Ztracený symbol
Dan Brown
Robert Langdon série
< 3. díl >
Po Andělech a démonech a Da Vinciho kódu vychází třetí román se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a na rozdíl od svých předchozích zběsilých šetření v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě, Washingtonu D.C. K řešení záhady je profesor Langdon i tentokrát vyzván velmi bizarním způsobem: hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako Bůh. A není samozřejmě náhodou, že tento bývalý americký prezident položil roku 1793 základní kámen Kapitolu se zednářským kladívkem a zednářskou lžící. Ve Washingtonu, který je podle Langdona naprostým skvostem posvátné architektury, se toho odehrává na jednu noc mnoho a každý pronásleduje a dohání toho druhého z trochu jiných důvodů. Ústřední je ovšem pátrání po legendárním zednářském pokladu. – zdroj: www.legie.info – ... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
The Lost Symbol, 2009
více info...
Přidat komentář
Opäť skvelá príprava autora na písanie knihy. Brownove knihy okrem napätia ponúkajú aj mnoho informácií nenásilnou a pútavou formou.
Svižně odsýpající thriller plný zednářské symboliky. Postavy příjemné, napsáno barvitě a s detaily, kdy lze vidět knihu jako film před očima. Tento díl mě zatím oslovil nejvíce ze série, uvidíme jak to bude pokračovat.
(SPOILER) Začnu jinak, než obvykle. I když se vám bude zdát kniha nelogická, divná (oproti předchozím knihám), tak vydržte až do konce, protože budete odměněni za trpělivost (a počet stran) rozluštěním záhady, vysvětlením všeho a pochopíte, proč byla kniha stavěna právě tím způsobem. Dávám pět hvězdiček, ale něco na tom mi trochu hm, hm, nesedělo. Trošku kruté na Browna. A to jsem zvyklá číst detektivky od Cartera. Měla jsem tam pár momentů, kdy jsem si říkala, že Langdon je převtělená Salanderová (od Larssona), ale naštěstí to je jen člověk :o) Jen na začátku v Kapitolu při objevu ruky jsem se trochu ztrácela - možná mi to někdo vysvětlí, ale nechtěl tak náhodou Langdon odvést pozornost od střechy Kapitolu do podzemí otočením ruky? Fakt jsem čekala spíš slepou uličku. Sice se vlastně nic moc nestalo, ale tak nějak uměle vytvořené SSB 13... Noetika mě celkem zajímá, ale nic moc z výzkumu Katherin tam nebylo. Těším se na další pokračování, ale to už nechám do příštího roku. Jo a teda ještě - ta černá chodba k hale 5, tohle bylo úžasné :o)
Výnimočne začnem negatívami. Sratený symbol je v porovnaní s Anjelmi a Démonmi a Da Vinciho kódom slabší. Na začiatku mi dosť dlho trvalo, kým som sa začítal, potom, keď sa dej rozbehol a nabral grády, ma kniha veľmi bavila a následný záver ma trošku sklamal. Celkovo bola táto kniha v porovanní s predchádzajúcimi dvoma docela vláčna, zdlhavá a miestami ťažkopádna, hlavne posledných cca 50 strán by sa dalo pekne vtesnať do jednej kapitoly.
Čo sa však týka môjho celkového dojmu z knihy, tak ten je dobrý. Nechýbalo napätie, tajomno, zaujímavé informácie o slobodomurároch, výborne prepracovaný šialený záporák a vďaka tejto knihe presne viem, na ktoré miesta sa pôjdem pozrieť, ak sa niekedy ocitnem vo Washingtone. Čisté hodnotenie by bolo tak 3,5 hviezdičky. Odporúčam, ak ste čítali prechádzajúce diely, ak nie, tak radšej siahnite po tých.
Jako nahoře, tak i dole.
Dan Brown opět nezklamal. Běhal mi mráz po zádech.
Pravda, která se nám už nezdá býti pravdou - všichni jsme bohy. Jen v nás tkví to tajemství. A stejně...
stejně si myslím, že nad námi...tam nahoře...je něco, někdo, co nás převyšuje.
Brownovy knihy s Robertem Langdonem mám opravdu ráda, baví mě. Tohle byl trochu oříšek, chvílemi mi dělalo problém držet krok s autorovými myšlenkami a dokonce jsem se i ztrácela, ale i tak mě příběh bavil a celkem jsem si ho užila. Možná jsem čekala trochu jiné rozuzlení, ale to autorovo také není špatné.
Knihu jsem v půlce odložila, hrozně jsem se nudila. Vůbec jsem se nemohla ponořit do děje i když myšlenka byla dobrá a Brownovy knihy mám ráda.
