Robokalypsa
Daniel Howard Wilson
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143947/bmid_robokalypsa-143947.jpg
4
248
248
V ne příliš vzdálené budoucnosti se vyspělé technologie řídící svět lidí obrátí proti svým stvořitelům. Za pomoci superinteligentního stroje zvaného Archos se jim podaří téměř kompletně vyhladit lidstvo; ti, co přežili, však ukryti chystají odvetu… Sci-fi technothriller o zoufalém boji člověka proti vzpouře strojů – zdá se to jako otřepané téma, Daniel H. Wilson, původním povoláním inženýr robotiky, ho však dokázal zpracovat tak lákavě a originálně, napínavě, drsně a zároveň humorně, že se jeho námětu chopil slavný Steven Spielberg a natáčí podle něj film.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Robopocalypse, 2011
více info...
Přidat komentář
Dokud jsem nenarazila na tento skvost, myslela jsem, že je nemožné napsat sci-fi nudně. Robokalypsa (mimochodem, originálnější název už autor vymyslet nemohl) mě však přesvědčila o opaku.
Kniha je velmi předvídatelná, avšak autor se pro jistotu rozhodl konec příběhu prozradit hned na začátku :)
Styl psaní mi nesedl, celé je to takové nijaké a nicneříkající, žádné příliš originální nápady ani zvraty (možná tak jeden).
Největším problémem této knihy jsou ale podle mě charaktery. Není tu absolutně žádná postava, ke které by měl čtenář vztah, mohl s ní soucítit a fandit jí - když vás nezajímají osudy hlavních postav je to setsakramentsky velký problém. Sice zde docela dost lidí zemře, ale když k nim nemáte vazbu, tak je vám to úplně jedno.
Tak si tak říkám, proč Spielberg ještě nenatočil ten film.
Poměrně čtivé sci-fi, kde je ale až příliš patrné, že autor zkrátka není dost dobrý spisovatel. Jeho styl je kostrbatý, zjednodušený a schématický a čtenáře nedokáže dostatčně vtáhnout do jeho fiktivního světa. Haprující logiku bych snad i odpustil, od oddechové sci-fi ji snad ani nelze očekávat.
Nápad a příběh jsou fajn, jen to zpracování je až moc banální.
Nenechte se mýlit názvem, titulem z robotiky či strojovými hláškami na začátku kapitol, autor o principech fungování robotů, programování a technologii neví nic.
Tak to na mě alespoň z knihy působilo.
Jak může postavu proslulého hackera napadnout zahodit simkartu až poté, co jej půl knihy pronásleduje UI? Proč nejsou schopnosti japonského robotického mága ukázány jinak, než že se zamiluje do robota? Proč když přijde na to, jak stroj funguje, mluví se jen o duši/nákaze/procitnutí? Proč jsou robotům připisovány lidské emoce?
"Diagnostický program stahuje upgrade systému" - hezky počítačově znějící slova, ale zamyslel se nad tím někdo?
Proč nám autor v celé knize není schopen ukázat že problematice alespoň trochu rozumí? Nemusel by psát zrovna v binárním kódu, ale proboha alespoň něco...
Internet je v knize zcela ignorován a jako jediný způsob komunikace jsou zmíněné telefony. Jak hlavní UI ovládá ostatní jednotky nebylo zřejmě důležité - jediné, co nám japonský odborník prozradí jednou větou, je, že "má robot rozbitý infraport na příjem dat."
Ach jo.
To že si na bezpilotní letouny vzpomene až na konci knihy také moc nepřidá. Do té doby se totiž do špatně přístupných zeměpisných oblastí stroje nedostanou, dokud si nevyvinou a nevyrobí speciální nohy...
Kdyby to psal Asimov před sto lety, tak bych se nedivil, ale kniha vyšla v roce 2011.
To všechno by se však dalo překousnout, kdyby nás zaujaly postavy, ale ty byly spolu se zbytečnými dialogy, které neposouvají děj kupředu, na tom celém to nejhorší. Připočtěme si k tomu časté střídání kapitol, dějových linek a fakt, že jsme od začátku věděli, jak to celé dopadne a míra záživnosti ještě klesá. Ani akční scény to nijak nezachrání.
