávnej minulosti a Langdona na konci jeho cesty čaká jedno z najprekvapujúcejších odhalení, s akými sa doteraz stretol.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
The Lost Symbol, 2009
více info...
Přidat komentář
Knížka super. Četla jsem ji v originále a opravdu jsem se nenudila. Napínavé, zajímavé, místy děsivé. Za mě plný počet.
Hned po digitální pevnosti Brownova nejslabší kniha (můj názor) - Ztracený symbol mě docela zklamal - Brown si dal s novým dílkem na čas a přitom nepřivedl na světlo literárního světa nic nového - stejný příběh, stejné postavy, jiné prostředi - tedy zajímavý, lehce demagogicky-populární, popis historie - což je super :-) Pár věcí se mi zdálo už přehnaných. Brown, a nikdo se na mě nezlobte, mi podstatou připomíná Remarqua - nic nového do svých děl moc nedával - základní linka zůstávála víceméně stejná, jen měla jinou fasádu - přesto je to jeden z nejoblíběnějších autorů a i dnes se nadmíru dobře prodává.
Začátkem jsem se musela opravdu těžce prokousávat, dokonce jsem ho četla 2x, ale potom se to rozjelo a byla to krása. Posledních pár stránek se pak začalo táhnout a už jsem odpočítávala stránky kdy už to skončí. Takže dobrá kniha,ale začátek a konec je nicmoc.
Tak pane Browne, takhle ne. Jednou vám to prošlo, podruhé se to dalo tolerovat - ale potřetí napsat knížku se stejným schématem, to už je na mě opravdu moc. nedočetl jsem a nestydím se za to.
Klasická brownovka. Nicméně je hodně znát, že kniha je psaná pro americké čtenáře (údajně se hodně zlobili, že Brown furt píše o Evropě, tak napsal něco z USA). Navíc je kniha docela nevyrovnaná, první polovina klasicky napínavá a super, ale vyvrcholení nic moc. Nelogické, hloupé a hlavně vůbec nijak převratné. Prostě na šifru to nemá.
Byly místa, kdy jsem nemohl přestat číst a byly místa, kdy jsem bojoval s jednotlivými písmenky a to hlavně v posledních asi šedesáti stranách, které byly nudné až běda...ty jsem přečetl jen proto, abych mohl s klidným svědomím říct, že jsem knihu přečetl celou...
Kniha není špatná, ale taky mi velmi připomíná Šifru.....Víc se mi líbili Andělé a démoni...I tak doporučuji...
Některé konstrukce scén vyvolávají zpočátku úsměv, později naštvanost ze stále opakovaného... Knihu jsem četla v originále a přiznávám, že nedočetla. Po přečtení Šifry a Digitální pevnosti už mě autor ničím nepřekvapil.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a musím říct, že smekám, úžasná kniha a už se moc těším na další dílo toho to autora :)
Knihu jsem sice přečetla v rekordním čase, protože je děj velmi hektický a nutí čtenáře dozvědět se více. Je to už několikátá kniha od Dana Browna kterou jsem četla, takže už mi to dost přišlo 'na jedno brdo'. Navíc mi přišel bližší děj zasazený do Evropy než do Ameriky. Ale četlo se dobře, kdo není zatím Brownem přesycen, bude nadšen.
no, knihu jsem si koupila jen kvůli tomu, že autor je DB. Asi jsem si měla přečíst, o čem je děj, protože opravdu nemám ráda Amíky, jak se neustále staví do pozice těch nej a tohto byla tato kniha plná. Dočetla jsem ji, ale vůbec se mi do toho nechtělo.. čekat, kdy se zase vynoří další skvost ameriky a nějakej další geniální Amík..
