Ztracený symbol
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308082/bmid_ztraceny-symbol-xYW-308082.jpg
4
3882
3882
Robert Langdon série
< 3. díl >
Třetí příběh s oblíbeným hrdinou, symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, přímo v jeho hlavním městě Washingtonu. K řešení záhady je profesor Langdon i tentokrát vyzván velmi bizarním způsobem: hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na stropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako bůh. A není samozřejmě náhodou, že tento bývalý americký prezident položil roku 1793 základní kámen Kapitolu se zednářským kladívkem a zednářskou lžící v rukou...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
The Lost Symbol, 2009
více info...
Přidat komentář
Jen útržky ze závěru, který mi opět vzal dech…
“Čas je řeka… A knihy jsou lodě. Mnohé svazky se vydají po proudu, ale ztroskotají a navěky uvíznou na písčině Jen málo, pramálo z nich odolá zkouškám času a přežije, aby požehnalo budoucím věkům…
“Kdyby si nekonečný Bůh nepřál, aby byl člověk moudrý, byl by ho neobdařil schopností uvažovat…
Nějak mě ty Brownovy knihy pohltily
1. Démoni a andělé -Vatikán- ilumináti a katolická církev
2. ˇSifra mistra Leonarda - Paříž - pohanství
3. Ztracená šifra- Washington- zednářství….
Některé části knihy Ztracená šifra jsou na mě už moc kruté, váhala jsem, jestli v Longdonově pentalogii vůbec pokračovat.
Ale myšlenky v závěrečné pasáži mě přesvědčily -optimismus; humanismus, víra v lidstvo- nádhera…
Kniha je až skoro na úrovni učebnice. Je plná zajímavých informací, to mě bavilo. Samotný příběh… jelikož se děj odehrával v průběhu několika hodin, musel se zbytek času vyplnit omáčkou. Té ale bylo na můj vkus tolik, že se tam vlastně nic nestalo. Postavy se pořád jenom vybavovaly za chůze a vzpomínaly na staré dobré časy. Takže za mě poučné, informace zajímavé, ale jako příběh mě to neuchvátilo. Místo aby si v časovém presu pospíšili s vyluštěním záhad, pořád si navzájem dávali další hádanky a zkoušeli se jak u maturity.
Kniha je velmi čtivá a kapitoly pěkně utíkají, ale dojem po dočtení - nic moc.
Ze všech knih s Robertem mi tato přišla nejvíce rozvleklá a s téměř nulovou akcí. Ve chvíli odhalení viníka, se dostavilo mírné wau, ale bylo utlumeno zdlouhavým koncem a závěrečné rozuzlení bylo dost slabé.
„Visita Interiora Terrae, Rectificando Invenies Occultum Lapidem“
Robert Langdon řeší další zapeklitý případ. Má na jeho vyřešení dvanáct hodin, ale překvapivých odhalení je tam alespoň na dva týdny. Po Římě a Paříži zkoumá místopis a tajemství známých budov a zednářských mystérií amerického hlavního města Washingtonu. Román má standardní a předvídatelný scénář, trochu natažený děj, ale nenechá váženého čtenáře vydechnout, musí číst až do napínavého konce.
Poučení pro příště – žádný lékař se nemůže jmenovat Kryštof Abaddon, maximálně patolog!
Šifra a Inferno mě nadchly, z Andělů a démonů a Počátku jsem byla na rozpacích. Byla jsem zvěděvá na Ztracený symbol a jsem zase na rozpacích. Kniha se čte relativně dobře, nechybí zajímavá zápletka, napětí a nějaké to velké tajemství, které se má odhalit. Přesto jsou některé pasáže zbytečně zdlouhavé a konec se neskutečně vlekl.
To veliké tajemství Dávných mistérií je odhlaleno na konci knihy a musím říct, že pro mě to bylo zklamání, čekala jsem něco víc, nějakou bombu. Nestalo se.
Co bych vyzdvihla bylo téma noetiky, to mě zaujalo hodně.
Musím říci, že i tento díl se mi líbil. Dan Brown opět výborně zkombinoval víru, symboly a dalších mnoho věcí. Obohatil mě o nějaké znalosti o zednářích.
Mám ráda autory, kteří přinášejí spoustu informací .... A Dan Brown mezi ně bezesporu patří ....
Napínavý příběh profesora Langdona a jeho snaha zachránit přítele - a opět je tu plno záhad, symbolů a rébusů .... a opět otázka spojení víry s vědou ....
A pátrání po odkrývání pyramidy - jejíž základ je skryt v minulosti ....
..... Chrám, to je tělo .... mysl, to je nebe .... a Jákobův žebřík - to je páteř ....
A cesta vede ze země do nebe .... a na počátku je Slovo ....
Knihy jsou lodě.... jen málo z nich odolá zkouškám času .... ale přinesou informace budoucí době ....
Zajímavé otázky v oblasti noetiky... a výzkum lidského myšlení ...
A závěrečné světlo - a naděje v člověku ....
To je rozhodně zajímavé čtení - doporučím.
Skvělá oddechovka. Ač obecně zednářskou tematiku nevyhledávám, tady jsem si ji vyloženě vychutnala. Napětí bylo celkem dobře udržované, bohužel konec to trošku zazdil, už to bylo moc natahované a vůbec... Nevím, jestli to bylo záměrem autora nebo vinou překladu, ale totožnost záporáka byla průhledná velmi brzo. Ale to nevadí - jak říkám, jako oddechovka fajn kniha.
