Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
Klasický román. Robinson uteče z domova, cesty po moři, otroctví, ztroskotání lodi, sám na ostrově, Pátek, návrat do vlasti.
Přidat komentář
Robinsona v dětství lákaly lodě a námořnictví, ale jeho rodiče mu to zakazovali. Když povyrostl, rozhodl se, vydat na moře tajně se svým kamarádem a jeho tátou. Řekl, jim že tatínek je nemocný a potřebuje léky ze země za mořem. Zpátky plul s obchodníky, kteří ztroskotaly kvůli bouři. Robinson se probudil na pláži vedle ztroskotané lodě. Pak si začal hledat přístřeší, našel jeskyni a začal se zabydlovat. V jeskyni si postavil postel, pec, stůl a vše potřebné k životu. Vedle jeskyně si postavil stáj pro kozy. Při zkoumání ostrova zjistil, že většina ostrova je prales. Po několika dnech se rozhodl, že prales vypálí. A jestli Robinson vypálí ostrov nebo se stane něco jiného, to se musíte dozvědět sami.
Vánoční dárek a jedna z prvních dobrodružných knih mého dětství, byl jsem z ní nadšen a přečetl jsem ji jako kluk několikrát. Teprve v dospělosti jsem si přečetl původní verzi Daniela Defoe, která se přece jen dost liší od této převyprávěné, ale i tak se to převyprávění J. V. Plevovi povedlo a má místo v mé knihovně.
Na začátku čtení jsem měl velký problém Robinsona v některých věcech pochopit. Možná mě v tomto ovlivňuje můj věk, ale musím říct, že mě Robinsonova bezhlavá touha po dobrodružství dost otravovala. V momentě, kdy se rozhodl prosázet s námořníky všechny peníze se můj dojem ještě více utvrdil. Postupem času si mě Robinson získal svojí neuvěřitelnou moudrostí a vynalézavostí a já mu začal opravdu držet palce. Jakmile došlo k tomu, že Robinson opravdu začal přemítat nad svými chybnými rozhodnutími a došlo mu, že by dal naprosto cokoli, aby mohl získat zpět své rodiče mě naprosto obměkčil. S pokývnutím hlavou jsem si uvědomil, že za svoje chyby platí dost vysokou daň.
Také bych se rád vyjádřil k verzi pana Plevy. Již na začátku knihy se člověk dozví, že v podstatě změnil charakter původní postavy a konec celé knihy. Na jednu stranu chápu, že chtěl z Robinsona udělat příklad pro děti, ale stejně si myslím, že vymyšlení charakteristiky postav je důležitá součást tvůrčího procesu a nikdo by ji neměl takto radikálně měnit.
Právě jsem opět dočetla knihu už asi popatnácté! V minulosti jsem četla ještě původní verzi od D. Defoa a další zpracování příběhu F. Novotného. Musím přiznat, že ani jedna mě nezaujala natolik jako tato. Líbí se mi, jak autor detailně popisuje život na ostrově, včetně rozmanité fauny a flóry. Kdyby byla možnost, dala bych i více hvězdiček. Jsem si jista, že se ke knize zase brzy vrátím. :)
Peckovní četba. Jako malý jsem nejdřív viděl film, až potom jsem se rozhoupal si to přečíst a musím říct, že kniha nabízí mnohokrát víc než omezené filmové zpracování.
Nechápu, jak se tenhle soudruh Robinson mohl udržet. Z knihy zmizely hlavní myšlenky, rozměr, české děti neví nic o Robinsonovi.
Jedná se o hodně nepovedený překlad J. V. Plevy, který je bohužel poplatný době. Později jsem měla možnost přečíst některé pasáže v originále a byla to jiná káva. Rovněž jsem shlédla 2 filmová zpracování a to mě taky docela bavilo.
Pokud chcete po knize shlédnout velmi dobře kopírující film, tak doporučuji verzi z roku 1954.
