Romeo a Julie
William Shakespeare
Jedna z nejznámějších divadelních her v dějinách dramatu o lásce mladých milenců, kteří čelí nenávistnému okolí svých znepřátelených rodin.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2020 , Městská knihovna (Praha)Originální název:
Romeo and Juliet, 1595
více info...
Přidat komentář
Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec (jaké klišé). Shakespeare je moje srdcovka, mám ráda jeho díla, způsob jakým psal, popisoval, vyvolával emoce.
Za mě naprostá srdcovka, tentokrát jsem četla v překladu Josefa Topola, ale preferuji překlad profesora Martina Hilského, stejně jako doporučuji jeho besedy. Miluju shakespeareovský vznešený styl, se jmennými tvary přídavných jmen a obráceným slovosledem. Metafory, personifikace, apostrofy, přirovnání, kontrasty, epitetony. Některé pasáže čtu procítěně nahlas, nemůžu si pomoct.
„Kdo nenávidí, přijde o rozum,
ale co teprv ten, kdo miluje?
Vražedná lásko, láskyplná zášti,
co všecko nejsi, vzniklá z ničeho!“
„Svými rty moje z hříchu očisťuj.“
(Líbá ji)
V díle není určený důvod, proč se oba rody nenávidějí, tato skutečnost je nám předložena jako fakt. Pravdou je, že tuto nenávist je možné odůvodnit v každé době, kdy je drama inscenováno; právě to je jeden z důvodů, proč jde o nestárnoucí klasiku.
Píše se rok 1595.
V Anglii v té době vládne Jakub I. Stuart, v Českých zemích Rudolf II. Habsburský.
A světlo světa spatřilo v premiéře divadelní drama z pera syna rukavičkáře ze Stratfordu nad Avonou.
Drama lásky – drama chladného rozumu, který vraždí svým nepochopením. Drama nenávisti, kterou zdolá až smrt. Drama věčných milenců, drama Romea a Julie…
Smutný mír s sebou přináší to ráno
Slunce se bojí na zem podívat
Co odpustím, co bude potrestáno,
o tom se ještě bude rokovat:
truchlivé svědectví nás přežije
v příběhu Romea a Julie…
České premiéry se tato hra dočkala 10.4.1853 ve Stavovském divadle
ZAJÍMAVOST: Prvním Romeem na prknech Národního divadla byl Jakub Seifert. O pár desítek let později v témže divadle si Julii zahrála jeho biologická dcera Eva Vrchlická.
A pak, že život není jedno velké divadlo – někdy komedie, někdy tragedie. Přesně, jak o tom psal pan William Shakespeare – básník, jehož díla se vymkla času…
P.S: Přečetla jsem již překlady pana Hilského a pana Topola. Přesto u tohoto díla preferuji divadelní formu. Výkony herců mě nepřestanou fascinovat.
P.P.S: A do konce svého života nepřestanu hledat toho ,,svého" Romea, i když nejsem Julie ani divadelní režisér.
Zatím tím ,,mým" Romeem je pan Jan Tříska...
Pěkná kniha sice se mi hůř četla ale konečně znám celý příběh a hlavně je to základní kniha kterou by měl každý znáš aspoň trochu znát :)
Ač je to krátké dílko na cca 2 hod., napoprvé jsem ho nedočetla. Teprve napodruhé jsem to přelouskala. Nesmrtelný příběh,skvělá zápletka, ale nenadchlo mě to.
Mé druhé setkání s touto klasikou bylo poněkud rozpačitější než to první, kdy bylo mé čtrnáctileté "já" