Ztracený symbol
Dan Brown
Robert Langdon série
< 3. díl >
Po Andělech a démonech a Da Vinciho kódu vychází třetí román se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a na rozdíl od svých předchozích zběsilých šetření v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě, Washingtonu D.C. K řešení záhady je profesor Langdon i tentokrát vyzván velmi bizarním způsobem: hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako Bůh. A není samozřejmě náhodou, že tento bývalý americký prezident položil roku 1793 základní kámen Kapitolu se zednářským kladívkem a zednářskou lžící. Ve Washingtonu, který je podle Langdona naprostým skvostem posvátné architektury, se toho odehrává na jednu noc mnoho a každý pronásleduje a dohání toho druhého z trochu jiných důvodů. Ústřední je ovšem pátrání po legendárním zednářském pokladu. – zdroj: www.legie.info – ... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
The Lost Symbol , 2009
více info...
Přidat komentář
Přidám se k ostatním, kteří psali, že tématika zednářů je příliš nenadchla, ale možná je to tím, že i mně je mnohem bližší Evropa. Jinak je ta knížka skvělá, zase dobrá zápletka, Peter Solomon, ačkoli se o něm víc mluvilo, než že by v příběhu přímo vystupoval, byl ohromný sympaťák. Takže paráda, vzhůru na další díl...
Už je to skoro 10 let, kdy jsem četl naposledy knihu od Dana Browna byla to také první kniha od něj: Šifra mistra Leonarda. Tohle dílo mi už na prvních stránkách dokázalo, že bude o velký kus lepší než šifra. Už dlouho jsem nezažil pocit být připoutaný ke knize několik hodin a mít velkou potřebu ji co nejdříve dočíst. Mistrovsky napsaný záporák, geniální zápletka a šok jeden vedle druhého, kdy něco tipujete a jste sakra hodně vedle. Nejlepší kniha, kterou můžete dostat jako dárek. Pokud máte rádi šifry jako já, rádi objevujete zajímavosti z minulosti, bude vás kniha bavit. Vřele doporučuji.
Ano, Ztracený symbol jsem sice "zhltla", jak už to u mě a Brownových knih bývá, ale rozhodně jsem si nepochutnala tak, jako na jeho jiných dílech - bohužel. Čekala jsem něco trochu víc. Pro mě kolikrát i předvídatelný děj, příliš rozsáhlé výkladové pasáže a posledních cca 20 stran už jsem dočetla spíše z nutnosti.
Četla jsem podruhé a hodnotím jako průměr. Kniha mne začala bavit až od své poloviny,do té doby se jen někam zběsile utíkalo. Asi i ta historie Evropy je mi bližší,takže zednářská zápletka mne tolik neoslovila. A naprostý souhlas s tím,že konečné kapitoly jsou dosti úmorné,i když k zamyšlení povzbudí také :)
Speciální obrazové vydání je lepší než to obyčejné, člověk si lépe představí, o čem je psáno. Od Dana Browna jsem četla všechny 4 knihy s Robertem Langdonem, velmi dobře se čtou, ale nejlepší z nich mi přišla ta poslední - Inferno.
Když si člověk odmyslí ten úúúmorný závěr, tak to zase nebyla tak špatná kniha. Když jsem jí četl poprvé - to bylo velmi krátce po vydání překladu, tak jsem z ní moc nadšený nebyl. Teď po druhém přečtení jsem už shovívavější. Když Spojené státy nemají vlastní staré dějiny, tak se prostě tajuplná pointa přetransformovala do přelomu 18. a 19. století - a místo iluminátů a templářů pohánějí zápletku zednáři. A funguje to!
