Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428536/robinson-crusoeoCROYU-ZEG-.jpg
4
1952
1952
Klasický příběh o námořníkovi z Yorku v převyprávění Josefa Věromíra Plevy.
Přidat komentář
Jednou, když jsem se jako malá nudila na návštěvě u babičky, mi táta vložil do ruky „Robinsona". Varoval mě, že začátek bude nudný (ačkoli nebyl!), ale pak prý mě to bude strašně bavit. Bavilo. Přečetla jsem všechno včetně socialistické předmluvy o soudruhu Plevovi. Dodnes si pamatuji své rozhořčení: proč proboha Robinson učí Pátka angličtinu a katechismus, aniž by se o to nebohý domorodec prosil? Proč se sám nenaučil karibsky? Étos britského imperialismu ani civilizační misie mi tehdy nic neříkaly. :)
Jako patnáctiletá jsem si „Robinsona" přečetla znovu, abych si osvěžila, o čem byl. Tehdy mě zaujalo, jak v sobě hrdina nechává vyklíčit a vzrůst zárodek civilisace, obsažený podle osvícenské představy v každém člověku (ehm, Britovi?). Defoeův originál byl prý oblíbenou četbou Adolfa Hitlera proto, že rekapituluje antropogenezi a vznik kultury. Souhlasím, že právě v tom tkví působivost příběhu.
Jistě, ve světové literatuře existuje množství knih, které s „Robinsonem" z různých hledisek polemizují (od Goldingova „Pána much", kritizujícího idealizaci člověka, po Giraudauxovu „Zuzanku a Tichý oceán", vyčítající hrdinovi těžkomyslnost a úzkoprsost). Přesto v sobě má Robinsonův boj o civilisaci archetypální sílu a nepřestane lidi okouzlovat. Ať už jako dospělé v originále, nebo jako děti v Plevově převyprávění.
Ač Plevovo převyprávění může v určitých částech působit trošku zastarale, u mě vyhrává na plné čáře. Robinsonova vytrvalost, s níž krůček po krůčku vítězil nad nástrahami, které mu kladla jak divoká příroda, tak absence jakýchkoli civilizačních výdobytků, mě fascinovala od dětství. A navíc mi právě Plevův Robinson otevřel dvířka k dalším “robinsonádám” všeho druhu.
Robinsona v dětství lákaly lodě a námořnictví, ale jeho rodiče mu to zakazovali. Když povyrostl, rozhodl se, vydat na moře tajně se svým kamarádem a jeho tátou. Řekl, jim že tatínek je nemocný a potřebuje léky ze země za mořem. Zpátky plul s obchodníky, kteří ztroskotaly kvůli bouři. Robinson se probudil na pláži vedle ztroskotané lodě. Pak si začal hledat přístřeší, našel jeskyni a začal se zabydlovat. V jeskyni si postavil postel, pec, stůl a vše potřebné k životu. Vedle jeskyně si postavil stáj pro kozy. Při zkoumání ostrova zjistil, že většina ostrova je prales. Po několika dnech se rozhodl, že prales vypálí. A jestli Robinson vypálí ostrov nebo se stane něco jiného, to se musíte dozvědět sami.
Vánoční dárek a jedna z prvních dobrodružných knih mého dětství, byl jsem z ní nadšen a přečetl jsem ji jako kluk několikrát. Teprve v dospělosti jsem si přečetl původní verzi Daniela Defoe, která se přece jen dost liší od této převyprávěné, ale i tak se to převyprávění J. V. Plevovi povedlo a má místo v mé knihovně.
Na začátku čtení jsem měl velký problém Robinsona v některých věcech pochopit. Možná mě v tomto ovlivňuje můj věk, ale musím říct, že mě Robinsonova bezhlavá touha po dobrodružství dost otravovala. V momentě, kdy se rozhodl prosázet s námořníky všechny peníze se můj dojem ještě více utvrdil. Postupem času si mě Robinson získal svojí neuvěřitelnou moudrostí a vynalézavostí a já mu začal opravdu držet palce. Jakmile došlo k tomu, že Robinson opravdu začal přemítat nad svými chybnými rozhodnutími a došlo mu, že by dal naprosto cokoli, aby mohl získat zpět své rodiče mě naprosto obměkčil. S pokývnutím hlavou jsem si uvědomil, že za svoje chyby platí dost vysokou daň.