Autor si na sebe vzal těžký úkol a aby tento styl psaní fungoval, musel by být prostě lepší spisovatel.
I Voldemort věděl, že je dobré rozdělit duši do viteálů, zato UI zůstane v centrální buňce na Alijašce... Stupidní zápletka odbytá jednou větou, která má odpovědět i na to, proč UI nevymazala lidstvo nukleárními zbraněmi, mi už požitek ze čtení nezkazila - byl jsem totiž rád, že už jsem u konce.
Hodnocení, překlady, Wikipedia, Spielbergův film... tolik povyku pro takový brak nepochopím.
Hodnocení: 2/5
Verdikt: Lépe pustit si film Já robot
Je to pateticky klišovitě americké. Hodní lidičkové, samozřejmě vhodně etnicky a genderově rozdělení, abychom nikoho neurazili, jsou tak šikovní a hrdinní. Proč je vůbec Archos zavíral do táborů a přetvářel k obrazu svému? Proč je jednoduše nevyhladil? Jednu hvězdu za pár skutečně dobrých scén a za občas dobrou armosféru. Ale jako celek je to dost pitomoučké.
Nosná myšlenka okoukaná a dějové postupy jsou taky povětšinou klišé, tady originalitu nemá cenu hledat. Stejně tak v portrétování lidských postav, a i ta forma vyprávění skrz výňatky z deníku už tu několikrát byla. Takže chápu zklamání čtenářů, kteří očekávali hluboký, promyšlený a emotivní příběh o konfliktu lidství a technologie, který je evokován přebalem knihy a anotací. Robokalypsa je totiž v podstatě scénářem k akčnímu, drsnému post-apo cyberpunkovému filmu s Rkovým ratingem, jehož veškerá kreativita je vložena do portrétování strojů, jejich vlastností a charakteristik. Svého druhu brak (z obsahového hlediska), ale zatraceně čtivý a docela vkusně využívající rozkouskovanost deníkového stylu vyprávění, aby téma pokryl globálně, a zároveň dějové linky v závěru elegantně spojil. Bavilo mě to, a hodně, a bude bavit každého, kdo si rád přečte popisy bojových scén, vzhledu strojů, dystopického cyberpunkového světa a nebezpečí života v něm. Ale inteligentní sci-fi tu nehledejte. Kniha je sice psána inteligentně a kvalitně, ale obsahově se nějakých komplexnějších myšlenek jen dotkne a nesází na ně.
Už od začátku jsem měl z té deníkovosti vyprávění pocit, že budu číst další Světovou válku Z, ale bohužel se tak nějak nestalo....
Všechno bylo dobré, prostě dobré...až to sklouzlo do průměru, kdy vás něco nadchne, zatímco jiná věc na stejné stránce nestojí ani za zmínku.
Velká škoda je i nepřeložení pokračování této knihy..no snad se někdy dokopu k přečtení anglické verze...
Některé knihy jsou takové, že nemají valný děj, přesto jsou dobře napsány a skvěle se čtou. Robokalypsa to má naopak. Skvělý a promyšlený děj poněkud sráží styl psaní a chvílemi pokulhávající spád. Přesto se jedná o zajímavé dílo, ze kterého by měl Asimov radost a rozhodně stojí za přečtení.
Robokalypsa podle mě spadá spíš do průměru sci-fi žánru. Rozhodně to není špatná kniha, námět a příběh je celkem zajímavý (i když tu samozřejmě byl již xkrát), ale samotné zpracování trochu drhne. Nevím, jestli je to tím, že je autor spíš inženýr, než spisovatel, ale jeho styl vyprávění mě úplně neoslovil. Nedokázala jsem se do knihy pořádně ponořit a začíst.
Od robotické války bych očekávala ještě větší napětí a akci, hodně mi chyběla gradace příběhu, konec prakticky vyšuměl do prázdna. Rozhodně si autor mohl ještě více pohrát s atmosférou a hlavně postavami. Celkem obstojné sci-fi, které ovšem brzy upadne v zapomnění.
Kniha ležela přes dva roky u partnerky na stole.
Chyba!
Takovou už neudělám.
Od první strany až po vcelku očekávaný závěr nabušená a vybroušená akční záležitost.
