Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
Trosečník na pustém ostrově, bojující o přežití, čelící sám zákeřnostem přírody i kruté osamělosti - tak jej poznalo a obdivovalo již mnoho generací čtenářů. Oblibu příběhu lze jistě hledat v napínavosti a exkluzívnosti děje, ale spočívá především v postavě hrdiny, v tom, jak si vedl v mezní životní situaci. Člověk, který v těžké chvíli zachová rozvahu, houževnatý, pracovitý, odvážný, nezdolně optimistický, člověk s aktivním přístupem k životu. Josef V. Pleva převyprávěl příběh se zřetelem k současnému čtenáři. Robinson v jeho podání se nejen dovede postarat sám o sebe na pustém ostrově, ale také řeší srážky s domorodci pokud možno bez prolití krve nebo jedná velkoryse se zajatými piráty. Dětskému čtenáři se tak dostává do ruky knížka napínavá a zároveň poskytující příklad hrdiny s mnoha dobrými vlastnostmi.... celý text
Přidat komentář
Crusoe to je klasika! Četl jsem to jedním dechem, bylo jedno jestli je snídaně, oběd, večeře nebo třeba Harry Potter v TV. Tehdy pro mě existoval jenom Robinson Crusoe, Pátek a ostrov. Já jsem nebyl doma u knížky, já jsem byl s Robinsonem tam na ostrově. :-)
Knížku jsem četla trochu z donucení (připravujeme podle ní program pro děti na tábor), ale byla fajn. Dětem jistě ani nebude rvát žíly, že je Robinson ze začátku nezvedený a později, už na ostrově, vypadá trochu natvrdle (za což samozřejmě nemůže on, že pan Pleva potřeboval dětem všechno pořádně vysvětlit že jo... :-) ). A posledních pár kapitol je taky bezva!
Tak jsem se na chvíli vrátil do klukovských let, kdy jsem tuto knihu přímo hltal. Myslím, že jsem tenkrát četl nepatrně jinou verzi, ale to nemění nic na tom, že to byl hezký výlet. Docela se těším, až ji jednou budu číst svým vnoučatům :)
No, asi patrim k menšině, ale ja tuhle knihu nenávidím je strašne dlouha a pro mladší generaci (včetně me) už nudna. Mladsi lidi ted zajimaj jiný knihy. K tyhle knize me dokopali jako k povinný cetbe a uz v živote ji neotevřu! A většina mpji třídy má stejný názor.
Tahle knížka by se mi možná i líbila, kdybych jí v 5. třídě nedostala jako povinnou četbu. Příšerně jsem se u ní nudila a dokonce jsem z ní měla noční můry.
Moje generace tuto knihu měla jako povinnou četbu v šesté třídě. Četla bych ji i dobrovolně a na jeden zátah. Mám ji pořád ráda a ilustrace Zdeňka Buriana jsou skvělé.
Kdo by neznal příběh Robinsona Crusoe.Patří mezi klasiku ve svém žánru.Patří mezi mé oblíbené.
Dobrodružný příběh, klasika. Tehdy povinná četba pro pátou třídu. Řešili jsme, co je to Aguti, které tam chytá. Potom v loutkovém filmu běhala přerostlá krysa a já volala - hele to je určitě to Aguti. A prej, že kecam :-) Měla jsem raději jinou dobrodružnou literaturu, ale taky dobrý.
Robinsona jsem četla loni k maturitě a nakonec jsem si ho i vytáhla. Kniha se skvěle četla a Robinsona jsem si zamilovala!
Velmi zdařilé převyprávění, pro děti je často originál od Daniela Defoa zdlouhavý a nečtivý. Při jeho čtení mě často napadala otázka, jak bychom si asi v jeho situaci poradili my, civilizovaní lidé 21. století :-).
Kniha, kterou jsem četla asi 5x a vždycky se k ní ráda vrátím :) I když naposledy jsem to četla asi v sedmé třídě :)
V dětství má nejoblíbenější kniha. Úžasný příběh plný dobrodružství, odvahy, vynalézavosti a touhy po přátelství.
Podle mě nezdařilejší překlad od J.V.P....Do dobrodružství Robinsona se musí začíst snad každý :-)
Jedna ze základních děl k četbě na škole, já si na ní pamatuji velice živě, neboť z těch několika, u kterých jsem byl přítomen, mi ulpěla v paměti svou strhující krásou. Původní autor, Wiliem Defou i český Josef V. Pleva jsou ti, na které by se měla zaměřit pozornost,(ve věku, kdy chlapec a dívka dozdrává), především pro zachycení síly okamžiku a rozhodnutí jedince. Přece Robinson se ocitl nechtěně na "pustém ostrově", který nebyl neobydlen. Získal přítele a díky své snaze a empatii domorodého člověka se dorozuměl. V románu je alespoň pro mne jedna zato zásadní myšlenka, nepropadnout panice a vzít obrazně řečeno svůj ubohý lidský život do svých rukou. Vlastně postavě nic jiného nezbývá. A právě, toto je nejsvůdnější - přirozené, ve všech okolností odzbrojující, setrvat na místě a umět se zaopatřit. Vyhledat příbytek, nasbírat ale i ulovit stravu za použití nástrojů a zabavit se. Člověk má mnoho možností být všestranný, jen tyto dovednosti nevyužívá.
Skutečně nesmrtelný příběh a vynikající Plevovo převyprávění. Myslím, že by v dnešní době u nás málokdo byl ochoten přelouskat několikanásobnou (rozsahem) podobu originálu. Začínajícím čtenářům lze jen doporučit (ti pokročilí to mají jistě již za sebou), i když forma povinné četby je spíše fatální.
Štítky knihy
pro děti boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění, literární adaptace dobrodružné romány anglické rományAutorovy další knížky
1955 | Malý Bobeš |
1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
1984 | Budulínek |
1968 | Hoši s dynamitem |
1960 | Kapka vody |
Robinson Crusoe je takový Brouk Pytlík. Všechno ví, dokáže si obstarat jídlo, přístřeší, lovit, stavět, chytat vodu, vyrábět oblečení a všechno možné. Protože to všechno někde náhodou viděl, někdo ho to naučil, náhodou si to někde přečetl.... Přišel mi trochu přechytračený. *SPOILER* Jen jsem čekala na konec a říkala si, že určitě najde ženu, zplodí několik dětí a budou žít šťastně až do smrti. A taky že ano! *KONEC SPOILERU*
Jako dvanáctiletá jsem povinně četla klasického a jako dospělá převyprávěného RC. A z Robinsona mám prostě takový pocit. Nechci kritizovat jazyk nebo styl, jakým je Plevou převyprávěn, myslím, že je to docela vkusné. Ale asi jen nejsem cílový čtenář nebo jsem přehnaně kritická.