Ztracený symbol
Dan Brown
Robert Langdon série
< 3. díl >
Třetí příběh s oblíbeným hrdinou, symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, přímo v jeho hlavním městě Washingtonu. K řešení záhady je profesor Langdon i tentokrát vyzván velmi bizarním způsobem: hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na stropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako bůh. A není samozřejmě náhodou, že tento bývalý americký prezident položil roku 1793 základní kámen Kapitolu se zednářským kladívkem a zednářskou lžící v rukou...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
The Lost Symbol, 2009
více info...
Přidat komentář
Moc rád jsem se vydal na další čtenářské dobrodružství, už potřetí, se symbologem Robertem Langdonem, a opět jsem se bavil, ale...
Nic proti, že se Dan Brown uchýlil ze starého kontinentu domů a v tomto příběhu opět do jednoho města, opět do hlavního - Washingtonu D.C. - pokud pominu, že římské story je úzce provázané s Vatikánem, a to pařížské má odskok včetně závěru v jiném hlavním městě;-) To "ale" znamená, že mi v tomto příběhu něco chybělo a zároveň proti předchozím dvěma přebývalo. Až tak, že možná chápu, hádám, rozhodnutí tvůrčího tandemu v podobě Rona Howarda a Toma Hankse, že Ztracený symbol přeskočili a šli rovnou na Inferno.
Chyběl mi odpich, který Andělé a démoni a ještě lepší Da Vinciho kód měli, i možná proto mi četba Symbolu trvala déle než u těch dvou. Ne, že by napětí chybělo, ale bylo takové utahanější, což může být až zarážející, když si vezmete, že Brown měl delší dobu na tvorbu i přípravu než mezi Anděli a Kódem. A to hned dvojnásobný - 6 let od Kódu k vydání Symbolu.
Jako malý jsem měl rád Indianu Jonese a chápu, že intelektuál historik s cejchem dobrodružství má být trochu neohrabaný a tím i charakterově čtenáři "polidštěný", ale v Symbolu dá Brown Langdonovi občas na frak. Až tak, že i jeho něžná polovička je místy chytřejší a statečnější, nic proti tomu, ale Langdon coby hlavní hrdina pak hraje druhou roli, i v souboji s hlavním zástupcem "Zla".
Přebývá počet stránek ve smyslu takřka dvou konců a litanického až filosofujícího "druhého" závěru knihy. Možná na úkor delší přípravy knihy i hlavního tématu a konečného "poselství".
Závěrem - ani 5, ani 4 a půl, ale 4 zasloužené hvězdičky! Také proto, že spisovatelův postup - občas vynechaný detail, který se prozradí v další kapitole, nedává moc smysl! Proč, když celou dobu někdo jenom jde a takřka rovně, tak je divné, že se pak čtenář dozví, že jel výtahem - ale to je to nejmenší, nikdy je čtenář šokován, co se v knize stane a vlastně nestane...
PS. I když moje kamarádka, co teď čte Počátek říká, že po "chaotickém" Infernu - "a bude hůř" - zůstávám Langdonův fanoušek a těším se na jeho další dobrodružství, ať už ve Florencii nebo Bilbau či kdekoliv jinde..;-)
Celkem čtivé, ale daleko to amerikanismem předčilo i film Den nezávislosti, a to už je co říct.
opäť sa budem opakovať, ale aj táto kniha je perfektná. mýtami opradení slobodomurári, useknutá ruka so zlatým prsteňom, hrozba prezradenia veľkého tajomstva atď., proste úplne super
Dokonalé. Zkrátka nemám slov. Šifra mistra Leonarda mě uchvátila a ani zde tomu nebylo jinak. Mám je jednu výtku, kterou zmínil již někdo přede mnou, a to tu, že Robert všechny šifry, symboly a rébusy vždy vyřeší moc snadno. A také nechápu, proč není tato kniha zfilmovaná. Já alespoň ani žádný film nenašla. Moc se těším na další knihy od Dana Browna. Jeho díla se čtou jedním dechem.
Co od Browna čekat jiného? Kdo četl Šifru, bude možná zklamán. Jednoduchost s jakou hlavní hrdina Langdon řeší symboly a rébusy, je na mě místy až příliš naivní. Ale záleží na chuti a vnímání čtenáře.
