Rodina
Mario Puzo
Renesanční Itálie je dějištěm poutavého románu, jehož hlavnými hrdiny jsou Rodrigo Borgia a jeho nemanželské děti, především Cesare a Lukrécia. Rodrigo, který byl původem ze Španělska, se roku 1492 stává papežem Alexandrem VI. Své potomky vede k tomu, aby byli schopni přinášet oběti pro blaho svého rodu. Jsou nuceni přijímat úřady a uzavírat sňatky tak, aby z toho profitovala rodina jako celek. Příběh plný intrik a vášní je napsán stejně přitažlivě jako ostatní Puzovy romány. Borgiové představovali pro Puza předchůdce všech pozdějších italských mafiánských klanů. Některé epizody z jejich života Puzo dokonce přepsal a v moderní úpravě začlenil do svých knih o mafii.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Knižní klubOriginální název:
The Family, 2001
více info...
Přidat komentář
Zajímavý komentář od @haki34...souvislosti jsem nehledala ale aktuálně je nacházím. Já rozhodně zklamaná nebyla. Jako fanoušek dobových filmů i seriálů jsem zodpovědně sledovala seriál "Borgiové" (2011-2013), který mě okouzlil, knihu od Puza ovšem považuji ještě o stupeň lepší. Je to i z důvodu, že se seriál samozřejmě snaží diváka zaujmout a historii tak přikrášluje. Mario se o to nesnaží, je tam popsáno mnoho technických detailů, syrové reality středověku a hlavně, hlavní postavy jsou vykreslené tak uvěřitelně, že je emoční škála skutečně barevná. Respektive, že nám kniha nedává možnost uvažovat pouze v černé a bílé a jedním dechem odsoudit každého, kdo se nezachová dle očekávání. Obzvlášť jsem si oblíbila postavu Rodriga - ovšem se ale opět jedná o hlavní mužský element od jehož osobnosti se odvíjí osobnosti i všech kolem. Nic příliš překvapivého.
poctivých 3.5*,,,taková příjemná oddechovka...
O Borgiích jsem zatím literaturu cíleně nevyhledávala, Rodinu jsem našla v knihobudce, zavětřila při jméně autora...a je vidět, že Mario Puzzo s rodinou sympatizoval..nebo jak to tak vypadá, nebylo laskavějšího tatínka, milejších sourozenců...a všechno jednání ve jménu pravdy a lásky....
Aspoň jsem si také ověřila, kde se George Martin inspiroval Hrou o trůny...nejen vztahem Cersei a Jaimeho, ale i Joffre a Sancia silně připoměli Sansu Stark a Joffreyho Baratheona...i když, Joffreho osoba podle způsobu vystupování, povahy a jména pak byla předobrazem i Tommena Baratheona...aspoň tyhle asociace mi ihned vyplouvaly v mysli...
Zpět k Borgiům....všechny jejich pletichy, aliance, výpady, plány, vraždy, sňatky, incesty, atakdále atakdále...byli podány tak nějak s odstupem..i když šlo o hrozné věci, nějak Puzzo nedokázal čtenáře více zaangažovat...Smrt pamfletáře básníka Filefila byla jako z dnešních severských kriminálek a přeci podaná velmi věcně...No jo, tak hošánek urazil Caesarovu sestru...Sanciino utrpení ve vězení Andělského paláce rovněž...kolik se toho skrývalo ve větě že "přestala mluvit, pohlasly světýlka v jejich očích.."..zlomenou duši za zlomeným tělem si můžeme jen domyslet...
Chyběly taky detaily jako třeba co Cesareho manželka, o dítěti dlouho nic a najednou zvažuje svatbu své dcery v rámci manipulací - ahá, takže dcera ?? a kde je celou dobu ?? a co pak dítě Kateřiny Sforzy ???
A jak už psal někdo přede mnou - popisy vzhledu Lukrécie se také lišily...dost ale kopanců.
Věřím, že Rodrigo Borgia své děti miloval...a věřím, že i oni sebe navzájem...ale tak pokroucený svět aby jeden pohledat..převrátit realitu a okázale spoléhat na Boží milosrdenství, protože vše dělám z lásky (ke komu ??) to je tak nějak výsměch všeho..společnosti i základní myšlenky křesťantsví...to se vám Borgiové fakt povedlo !!!