Moje pátá kniha od Browna a tenhle autor prostě nemá co nového nabídnout... Některé "lsti" byly tak průhledné, že i průměrně inteligentní kokršpaněl po lobotomii mozku má při čtení tušení, že to hlavní hrdinové jenom hrajou aby zmátli padouchy, ale přesto je to ještě na 20 stránkách podrobně vysvětleno, aby opravdu nikdo nebyl na pochybách jak to vlastně doopravdy bylo :)))
Pomalu každá druhá kapitolka obsahovala zakončení styleu "to co uviděl v místnosti by ho ani ve snu nenapadlo" což jednak v té záplavě ztrácelo jakýkoliv smysl a navíc se kolikrát ukázalo, že to co za těmi dveřmi doopravdy viděl, vlastně bylo něco úplně obyčejného... A i celkové rozuzlení knihy mi nepřišlo nijak zajímavé...
Ale abych to zase jenom nehanil :) četlo se to celkem dobře, u jedné nebo dvou scén jsem byl opravdu překvapen aktuálním vývojem a i informace, které doplňovaly příběh byly zajímavé (i když nemám tušení nakolik se jednalo o sériózní fakta a co si autor vymyslel, aby se mu to hodilo do příběhu)...
Asi kdybych to četl jako první nebo druhou Brownovku byl bych nadšený (jako např. u Digitální pevnosti nebo DaVinciho kódu), ale po pár knížkách už znám autorův styl a spousta scén je pak předvídatelných :)
Pro mě o trošku slabší než dvě předešlé s Robertem Langdonem, ale i tak moc pěkná, čtivá. Mám Roberta L. moc ráda, zednáři a různá tajemství kolem nich, mě vždy lákaly - takže 5 hvězd:). Knihy p. Dana Browna jsou pro mě relaxací a odpočinutím a děkuji za ně.
4 hvězdy, ta čtvrtá je za výborného záporného hrdinu.
jinak jsem byl trochu zklamaný finální zápletkou, přirovnal bych to k tomu, jako když jako malí naleznete poklad na nějaké táborové hře a tam stojí "všichni jsou vítězové, pravý poklad je vaše přátelství" :D nemůžu si pomoct, cítil jsem se jako by mi pan Brown dlužil pořádné finále
Možná, že to bylo tím, že jsem tuto kniho četl z "langdonovek" jako poslední, a proto jsem už dost presycen, ale pro mne to byla klasická ukázka Cimrmanovy "frustracni kompozice" - prvek očekávání střídal prvek zklamání a to furt dokola. Napětí a pak nějaká banalita či za vlasy pritazena blbina. Navíc jde o knihu s největším výskytem slova "probuh" na jednu stránku na světě. Když se podívám zpětně na nektera konání a motivace postav, je to vyloženě nedomyslene. První půlku jsem četl s chutí, do druhé jsem se musel vyloženě nutit. Konec mne těžce zklamal, a to I přes tu pasáž, která měla nutit k zamyšlení - slabé, nepresvedcive, nehodici se do literatury tohoto druhu. Nejslabší kniha od Browna (dle mého soudu) a docela mne těší, že Inferno mi přišlo o něco lepší, takže je ti nějaká naděje na obrat k lepšímu :).
Musím říct, že se mi třetí díl Robertových dobrodružství četl velmi lehce a bavilo mě střídání pasáží o jednotlivých postavách...Přečetla jsem to za pár dní....
Ale: Z celé trilogie mi ale tento díl připadá nejslabší -- možná proto, že mi samotný příběh nic moc neříká a ani mě ta historická zápletka nebavila tolik jako Šifra nebo Andělé a Démoni.
Prostě duchovní nauky a síly myšlenek a ezoterie nejsou můj šálek kakaa. :-)
Opět jsem se při čtení dostala na zajímavá místa a dozvěděla se zase něco z historie, ale mrzí mě, že kniha má stále stejné schéma. Langdon + nějaká ženská + psychovrah = zápletka. Konec byl samozřejmě opět milým překvapením, ale da Vinciho kódu se podle mě už nic nevyrovná.