Knihu samotnou jsem nečetl, ale pustil jsem se do audioknihy. Tu čte Hana Rychetníková, kterou vůbec neznám. Čte to dobře, ale několikrát při přímé řeči přehání tónem hlasu a sem tam špatně vysloví anglické výrazy. Ale jinak má příjemný hlas, takže to jde odpustit.
Jak už je u Browna zvykem, je to zase samé naznačování a protahování, aby si nechal napětí do další kapitoly, kde vás něco má překvapit, šokovat nebo si máte oddechnout. Jo, takhle to dělá pořád.
Má to smrdět různými tajemstvími, jejich postupným odhalováním, souvislostmi ze skutečné historie, ale tak nějak mě to nebere. Zaobaleno do děje, který se docela vleče, i když se to zase odehrává během několika málo hodin. A opět zde Langdon jako přicmrndávačku má nějakou ženu, to je snad největší Brownovo klišé.
Docela mě bavil Malach jako padouch, i když to celý ten jeho život a přerod a mentalita je strašně neuvěřitelná a šílená. A zednářství, to jsem tak nějak už čekal po všech těch templářích a asasínech. Tak příště třeba mimozemšťani?
Nemůžu říct, že bych byl knihou nějak nadšen, ale na druhou stranu se to pořád dá považovat za zábavnou literaturu... ke které se nebudu muset nikdy vrátit.
Za mě další dobré pokračování série v čele s Robertem Langdonem. Je pravda, že předchozí dva díly sice byly dle mého názoru lepší než tento, ale i tak stojí za přečtení.
Hlavní děj a myšlenka byla opravdu dobrá a i na konci překvapení, kdy jsem fakt chvíli seděla s otevřenou pusou a nemohla uvěřit tomu, že je tam fakt napsaný tohle. Jen mě asi tolik nebavil svět, který se točí kolem zednářů. A možná ne až tak vlastně zednářů jako spíš té vědy, která je v knize úzce propojována s Bohem a jejich vzájemné propojení. Některé ty popisy a vysvětlení na mě byly až moc nábožensky složité a někdy také zbytečné.
Nebylo by to tak špatný, nebýt toho konce. Obsahově a hlavně rozsahem to autor zakončením úplně zabil. Přitom cca první 1/3 mě bavila, pak ale nasteno dlooooooooooouhé nekonečné vysvětlování a knížka jde do kopru. Když se zkrátka čtenář těší až TO skončí není to dobrý...
I třetí díl s Robertem Langdonem má zajímavý námět, je poutavý a plný zajímavých informací. Nechybí tu dějové zvraty, zvláště pak v závěru knížky i když napětí a ponurost tu není tak výrazná, jako v předchozích knihách. U hodně rozsáhlých úvah jsem se někdy musela vracet, abych správně pochopila nitky :)
Třebaže mě příznivci Roberta Langdona budou honit po všech místech, kam tento znalec symbolů zavítal, musím tuto knihu považovat za lepší než Šifru mistra Leonarda nebo Anděly a démony. Zejména ponuré prostředí a prolínání děje zpočátku nesouvisejících, posléze těsně propletených osudů je vypracováno na vysoké úrovni. Jsem zvědav, jestli se kromě seriálu podaří zrealizovat i film.
(SPOILER)
Po průměrné Šifře zase výborný díl - Ztracený symbol. Konec jsem nečekal a mile mě tak překvapil.
Spoiler: Hlavní hrdina musí být opět zachráněn...a to se mi vlastně líbí, nejedná se o typického hrdinu, který vše vyřeší a se všemi si poradí :) Za mě je stále ale nejlepší první díl ve Vatikánu, ale jen o chloupek tentokrát. Nejslabší je za mě Paříž, čili Šifra.
Zednáři mě prostě baví více než ultra konzervativní Opus Dei a Převorství Siónské, Svatý grál a nekonečné povídačky o ženském lůně nejen na obrazu Poslední večeře jako symbolu plodnosti a podobně, které jsou donekonečna probírány právě ve Šifře.
Téhle knize Dana Browna se filmová studia obloukem vyhnula. Přestože filmy podle jeho románů vydělávají trojnásobek vložené investice, bylo pro Hollywood těžké pohanit Svobodné zednáře. Šifra mistra Leonarda, to bylo něco jiného. Vatikán je daleko a křik z něj do Los Angeles nedolétl. Ovšem když vlastníci studií dodnes zasedají v lóžích, je to jiný šálek čaje. Když předtím Anatomie lži napadla úplně celý americký systém, přestože by šlo o spektakulární podívanou, asi si ji taky neužijeme. Není divu, že se v Infernu zase vrátil ke katolíkům.
Štítky knihy
zfilmováno thrillery napětí svobodní zednáři dobrodružství kryptografie, šifrování gnozeologie, epistemologieAutorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
(SPOILER) Důvody proč knihu číst: čte se snadno a obsahuje spoustu zábavných faktů (s historkou o rohatém Mojžíšovi jistě vystačím dlouho).
Trochu nevýhoda je, že identitu hlavního padoucha lze odhadnout velice snadno, takže překvapení se čtenář nedočká.
V zásadě je ale kniha o zneužití represivní složky státu pro utajení bizarního koníčka svého šéfa (v podstatě kostýmní hry na vraždy) před veřejností. Což, dle mého názoru, by veřejnosti bylo fuk, ač všechny postavy tvrdí opak. Veřejnost by jistě daleko více zajímalo, že se výše zmíněný šéf tajně bratříčkuje s vysoce postavenými politiky a dalšími boháči a jistě si spolu nevypráví o fotbalu. V zájmu utajení navíc různě přestupují zákon (např. ničí veřejnou infrastrukturu) a pořád je všechno OK.