Brown spokojeně vykrádá sám sebe a dle úspěchu knihy většině lidí ku spokojenosti bohatě stačí, že Ztracený symbol působí jako prachsprostá variace na Šifru mistra Leonarda. Místo po Paříži se tu běhá po Washingtonu, Převorství Sionské nahrazují Zednáři, v roli zlatého řezu vystupují magické čtverce od Dürera či Franklina a francouzskou policii nahrazuje CIA. Pokud se člověk dokáže odprostit od adorací/hanění autora a neuráží ho jeho velmi volné zacházení s historickými a vědeckými fakty, pak se dočká čtivé, ovšem veskrze průměrné dobrodružné četby. Četl jsem ovšem i horší.
Ú ŽA SNÁ!! tohoto spisovate zbožnuji....právě proto, že si dokáže pohrát s fakty a lží nebo spíš "nepravdou". Záleží jen a jen na člověku čemu uvěří a čemu ne a ja mu to sežrala i s navijákam.
Později jsem viděla film Svobodní zednáři a ztracený symbol, kdo neviděl a četl knihu tak doporučuji.
Jako správný nadšený fanoušek tvorby Dana Browna jsem knihu velmi rychle přelouskala a jako jeho předchozí tituly se samozřejmě četla skvěle. Pokud bych ji ovšem s jeho předchozími díly měla porovnat, bude Ztracený symbol bezpochyby na posledním místě. Ještě u žádné jeho knihy se mi nestalo, že bych mohla s přehledem předvídat, co bude, ale tady tomu tak bylo. Kniha odsýpala svižným tempem, ale vůbec poprvé jí chyběla schopnost čtenáře šokovat a překvapovat; záporák se v úvodu představil a zůstal záporákem až do konce, luštění šifer dech příliš nevyráželo a věci, které měly být hlavními a šokujícími zvraty, mohl čtenář odhadnout třicet stran dopředu. Přesto jde stále ještě o knižní nadprůměr, nad kterým přece jen stojí za to ztrácet čas.
Třetí díl s Robertem Langdonem v hlavní roli je určitě opět úžasnou četbou.
Nicméně ze všech tří knih se mi zdá jako nejnezdařilejší. Nevím, možná je to tématem (Svobodní zednáři mi nikdy nebyli nejbližší).
V této knize se mi zdálo, že Dan Brown dělá mnohdy z komára velblouda. A kniha neměla ani rychlý spád. Opravdu nevím, co se mi na ní přesně tak nelíbilo.
Ale i přesto je to určitě dobrá kniha. Myslím, že nejvíce ji ocení milovníci Zednářů.
V podstatě dost hloupá kniha, rozhodně Brownova nejhorší. Nejenže autor opět používá tu samou strukturu vyprávění jako v předchozích knihách - což by mi tak nevadilo, na to už jsem si v podstatě zvyknul - ale když má čtenář knihu přečtenou a pokusí se dát příběh dohromady, uvědomí si, jak neskutečně je nesmyslný. Vypadá to, že se Brown prostě a jednoduše vyčerpal. Co mi vadí na jeho psaní? To, že z každé maličkosti dělá záhadu a velkou věc - to, že jednou zjistil, co je to cliffhanger, a od té doby cítí jakousi nutnost uzavřít jedním z nich každou svou krátkou, třístránkovou kapitolu. Celý příběh je vystavěn špatně. Původně jsem chtěl psát něco o Malachovi, ale úplně celý příběh je vlastně vybudován tak neskutečně špatně, že zacházet do jednotlivostí nemá cenu. Číst Ztracený symbol je ztráta času. 10%
Štítky knihy
zfilmováno thrillery napětí svobodní zednáři dobrodružství kryptografie, šifrování gnozeologie, epistemologieAutorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
Má třetí kniha od Browna a opět podobný čtivý styl, dost se to podobá Šifře, i když je téma mírně odlišné, ale cítím v knize dost silnou podobu příběhu. Každopádně Brown píše takovým stylem, že to čtenáře (mě určitě) nutí číst rychle dál, dokud knihu nedočte a proto knihu hodnotím vysoko. Dal bych 90%.