Robert Schumann: Hudba pro Kláru
Elizabeth Subercaseaux
Pozoruhodný vztah a životní osudy dvou geniálních osobností 19. století, skladatele Roberta Schumanna a vynikající klavíristky Clary Wickové-Schumannové, zpracovala do podoby románového příběhu jejich pravnučka, která je známou autorkou a novinářkou.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , MetaforaOriginální název:
La música para Clara, 2014
více info...
Přidat komentář
Smutné a zároveň krásné čtení. Roberta mi bylo neskonale líto. Dnes by mu lékaři určitě pomohli, jenže tenkrát byla psychiatrie bezmocná. Jeho citlivá, složitá bytost, byla bez šancí obstát v tehdejší společnosti. Posluchači nestačili na jeho umění, které nebylo na první poslech líbivé a zapamatovatelné. Já znám pouze malou skladbičku Snění, tu jsem zvládla na klavír, a i ta je kouzelná. Někdo možná jeho ženě zazlívá, že nebyla stále s dětmi a rodinou a koncertovala. Musela vydělávat peníze, tolik dětí, drahé sanatorium. Přesto se divím, že si nevybojovala návštěvu svého muže, když ji tolik postrádal. Ale co my víme....neměli to lehké ani on ani ona. V dnešní době si nikdo nedovede představit, že byli odkázání pouze na dopisy, vzkazy. I tak lidé vzpomínají spíše na něj, než na jeho ženu. Robert Schumann je skladatel, který přesáhl svou dobu.
Jeden z velmi zdařilých životopisných románů. Autorce se podařilo napsat poutavý příběh o velké lásce, o hudbě a také o době, kdy Robert Schumann a Klára Wiecková žili. Rozhodně doporučuji všem, kdo rádi čtou životopisné romány a také těm, kteří si oblíbili knihy nakl. Metafora. Už jsem četla několik titulů z jejich produkce a vždy jsem byla spokojena.
Opět jsem se vrhla na další knihu z nakladatelství Metafora,a opět to nebylo sáhnutí vedle,trošku jiný styl psaní knihy mi ze začátku dělal problém se orientovat,ale po pár kapitolách si člověk zvykne,jak autorka tuto knihu pojala. Hudebníky jsem se nikdy moc nezaobírala,ale tenhle příběh rodiny Schumannových byl krásný až do konce i když v některých částech jsem Kláře vůbec nezáviděla,ale ustála vše s grácií sobě vlastní.
Těšila jsem se na ni, ale...Zklamání! Zkoušela jsem jí dát několikrát šanci, ale to prostě nešlo..Námět je zajímavý, mohlo to být výborné, ale bohužel styl v jakém je to psáno je pro mě hrozný...nepřehledné, skáče se z jednoho do druhého, hrozně zmatené, nezáživné...vůbec to neplyne. Tak nic, sem tam se to holt stane, že knížka nesedne...
Pozor SPOILER. Musím uznat, že kniha mne velmi zaujala. V Kláře jsem viděla ambiciózní ženu, ovlivněnou otcem, která pro vlastní úspěch a to, aby vydělala peníze, byla ochotná udělat téměř cokoliv, co by asi většina milujích matek neudělala. Nedovedu si představit, že mi bude umírat dítě a já pojedu koncertovat. Naprosto nepochopitelné je, že se matka nedokáže podívat na duševně nemocné dítě a chodí kolem něho, jako kdyby neexistovalo a nakonec ho pošle do ústavu a během někalika desítek let ho ani jednou nenavštíví. Jako milující žena, která projevuje city k blízkým, mi také moc nepřipadala. Vlastně ani nevěděla, proč ani vlastního manžela nikdy nenavštívila v blázinci. Robert byl sice geniální skladatel, ale v době kdy žili, se nejspíš každá duševní porucha léčila zavřením do blázince. Jeho život byl velmi smutný a nenaplněný. Připadalo mi, že jeho žena nemilovala ani tak jeho jako člověka, ale jeho dílo a umění. Čekala jsem román o vášni, ale nejsem si jistá, jestli tito dva byli stvoření jeden pro druhého. Většinu rozhodnutí, dělala Klára, i za cenu, že je Robert odmítal. Já bych Kláru nazvala kariéristkou, která milovala především samu sebe.
Robert Schumann: Hudba pro Kláru je román napsaný excelentně, čtenáře jeho četba úplně pohltí, nedokáže se od stránek odtrhnout a má možnost se vžít do hlubokého a procítěného příběhu.
Knihu mohu doporučit všem jako něco mimořádného.
Divím se, že tu není ještě žádný komentář. Na tuto knihu jsem byla moc zvědavá, ale byla to docela studená sprcha. Nejde o životopis R. Schumanna, ale převážně jeho ženy Kláry, která byla slavnou klavíristkou. Romantici by příběh možná označili za dojemný, já jakožto realista jsem se prostě nedojala a jenom jsem kroutila hlavou nad nebetyčnou hloupostí a ignorantstvím Kláry Schumannové. Recenze v záložkách.
Štítky knihy
19. století životopisné, biografické romány klasická hudba chilská literatura hispanoamerická literatura Robert Schumann, 1810-1856 hudební skladatelé manželky umělců
Kulturních vhledů není nikdy dost a výlet do oblasti romantické hudby byl příjemný, navíc s přiznanou vazbou autorky na své hrdiny. Nosné se jevilo i střídání prostého vyprávění ze strany Kláry a vnitřních reflexí Robertových, to však skonči jeho smrtí a líčení už nedokáže udržet napětí až do konce. Některé epizody zasazené do trochu násilných rozhovorů také textu nepřidaly, ale nicméně celkově se jedná o příjemné čtení k nenásilnému letnímu rozšíření obzorů...