Příběhy Roberta Langdona mě zkrátka baví. Při čtení jsem se přenesla do Washingtonu, který jsem si následně přidala na seznam míst která chci navštívit. A nyní si ještě dohledávám informace o svobodném zednářství, protože to je organizace, která mě po přečtení fascinuje ještě víc než doposud. Pokud máte rádi symoboly, architekturu, dějiny a milujete Šifru mistra Leonarda, Ztracený symbol je pro Vás povinná četba,
Zatím první kniha, kterou jsem od něj nedočetla :-(
Skončila jsem za půlkou, protože mě to nebavilo. Stále jsem si říkala, že tomu dám šanci, ale nějak mi unikal celý smysl vyprávění. Ve vyprávění jsem se občas ztrácela a stále čekala, co se závratného bude dít. Bylo to celé zbytečně moc dlouhé a ukecané.
Nicmně se nedá upřít, že autor si zde dal tu práci, aby nám ukázal dějiny Ameriky a nastínil Zednáře. Jenže to je tak všechno.
Dlouho se mi nestalo, abych takhle nízko hodnotila knihu.
Pomalší rozjazd, pomalší dojazd. Tiež si myslím, že posledných cca 50 strán sa dalo vtesnať do jednej krátkej kapitoly, ale z knižky mám dobrý pocit. Nechýbalo napätie, zvraty (niektorý som predvídal, ten hlavný ani náhodou) a nechýbala zaujímavá výučba z dejín Slobodomurárov. Zaujala ma Langdonova otázka študentom, "prečo vás to láka po zahraničných pamätihodnostiach, keď ste ešte nenavštívili tie doma".
Čtivý jako předešlé díly a samotná šifra se mi zdála nejpropracovanější, co zatím v sérii byla. Nicméně to prostředí. Historie Spojených států je v mých zájmech mnohem níže, než historie Evropy. Dobrá kniha, ale těším se více na další díl a znova Itálii.
V ďalšej knižke odhalí Robert Langdon najväčšiu záhadu v dejinách. Ako sa dostanú bábätká do mamičkinho bruška?
Tak tohle ne. Tady jsem vyústění a pointu odhadla hned na začátku. Přišlo mi, že Robert jde celou první třetinu knihy chodbou. Postavy se navzájem ohromují svými znalostmi a dělají si přednášky ve chvíli kdy mají luštit záhadu nebo utíkat. Moc se mi líbily zajímavosti o městě a zednářích. Ale nic co by mi uvízlo v paměti.
Netuším, kde Dan Brown na tak skvělé nápady pořád chodí, ale jestli bude psát pořád tak skvělé knihy, je mi to asi jedno :). Autora jsem zatím nikdy neprokoukla a na knize se mi líbí především to, že tajemství se postupně odhaluje po celou dobu. Na konci by pár stránek, dle mého ani nemuselo být, ale jinak hodnotím všemi pěti.
moja prvá kniha od DB a musím povedať, že zo začiatku som bol nadšený a zvažoval som medzi 4 a 5 * ... naháňačka na slepú babu v zatemnenej hale - paráda ... lenže potom som začal tušiť pravú totožnosť hlavného záporáka a keď som pochopil jeho motív, tak som mal chuť to zabaliť... korunu tomu dali tie nie veľmi zaujímavé kecy na konci... jednu hviezdičku pridávam za množstvo zaujímavostí, ktoré som sa dozvedel o Washingtone
I mě trvalo, než jsem se do Symbolu prokousal. Samozřejmě, že Brown je záruka kvalitního děje se zajímavými linkami, rozhodně bych jí osobně nehodnotil jako odpad. Ale tentokrát, vlastně netuším, čím to bylo, mi to nastartování se do pravého "Brown-módu" trvalo podstatně dýl než u Andělů a Šifry. Ale přečtení rozhodně nelituji a počítám s návratem ke knize.
Dan Brown má nepochybně nadání pro psaní dramatických příběhů na témata, která vzbuzují zájem čtenářů. Ztracený symbol je jen dalším důkazem této skutečnosti. Autor v ní odvedl svůj standard a román se nijak nevymyká z řady jeho dalších thrillerů.
Štítky knihy
zfilmováno thrillery napětí svobodní zednáři dobrodružství kryptografie, šifrování gnozeologie, epistemologieAutorovy další knížky
2018 | Počátek |
2013 | Inferno |
2010 | Ztracený symbol |
2008 | Anatomie lži |
2005 | Digitální pevnost |
Ztracený symbol jsem poslouchala jako audioknihu. Příběh se mi líbil a jak už to u pana Browna bývá, od začátku vás chytí a nepustí až do konce. Profesor Robert Langdon patří mezi moje oblíbence, takže se těším na každé jeho nové dobrodružství. Námět perfektně vykreslen do nejmenších detailů, svižné tempo, napínavé pasáže, které vás nutí číst nebo poslouchat dál a dál. Opět jsem měla pocit, jako bych byla součástí děje a ne pouhým čtenářem, v tomto případě vlastně posluchačem.