Také bych se rád vyjádřil k verzi pana Plevy. Již na začátku knihy se člověk dozví, že v podstatě změnil charakter původní postavy a konec celé knihy. Na jednu stranu chápu, že chtěl z Robinsona udělat příklad pro děti, ale stejně si myslím, že vymyšlení charakteristiky postav je důležitá součást tvůrčího procesu a nikdo by ji neměl takto radikálně měnit.
Právě jsem opět dočetla knihu už asi popatnácté! V minulosti jsem četla ještě původní verzi od D. Defoa a další zpracování příběhu F. Novotného. Musím přiznat, že ani jedna mě nezaujala natolik jako tato. Líbí se mi, jak autor detailně popisuje život na ostrově, včetně rozmanité fauny a flóry. Kdyby byla možnost, dala bych i více hvězdiček. Jsem si jista, že se ke knize zase brzy vrátím. :)
Peckovní četba. Jako malý jsem nejdřív viděl film, až potom jsem se rozhoupal si to přečíst a musím říct, že kniha nabízí mnohokrát víc než omezené filmové zpracování.
Nechápu, jak se tenhle soudruh Robinson mohl udržet. Z knihy zmizely hlavní myšlenky, rozměr, české děti neví nic o Robinsonovi.
Naprosto fantastická knížka.
Přečteno již po několikáté, ale vždy mě to baví.
Jedná se o hodně nepovedený překlad J. V. Plevy, který je bohužel poplatný době. Později jsem měla možnost přečíst některé pasáže v originále a byla to jiná káva. Rovněž jsem shlédla 2 filmová zpracování a to mě taky docela bavilo.
Pokud chcete po knize shlédnout velmi dobře kopírující film, tak doporučuji verzi z roku 1954.
Tato kniha patřila k nejčtenějším knihám mého dětství :-). Přečetla jsem ji nejméně 6x. Můj taťka nedokázal pochopit, že sotva ji dočtu, ihned začínám zase od začátku :-). Je pravda, že jako dospělá jsem se k ní nevrátila a moje starší dcera (vášnivá čtenářka) ji nedočetla, přestože jinak přečte tlustou bichli za 3 dny. Zatím vzdala jen dvě knihy: Robinsona a Babičku. Asi není pro dnešní mládež tak zajímavá, ale já osobně bych dala i více hvězdiček :-).
Pamatuji si,že bratr po přečtení knížky zabalil uzlíček a o prázdninách u tety,která bydlela na samotě kde jen rybník a o kus dál les .Hrál si tam na osamělého trosečníka a bude se živit jen lesními plody a lovem divé zvěře.Vydržel to jen 3 dny a řekl,že být odkázán sám na sebe je těžká práce.Na dálku ho ovšem sledovali teta a její muž hajný a tajně mu tam dali ovoce a další zásoby.
Mě se knížka moc líbila a podědila ji právě po našem rozumbradovi.
Robinson Crusoe je klasika, četli jsme ji ve škole a vždy mě bavil ten vyvíjející se příběh. Hrála jsem si pak tak i s barbínama :D
Štítky knihy
pro děti boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění, literární adaptace dobrodružné romány anglické rományAutorovy další knížky
| 1955 |  Malý Bobeš |
| 1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
| 1984 | Budulínek |
| 1968 |  Hoši s dynamitem |
| 1960 | Kapka vody |
Právě jsem dočetl dvě vydání Robinsona, abych je mohl porovnat. První je převyprávění od J. V. Plevy, druhý je překlad originálu. Velmi mne překvapily některé velké rozdíly ve faktech v obou knihách. (Namátkou: délka jeho pobytu na ostrově, co všechno zachránil po ztroskotání a další.) Originál také obsahuje druhý díl, o jehož existenci jsem dosud nevěděl. V něm je líčen návrat Robinsona na ostrov, osudy lidí, které zde zanechal a jeho další cesty po moři i po souši, především do Číny a Ruska.
Pokud si chcete přečíst známý dobrodružný příběh, jako odpočinkovou četbu, pak volte Plevu, jehož převyprávění je skvělé. A s ilustracemi od Zdeňka Buriana je to jedna z knih, které mají čestné místo v mé knihovně. Doporučuji všem.
Chcete li znát příběh, jak byl původně napsán, sáhněte po překladu, který je zajímavý, obsahuje však dlouhé úvahy o bohu, křesťanství a prozřetelnosti, které připomínají filozofický spis a mne vyloženě nudily. Asi bych doporučil spíš starším čtenářům a hodnotím ho o hvězdu a půl hůře.