Přiznávám, že jsem měla problém se do třetího dílu se symbologem Langdonem začíst. Zároveň jsem, ale měla problém přestat číst. Nejspíš to bylo proto, že jsem si říkala: "Vydrž, ono to přijde." Přišlo. :) A pak už to jelo samo přesně jak jsem u Browna zvyklá. A najednou byl konec a já si řekla jen "No do prčic, to už jsem vážně na konci?"
Naprosto mě učaroval Malach. Já vím, je to zvrácený, on byl přece vrah a magor. Ale tak nějak jinej magor. Fanatickej, charizmatickej magor. To je ono!
Co k tomu říct? Napsané je to tak, že to člověk slupne jak malinu. O obsahu si můžeme myslet cokoliv a většinou to asi nebude nic moc pozitivního. Ale uznejme aspoň, že příběh byl docela i napínavý. Kdyby se někdo chtěl něco dozvědět o svobodných zednářích, tak tohle asi nebude ten nejvhodnější pramen, ale klidně by to mohlo fungovat jako jakýsi odrazový můstek ke studiu serióznější a fundovanější literatury. A třeba to někoho přiměje i k pozornější četbě filozofických a náboženských textů. Já sám se třeba k Bibli, Koránu nebo Bhagavadgítě vracím opakovaně. No a dostal jsem docela chuť i na další, jako třeba Platón, Hermes Trismegistos a hlavně Isaac Newton.
V tuto chvíli mohu zatím srovnávat pouze s jedním Brownovým díle, a to s Da Vinciho Kódem. Popravdě tato kniha mě tolik nenadchla, místy jsem se v ději ztrácela, místy zase nudila. K dočtení jsem se téměř nutila a doufala, že na konci bude čekat nějaká "pecka", což se ale bohužel nekonalo. Naopak pasáže o noetice byly velmi zajímavé a lákalo by mě dozvědět se víc :). Stále si ale stojím za svým názorem, že Brown je výjimečný spisovatel a autor, který ví, jak čtenáře zaujmout, posbírat k danému tématu obrovské množství informací a pak je umě využít v příběhu.
Moje první kniha od Browna a hrozně jsem si jeho styl psaní oblíbila. Kniha mě úplně pohltila že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Knihu jsem pomalu ani nechtěla dočíst, jelikož jsem chtěla číst dál ale ne konec. Kniha ztracený symbol je napínavá a dojemná.
Podtitul knihy by podle mě mohl znít: Aneb když chcete vše, co jste zjistili o zednářích a symbolech napasovat do jedné knihy. Téma super, klasický Brown - hromada symbolů, záhad, různé úhly pohledu na věc, akční děj - ok, ale tak dlouho mě napínal, že jsem čekala na závěr naprostou pecku a ta se jaksi nekonala... Vlastně nechápu, proč by zrovna Langdon, který touto vědou žije, měl být z celého rozuzlení tak na větvi. Nejvíc se mi líbily pasáže s o noetice - to bylo fakt zajímavé a doteď mi vrtá hlavou, co je na tom asi pravdy...
Pro mě zatím nejslabší z knih Dana Browna, ve kterých se setkáváme s geniálním symbologem Robertem Langdonem. Da Vinciho kód, Andělé a démoni i Inferno jsem přečetla jedním dechem, ale u této knihy se mi ani nechtělo dobrat konce. Zápletka mě nijak nenadchla. Od Dana Browna jsou rozhodně i lepší kousky.
Štítky knihy
zfilmováno thrillery napětí svobodní zednáři dobrodružství kryptografie, šifrování gnozeologie, epistemologie
Autorovy další knížky
2018 | Počátek |
2013 | Inferno |
2010 | Ztracený symbol |
2008 | Anatomie lži |
2005 | Digitální pevnost |
Dan Brown se mi vždycky líbil a ani jeho další knížka nezklamala. Styl psaní mi sedne a doufám, že takový bude i nadále.