Tato kniha patřila k nejčtenějším knihám mého dětství :-). Přečetla jsem ji nejméně 6x. Můj taťka nedokázal pochopit, že sotva ji dočtu, ihned začínám zase od začátku :-). Je pravda, že jako dospělá jsem se k ní nevrátila a moje starší dcera (vášnivá čtenářka) ji nedočetla, přestože jinak přečte tlustou bichli za 3 dny. Zatím vzdala jen dvě knihy: Robinsona a Babičku. Asi není pro dnešní mládež tak zajímavá, ale já osobně bych dala i více hvězdiček :-).
Pamatuji si,že bratr po přečtení knížky zabalil uzlíček a o prázdninách u tety,která bydlela na samotě kde jen rybník a o kus dál les .Hrál si tam na osamělého trosečníka a bude se živit jen lesními plody a lovem divé zvěře.Vydržel to jen 3 dny a řekl,že být odkázán sám na sebe je těžká práce.Na dálku ho ovšem sledovali teta a její muž hajný a tajně mu tam dali ovoce a další zásoby.
Mě se knížka moc líbila a podědila ji právě po našem rozumbradovi.
Robinson Crusoe je klasika, četli jsme ji ve škole a vždy mě bavil ten vyvíjející se příběh. Hrála jsem si pak tak i s barbínama :D
Příběh se odehrává na ostrově. Hlavní postavy jsou Robinson a Pátek. Zápletka je v tom, že Robinson plul na lodi a loď ztroskotala. Robinson si našel Pátka domorodce a žil s ním na ostrově a stavěli si přístřešek. Kniha se mi líbila, protože se mi dobře četla a měla pěkné ilustrace.
Tohle byla moje první kniha, kterou jsem přečetl. Trvalo mi to strašně dlouho, za tu ranní hodinu, co jsem doma ve druhé třídě čekal, až dorazí babička a odvede mě do školy a četl stránku po stránce, mi to trvalo řadu týdnů. Kniha je famózní v tom, že autor popisuje vlastně tak trochu vznik člověka - Robinson je tady ten, který musí poznat onu každodenní dřinu, aby vůbec přežil a musí vynalézat věci, aby si ten život trochu zlepšil. Na rozdíl od Defoeova "originálu" je vybaven pouze košilí, "pumpkami" té doby a kapesním nožem. Nic víc. A musí se naučit, jak si co vyrobit, musí najednou (synek z rozhodně ne chudé rodiny) přemýšlet, vzpomínat, jak co funguje. A cestou pokusů a omylů dochází k výsledkům (viz. třeba onen "vynález" keramiky). Teprve později je obohacen díky ztroskotání další lodi o nástroje, přístroje oděvy, ale i zbraně. To mu umožní získat Pátka (popravdě i tady předvedl Pleva dost zdravého selského rozumu, kdyby tam byl Robinson těch cca 28 let, nebo kolik, jistě by se zcela zbláznil - viz. Ben Gun v Ostrově pokladů...) a tady má vedle sebe Pátka snad po dvou letech a ostrov opouští po úspěšném zásahu proti vzbouřencům na objevivší se lodi po deseti letech. Plevovi se prostě podařil remake jako hrom, na to všichni ti nejrůznější Robinsoni od kdejakých i celkem renomovaných autorů nemají ani náhodou. Musím konstatovat, že originál od D. Defoa mně poněkud zklamal a nejvíc mně mrzí, už nikdy nezažiju to pomaličké čtení, jako v těch osmi letech, dneska knížku "přejedu" za pár hodin. Ale byla to moje první kniha a tím zformovala moji lásku ke čtení. A to kromě (podle mého názoru) jejích nesporných kvalit je nejdůležitější.
Štítky knihy
pro děti boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění, literární adaptace dobrodružné romány anglické romány
Autorovy další knížky
1955 | Malý Bobeš |
1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
1984 | Budulínek |
1968 | Hoši s dynamitem |
1960 | Kapka vody |
Ač Plevovo převyprávění může v určitých částech působit trošku zastarale, u mě vyhrává na plné čáře. Robinsonova vytrvalost, s níž krůček po krůčku vítězil nad nástrahami, které mu kladla jak divoká příroda, tak absence jakýchkoli civilizačních výdobytků, mě fascinovala od dětství. A navíc mi právě Plevův Robinson otevřel dvířka k dalším “robinsonádám” všeho druhu.