Rok na vsi II.

27.12.2022

Ne všechny ty lyričtější pasáže se skvěle četly, i když musím ocenit autorův smysl pro líčení přírody, ale mají tam svůj velký smysl, zachytit, jak řád přírody a roku plyne dál, bez ohledu na lidské radosti i utrpení.... hlavně ale jsem dostala v obou knihách vrchovatě toho, co jsem čekala, tedy lidských příběhů, z nichž mnohé byly dosti neveselé.... líbí se mi, jak Mrštík očividně měl rád všechny ty lidičky, nijak je neidealizuje, ale ani nijak přehnaně nemoralizuje, prostě ukazuje život, jak ho sám prožíval a viděl kolem sebe.... co se týče asi toho největšího příběhu v knize, tedy Cyrila Rybáře, ten mě tak podivně dojal a opět ukázal, jak je fortuny kolo vrtkavé...a Vrbčenina otrlost, ta až zaráží, i když díky skvělému nastínění charakteru nijak nepřekvapí..... kolem a kolem tahle výprava do Habrůvky stála za to, sama pocházím z moravské dědiny a nemůžu se ubránit dojmu, že i přes propast stovky let jsou některé věci stále stejné....

04.10.2020

Da se rict ze tento dil je slabsi nez predesly, ale ty zdlouhave pasaze s modlenim tam patri. Jen tak se nejlip navodi atmosfera, jak tehdy byly bohosluzby a nabozenstvi pro lid dulezite. Jinak je toto dilo opravdova nadhera. Clovek vylozene citi atmosferu kazdeho rocniho obdobi az se mu chce plakat jak autenticke to je.

03.04.2018

Citáty, které mne oslovily:

Mnoho zmizí pod kůží lidskou, ale mnohem víc v černou hlínu skryje ve svém milosrdenství věčný a dobrý Bůh.

Snad kdyby v neděli pět pohřbů bylo, na všechny půjdou a všecky doprovodí v neštěstí a bídě vždycky dobrý lid. Jdou z lásky k bližnímu, jdou ze zbožnosti - i ze zvědavosti snad, ale jdou a není dojemnějšího citu v našem lidu, než je tato zbožná úcta a zjevná láska k zemřelým.

... že z hříchu teprve kvete ctnost a bez hříchu nebylo by ani světla; aby světlo bylo, musí být i tma.