Knihu od D.B. jsem četla poprvé. Jsem ráda, že tuto premiérovou čest měl zrovna Ztracený symbol. Moc se mi dílo líbilo.
Příběh se vyvýjí směry, které jsem nečekala. Bylo v něm napětí, spousta poznatků z historie, které má D.B. promyšlené úplně do detailu.. Místy jsou taky takové věci k zamyšlení nad vlastním životem.
Líbila se mi a vřele doporučuji.
Velké DÍKY patří autorovi,že ta kniha stála za to. :-)
Skvělý příběh, který mě bavil a překvapoval. Možná bych trochu osekala ty filozofické úvahy v závěru,, kdy už bylo všechno jasné a postavy jen krátily čas; tam už mě to tolik nebralo. Ale během vyprávění je to na místě, Brown dokáže udržet napětí i na takovém množství stran.
Čtu Langdona popořadě a zatím nejslabší díl. Čte se to samo, to je prima, ale děj sám o sobě oproti předchozím dílům je dost slabý a už mě ta euforie přešla a žádné wau se již nekonalo.
Přiznám se, že jsem knihu nedočetla, resp. nedoposlouchala. Začátek byl super, napětí že by se dalo krájet, ale poté mi přišlo, že to zbytečně natahoval. Pro mě slabší, co jsem zatím od Browna četla (čeká mě Inferno a Počátek).
Ztracený symbol jsem v knihkupectví objevila náhodou, tak jsem si řekla, že si ho koupím a svého rozhodnutí koupit knihu rozhodně nelituji. Kniha byla čtivá, napínavá, nemohla jsem od stránek pomalu odtrhnout, takže jsem si už koupila další díly a těším se na další dobrodružství Langdona.
Dal jsem si teď Symbol znova, protože po dočtení Počátku mě trklo, že si pamatuju všechny Langdony až na tohohle. Respektive pamatoval jsem si mlhavě pointu i některé zvraty, ale ne průběh.
Celkově asi Langdon s nejlepší šifrovací cestou, sice slabší pointou v konstrukci (všechno kvůli tomuhle?), ale dobrým vyzněním, které je rafinovanou fackou současnému stavu náboženství a tomu, jak bylo jeho původní poselství zkresleno časem a mnoha zájmy mnoha skupin a mnoha lidí.
Trochu mi uniká důvod některých činů Malacha, protože vzhledem k jeho cílům se mi zdály poměrně marginální, ačkoli rodinná linie byla poměrně v pohodě.
Pro Brownovy knížky mám slabost, líbí se mi jeho styl psaní, propracovanost, smysl pro detail, konspirační teorie, překvapení a zvraty. Toto vše obsahoval i Ztracený symbol s oblíbeným hrdinou symbologem Robertem Langdonem. I když mi připadne z této série Ztracený symbol zatím jako nejslabší díl, nejsem zklamaná a jsem ráda, že mám knížku doma. Brown mě prostě baví
Zde autor předvedl svoje spisovatelské umění v plné míře. Čtivější knihu sem ještě nečetl, je to krásně napsaný. Ale přijde mi, že jak rychle člověk tu knížku prolítne, tak rychle ten děj i zapomene. Ale určitě doporučuji :)
Nevím proč, ale kniha na mě působila "nadstavováním" textu, kdy se autor opakuje, nebo některé věci "omílá" dokola.Trošku mi to připomnělo období, kdy jsem psal svou BP a potřeboval dosáhnout v úvodu předepsaného počtu znaků. Nemluvě pak o tom, že schéma Brownových románů je navlas stejné a už naprosto ztrácí kouzlo a překvapení, což je pro thriller poněkud problém...
Ze série s Robertem nejslabší kniha. Ač to mělo spád a dobře se to četlo, tak konec to pro mě zazdil.
Štítky knihy
zfilmováno thrillery napětí svobodní zednáři dobrodružství kryptografie, šifrování gnozeologie, epistemologie
Autorovy další knížky
2018 | Počátek |
2013 | Inferno |
2010 | Ztracený symbol |
2008 | Anatomie lži |
2005 | Digitální pevnost |
Relativně komorní drama, se slušným tempem a jako vždy zajímavou zápletkou. Přesto konečná rekapitulace, kde jsem asi po patnácté dokola četl to, co je zmiňováno skrze celou knihu, měl jsem toho dost.