Jejich život byl opravdu náročný...a vlastně celou tu dobu bych nechtěla zažít..věčný strach o svůj žvot, otrávené jídlo, najatí vrazi...zrádci ve vlastích domovech. Vymýšlen nekonečných aliancí, spojenectví...šachy se živými figurkami. A prostý lid trpící válkami následkem toho všeho...
Puzzovi se pěkně povedlo přiblížit jenu historickou epochu včetně všech detailů.... (třeba zvyk novomanželů souložit před svědky - děkuji pěkně ....) Oddechovým stylem, bez větších šrámů na čtenáři. Děkuji. A zvažuji, zda poputuje zpět do knihobudky, nebo pobude ještě chvíli u nás...
Knihy Mária Puza mám ráda. I proto jsem sáhla po této, jeho poslední. Musím souhlasit s většinou ostatních, jsem zklamaná. Této knize chybí dramatičnost. Je to škoda, protože téma je perfektní. Nevím, jestli se k ní někdy vrátím.
(15. 10. 20 - 22 815 - 51)
Po zkouknuti recenzi zde na databazi jsem cekala vetsi pecku. Historicky roman fajn, rekla bych prumer. Od druhe poloviny uz to autor vzal smahem, prokresleni postav se nejak vytracelo, takzez dialogy nemely takovou hloubku jako na zacatku. Co se tyka faktu, s romany o Borgiech si nedelam iluze, je zde velky prostor pro fantazii, a prave proto z toho mohl Puzo vykresat vic. Vydani, ktere jsem cetla, obsahovalo neuveritelnou spoustu chyb a preklepu, nejvice me vsak dostal popis Lucrezie, ktera mela na jedne strane oci oriskove hnede a za par dalsich stran oci modre, ktere ji ladily s atlasovymi saty. Tak nevim, kde se stala chyba a jak vlastne Lucrezie vypadala.
Dobrá kniha výborného autora, některé pasáže strhující, plné děje, jiné však příliš rozvleklé a díky přemíře postav a míst událostí i dost zmatené. Četla jsem hlavně kvůli tomu, že Kmotr je má srdcová kniha
Mario Puzo je bezesporu výborný spisovatel, který psal o tématu, jež je mu velmi blízké, a to o rodině Borgiů.
Téma je to obsáhlé a přesto výborně zpracované, láska k Bohu, láska incestní, láska rodičovská, milenecká, manželská, láska po moci – to vše je zde smícháno v jeden koktejl. Nicméně v onom pomyslném koktejlu nám stále cosi chybí, určitá ingredience, která ho dělá perfektním – a té se tady nedostává.
Je to dobrá kniha, ale nikoliv výborná, jak jsme od Puza zvyklí. Rozhodně stála za přečtení, ale kvalit Kmotra zdaleka nedosahuje.
Myslel jsem si, že jsem už nejlepší díla od mého oblíbeného autora přečetl ( Kmotr, Sicilián, Poslední Kmotr) je vidět, že to byl naprostý omyl.
Tenhle historický román se povedl a jak jsem měl možnost se na závěr knihy dočíst i pro pana Puza to byla srdeční záležitost, kterou si šperkoval dlouhá léta.
Výborná knížka. Poprvé jsem ji četl před několika lety a teď jsem po ní znovu sáhl i kvůli čtenářské výzvě. Příběh rodiny Borgiů je strhující, napínavý, plný intrik, ale i vášně a lásky.
Zajímavá knížka o rodině Borgiů, ale i o době, významných rodech, o intrikách, politice atd. Určitě pěkné čtení, kdo si rád přečte něco o historii :-)
Já si to teda moc neužil.Dlouhé,tahavé místy nudné.No Kmotr vede,Poslední kmotr druhé místo a pak Omerta a Sicilián to jest můj žebříček kmotrovských knih.
Někdy realita fascinuje víc než fikce. V tomto případě překvapuje historie i otce jednoho z největších románů (Kmotra) a z nejpovolanějších úst nám interperetuje jednu z prvních mafiánských rodin. Rodinu Borgiů a prvního známého kmotra- papeže Alexandra.
Dle mého asi nejhorší kniha od Puza. Možná to bude i tím, že tento příběh již znám ze zpracování jiných autorů, takže zde nebylo příliš možností, jak v ději překvapit a více zaujmout. Také styl vyprávění byl spíše popisný, což mi u historických románů příliš nevyhovuje.
