Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119833/bmid_robinson-crusoe-prevypraveni-63b46a1be2fc4.jpg
4
1946
1946
Klasický román. Robinson uteče z domova, cesty po moři, otroctví, ztroskotání lodi, sám na ostrově, Pátek, návrat do vlasti.
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostala díky výzvě...a jsem ráda. Tuto zkrácenou verzi jsem si vybrala popravdě proto, že není tak obsáhlá jako originál. Snad se jednou dostanu k přečtení původního Robinsona od Daniela Defoa.
začátek knihy nic moc, poté ale když se člověk začte zjišťuje, že to není tak špatná kniha.
Kdo by neznal nejslavnějšího trosečníka v dějinách lidstva, jehož příběh ,,hltají" čtenáři napříč staletími, přesněji od roku 1719.
Kdo by neznal dobrodružný příběh jednoho námořníka z Yorku, plného napětí, nezlomené lidské vůle, vynalézavosti, trpělivosti a ... naděje.
Kdo by neznal Robinsona Crusoe, jehož příběh já budu mít navždy spojený s jedněmi zasněženými Vánocemi roku 1974.
ZAJÍMAVOST: Daniel Defoe tímto románem dal základ tzv. robinsonádě - literárnímu útvaru, jehož hlavním motivem je postava trosečníka (POZOR! Neplést si s odvážným skokem brankáře ve fotbale - tento odvážný čin je pojmenovám po úplně jiném Robinsonovi ) :-)))
P.S: Celý život Robinsonovi závidím jeho věrného druha Pátka. Věrných přátel totiž v životě není nikdy dost.
Dodnes pamatuji, jak jsem o prázdninách hltala Robinsona a záviděla mu to úžasné dobrodružství. V té době jsem byla ve skautu a představovala jsem si, jak bych uplatnila své naučené dovednosti.
Nevím proč, ale Robinson mě prostě nikdy nechytl. Nemám moc ráda dobrodružná díla, kde jde o přežití. Ale to je každého názor, někdo na to je, někdo ne :-)
Konečně jsem se k ní dostala, a to hlavně díky výzvě. Je to úžasná dobrodružná literatura. Není jen o dobrodružství, ale taky o přemýšlení. Fascinovalo mě, jak byl Robinson podnikavý, co všechno si dokázal pomocí vlastní hlavy a rukou vytvořit. Za mě jedna z nejlepších knížek minimálně za tento rok, pokud ne za delší dobu, co jsem četla.
Moc krásná kniha a s postupem času je snad stále krásnější. Ráda se vracím do dobrodružství na ostrově.
Poprvé jsem knihu četl jako dítě a zopakoval jsem si to v dospělosti. Kniha udržuje stálé, příjemné, mírné napětí. Je velice srozumitelná. Musíte číst stále dál a dál a dál...Každá další stránka přináší něco nového, objevného. Moc fajn.
Oblíbená kniha mého táty v dětství a kniha, na kterou jsem se léta chystala. Nelituji ani omylem! A obzvláště části s Pátkem byly úžasné, ale nejen ty. A, ač to nerada přiznávám, na konci slzička ukápla. :-) Tohle budu číst dětem! :-)
Člověk co nezná Robinsona jakoby nežil. Přestože v přepisu je hodně velkých změn, tak byla kniha dle mého očekávání. Byla zábavná, dobrodružná a napínavá.
Myslím, že tato knížka patří k základnímu vzdělání každého člověka. Krásný, poutavý příběh mladého muže na ostrově...:) Knížku jsem četla v Chorvatsku a o to lepší to byl zážitek.
Knihu Robinson Crusoe jsem poprvé otevřela před více než deseti lety. Tehdy mě ale její děj nezaujal a já se nedostala dál než za první kapitolu. Před nedávnem jsem se, částečně díky čtenářské výzvě, rozhodla, že tuto knížku konečně přečtu celou, a musím říci, že nelituji. Ke knize se určitě ještě vrátím. Ráda bych si ji přečetla nezkrácenou v původní podobě.
K Robinsonovi v podání páně Plevy jsem se vrátil po mnoha letech a četl jsem jej po několikáté. A mimo kvalit uvedených v předchozích komentářích, které nezpochybňuji, mi při posledním čtení došlo, že v příběhu v každém věku a při každém dalším pokusu lze najít něco dosud neviděného, ca zaujme. Úžasná kniha o tom, že nejbližší pomocná ruka je na konci vlastní paže a že i syčáci mohou prozřít. Klasika všech klasik.
A jako vždy, ilustroval-li knihu Zdeněk Burian, vydání bez jeho ilustrací ztrácí smysl.
Robinson Crusoe je dost možná moje nejoblíbenější dobrodružná knížka. A že má v různých verneovkách, foglarovkách, nebo v Terroru od Dana Simmonse hodně tvrdou konkurenci. Příběh světoznámého trosečníka je tak napínavý a pohlcující, že mě neomrzel ani po pátém přečtení. Jen poslední kapitoly nemám rád. Chápu že Robinson celou dobu bojoval za zlepšení svého života, takže by bylo kruté nechat ho v tom plácat pořád dokola. Bohužel se v závěru z knihy vytratilo ono nadšení z nových vynálezů, a s dostatkem zdrojů a nástrojů robředl jak strach z budoucnosti, tak atmosféra.
Dětská dobrodružná klasika. Ach to dětství :-)
Kdo nechtěl být aspoň na chvíli Robinsonem na opuštěném ostrově :)
V knize je toho rozhodně tolik navíc oproti filmům, že se nedá porovnávat. Pamatuji třeba na vlastní pečení chleba, stavění pícky, chov koz atd. atd. Klasika.
Po Robinsonovi jsem sáhnul po hodně dlouhé době jednak proto, že jsem si ho chtěl přečíst znovu a taky kvůli letošní čtenářské výzvě. Musím konstatovat, že tato verze v převyprávění J. V. Plevy je velmi čtivá, četlo se mi to i po letech bez problémů.
Robinsonovo dětství, kde je vykreslen jako ne zrovna poslušný syn, doba otroctví, ze kterého uprchl (řekl bych až nečekaně snadno a hladce) a pochopitelně jeho následný pobyt na ostrově, vše se čte jedním dechem. Asi nejzajímavější fází jsou pak jeho začátky pobytu na ostrově, kdy postupně poznával, co všechno ostrov skýtá za možnosti a postupnými krůčky se zařizoval od základních potřeb obživy až po poměrně slušné hospodářství. Po záchraně Pátka už to z tohoto hlediska tak poutavé není, ale i závěr knihy se odehraje ve svižném tempu. Akorát jsem se místy nemohl ubránit dojmu, že je to přece jenom zestručnělé místy až moc a ten úplný závěr, kde je popsáno pochytání bandy pirátů jakoby to byla dvoudenní kuřata, je trošku přitažený za vlasy.
Za ten trošku odbytý konec jednu hvězdičku strhávám, ale i tak to budou pěkné, poctivé čtyři, Robinson je zkrátka jeden z příběhů, na které se nezapomíná.
Asi se poohlédnu i po plné verzi D. Defoa.
Štítky knihy
pro děti boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění, literární adaptace dobrodružné romány anglické romány
Autorovy další knížky
| 1955 |  Malý Bobeš |
| 1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
| 1984 | Budulínek |
| 1968 |  Hoši s dynamitem |
| 1960 | Kapka vody |
Četla jsem někdy ve 12 letech jedním dechem. Můžu dát jedině palec nahoru. :)