Není to žádné literární veledílo, ale za to, že se mi po dlouhé době stalo, že jsem v napětí točil jednu stranu za druhou dám klidně 5/5.
A řeknu vám jedno. Vůbec bych se nedivil, že mi jednou zazvoní mobil a v něm mi automatický hlas oznámí, že z důvodu havárie nevím na čem se mám dostavit tam a tam a čekat na to a to atd....
Přesvědčivá kniha.
A ten jeden nenápadný odstavec v závěru knihy, kde je schovaná skulinka pro další možnou apokalypsu, co vlastně obrátí hepáč v nejasnou budoucnost.
Sice trošku kalkul od autora, ale kdo má rád happy endy, co?
Jak jsem psal. 5/5.
Robokalypsa je příběhem z nedaleké budoucnosti, kdy umělá inteligence začala terorizovat lidstvo pomocí aut, domácích a vojenských robotů, letadel a chytrých budov.
Kniha je rozdělena na několik částí, kdy první část se zaobírá incidenty z celého světa, ale nikdo tomu moc nevěří, že by stroje povstaly proti lidem. Další části už jsou o vypuknutí Nové války a snaha lidí bojovat se stroji jako například pan Nomuro v Tokiu nebo indiánský kmen v Oklahomě.
Kniha je nápaditá, akční scény mají tempo a jsou záživné a čtivé.
Mně se to moc líbilo a těším se na filmové zpracování.
Zklamání, moc velké zklamání. Možná tím, natěšením na ni.
Po 100 stránkách jsem myslel že knihu ani nedočtu, ale motor pro mě bylo, že jsem si knihu koupil po tří ročním váhání.
Styl jakým byla knížka popsána, byl celkem zajímavý, ale nedokázal vtáhnout do děje. Absolutně ne, kvůli velkým časovým prodlevám mezi dějem postav. Příběh postavy v kapitole skončí a pokračování děje za půl roku na "hausbótu", nebo někde "na promáčeném blátivém poli" a ani nevím, jestli postava bude vůbec ještě zmíněna a bude se dále vyvíjet.
Izolované incidenty byly nudné, možná kromě dvou, a dle mého názoru zbytečná část knihy, alespoň zbytečná na 100 stran ze 372. Problematika zlobících strojů by se dala popsat na 20 stránkách.
Když mě začala kniha aspoň trošku bavit, tak jsem byl už na dvousté straně, ale od strany 250 by za mě měla ****, ale bohužel.
Jak se autor na začátku dlouze rozepsal tak konec na mě působil že chce knihu už rychle utnout.
Co se postav týká, tam mě ničím nějak extra nenadchly, až na Stopaře (velice výrazná postava), Jacka a oba Blantony.
Jestli bude zfilmovaná, tak určitě nebude chybět zmínka o Oblati 51, pak že je americký prezident nejmocnější muž světa a jako perlička na závěr ukázka síly US army s vlajkou USA v popředí.
Já vám nevím. Nebylo to špatné, to vůbec ne. Zvlášť sekce izolovaných incidentů, popisující tápavé kroky počítačové superinteligence za světovou dominancí, je podaná opravdu působivě. Pak to ovšem sklouzne v podstatě do dalšího Terminátora a těch několik zajímavých myšlenek, v jejichž rozvinutí jsem doufal (hybridizace, příslib přežití lidstva), nakonec zůstává trestuhodně nevyužito. Lehký nadprůměr.
Edit: zajímavé myšlenky jsou možná rozvinuté v druhém (pochopitelně česky nevydaném) díle jménem Robogenesis. Oh well...
Netvrdím, že se jedná o přelomové dílo, které se zapíše do dějin. Jak už tu bylo řečeno, toto téma už bylo zpracované tisíckrát. Je těžké slovně vyjádřit, co přesně se mi na tom líbilo - nejpřesnější slova, která mě napadají jsou ta, že ačkoliv je hlavní osa příběhu naprosto jednoduchá, vtip je v jeho rozvětvení, které velice chytře a nenásilně mapuje vše, co mělo na válku vliv. Kdyby Cormac vyprávěl příběh jen ze svého pohledu, jednalo by se o typický dystopický román. Takto jde o víc, jde o sugestivní záznam doby, kterou autor vytvořil.