Mírné zklamání, protože kniha je spíš zbeletrizovanou dějepisnou knihou než historickým románem. Odehrává se v době pontifikátu papeže Alexandra VI. a popisuje osudy jeho rodiny. Celé dílo vyznívá trochu polovičatě. Není přesným vylíčením osudu Borgiů a jako románu tomu chybí patřičná hloubka.
Ze začátku má kniha až útržkovitý děj, jak je postupně popisována doba, kdy se Rodrigo Borgia stává papežem. Jednotlivé kapitoly jsou spíše oddělené obrazy a až později se spojí v ucelený děj. Nejen proto jsou osudy hrdinů ze začátku dost ploché a nevýrazné. Popis jejich vnitřního světa je v knize dost vzácný. Proto příběh působí víc jako čtení odborné historické knihy než středověkého románového příběhu.
Lepší hodnocení by si kniha zasloužila, kdyby k jednotlivým kapitolám byly krátké poznámky věrohodných historických dat. Takto jsem si to dohledával. Těžko říct jak moc se na knize projevilo dopsání od spoluautorky. Kniha je pro všechny koho zajímá historie nebo Borgiové. Kdo očekává čtivý román, nejspíš se bude nudit. Propojení skutečných historických údajů s autorovou fikcí se moc nezdařilo. Jako výlet do středověku je to perfektní. 75%
Neviem si pomôcť ale neuveriteľne nemastná, neslaná kniha...skoro až na hranici nudy, čítal som tu tie komentáre o tom,že knihe chýba iskra. Neveril som,že by Puzo, tvorca geniálneho Kmotra napísal nudnú knihu bez života. Ale žiaľ je to tak. Kniha sa vlečie a hoci má len niečo cez 300 strán, mám pocit ako keby som čítal knihu o tisíc stranách. Kniha vychádza z historických reáli a Vatikán a celá tá doba je opísaná pomerne vierohodne a sú to všetci jedna veľká hnusná špina ktorá robila snáď všetky odporné zločiny ktoré vás len napadnú ale aj ktoré vás nenapadnú. Škoda toho ako je nevyužitý potenciál. Nejakú vinu dávam aj Carol Ginovej ktorá knihu dokončila po smrti Mária Puza.Mám podozrenie,že to nie je kniha ktorú chcel dopísať Puzo. Moc tomu nedal ani neuveriteľne suchý preklad. Ruky preč od tejto knihy.
Roky výzkumů a diskusí, láska k renesanční Itálii a fascinující historie jedné rodiny. Všechny tyto aspekty zúročil Mario Puzo v této napínavé a čtivé historické fresce, která ožívá na každé stránce.
Pravda, dávalo mi trošku zabrat, abych se neztratila ve jménech, spojenectví či zapřisáhlých nepřátelích, kterých měla Rodina víc než dost.
Borgiové...Rodina, která si neváhá zašpinit ruce pro "dobro" Církve svaté, mě fascinovala. Jsou to vynalézaví traviči, skvělí politici a stratégové, výmluvní diplomaté a v neposlední řadě milovnící a patroni umění, krásy a luxusu.
Užila jsem si každou stránku tohoto vyšperkovaného historického románu, plném napětí, složitých vztahů, bojů o nadvládu a svatokupčení. Také prokletá láska Cesareho a Lucrezie na stránkách znovu ožívá a věřím, že příznivci tohoto žánru knihu ocení. Vždyť na ní Mario Puzo pracoval 20 let.
Prečítala som všetky Puzove knihy a Rodina je v mojom pomyselnom rebríčku ako dvojka.Skvelo napísaná kniha o rodine Borgiovcov-mafia a jej počiatky,ktoré vznikali už od pápeža.
Až mi je ľúto,že toto je posledná kniha..
Velmi sugestivní pohled do středověkého času uchylů, perverzáků a intrik církve rádobysvaté. Popis mučení na skřipci, obcování s příbuznými... Brrr
Štítky knihy
aristokracie, šlechta 16. století papežové Borgiové historické romány poslední kniha autoraAutorovy další knížky
1990 | Kmotr |
2004 | Poslední kmotr |
2000 | Omerta |
1989 | Blázni umírají |
2012 | Corleone |
Nečítalo sa to zle, historické romány v Puzovom podaní pre mňa ale asi nie sú to pravé orechové. Navyše, hoci je rodina Borgia podľa autora predchodca mafiánskych klanov, najväčšou a najbohatšou zločineckou organizáciou na svete pre mňa stále zostáva katolícka cirkev.