Napadá mě srovnání s Čapkovou Válkou s mloky, kterou jsem taktéž hodnotila velmi vysoko. Robokalypsa je více o příběhu, Válka s mloky o skrytých významech a podtextu, který musíte hledat. Obojí má něco do sebe, obojí doporučuji.
Umělá inteligence, roboti,... Tohle téma tu bylo už několikrát, od Isaaca Asimova asi nejznámější.
Očekávala jsem možná trochu něco víc než jsem dostala, na 5* to není ale pokud máte rádi "roboknihy" tak je to dle mého sázka na jistotu... :-)
Tak tohle už tu bylo – já nevim, tisíckrát?? Každopádně jsem se nenudil, odsýpá to. Jaksi odtažitej styl vyprávění mi většinou nesedí, ale tady mi to kupodivu nevadilo, možná proto, že je průběh apokalypsy uvěřitelnej. Hapyjend je kýč jak Brno, ale budiž.
Nejsem vůbec fanoušek sci-fi, ale tahle kniha mě úplně chytla. Budoucnost lidstva tu nevypadá úplně růžově, ale ono to masakrování lidí roboty je v ní hrozně zábavné. Autor to má dobře promyšlené, na to celkem ohrané téma je knížka opravdu originální. A pěkná je taky ta důvěra v lidi, že se spojí bez ohledu na rozdíly a že se někteří obětují pro společné přežití... Jen jestli nás trochu nepřeceňuje.
Ze začátku mne kniha vůbec nezaujala. Vadil mi styl psaní, kdy každá kapitola byla jakoby reportáž z jiného místa a s jinými postavami. Trochu mi to připomnělo styl psaní Světové války Z, kterou jsem kvůli tomu odložila. Naštěstí se však po nějaké době začaly kapitoly vracet k postavám, které se již objevily, děje se prolnuly a vše do sebe krásně zapadalo. Zajímavý námět a napínavý příběh mne nakonec uchvátil.
No nevim. Příběh jako takovej je hodně zajímavej. Všechno to do sebe docela hezky zapadá, jenom mi nějako nesedí tenhle styl vyprávění. Přeskakování, strohý popis událostí a nevim, celý mi to přišlo hrozně sterilní.
Podle mě se to dalo napsat mnohem záživnějc.
Jedinej příběh, kterej mi fakt bavil byl z tý plošiny co vrtali tu díru na Aljašce....
Ale rozhodně to neni špatná kniha, to vůbec ne....
Robokalypsa
Je to psané formou reportáží. Tím je dán odstup od postav a výsledné dojmy jsou omezené. Zkrátka tomu nepropadnete tak moc, jako kdyby to bylo napsané normálně. Co je horší, že první kapitola je spoiler.
Ani jedno nedává smysl. Autor si to zbytečně zkomplikoval. Aby pomohla forma reportáží, tak by musely být mnohem lepší. Díky spoileru je celá první třetina zbytečná. Jaký smysl má úvod, když víte, co se stane?
Snadno se to čte, ale fandové sci-fi budou zklamaní. A čím víc se v robotice či automatizaci vyznáte, tím víc. Vzdálená budoucnost, o které autor píše, byla v době psaní už 6 let minulostí. (BigDog 2005)
Na druhou stranu skutečná AI je v nedohlednu. Autor si toho naložil podstatně víc než stačil zvládnout. Kdyby to psal v 90. letech tak snad. Záměr napsat postapo založené na válce mezi AI a lidmi se nepovedl.
Nesrovnalostí je moc a tak to nepůsobí věrohodně. To jako autor neviděl žádné video od Boston Dynamics? Jinak je čtení značně znepokojující. Nad dějem se moc přemýšlet nedá, ale otázek to vzbuzuje spoustu.
Poznáme vůbec, že se nám povedlo stvořit skutečnou AI? Dnes se spousta lidí baví vytvářením obrazů pomocí AI a kdy si s AI můžete popovídat… Škoda, že nejzajímavější pasáže nebyly vysvětleny ani využity.
Jako zábava je to fajn. Doporučuju fanouškům postapo a těm kdo ví, že by se jim to mohlo líbit. Škoda, že to autor víc nepromyslel. Psát totiž umí. 75% 3,5*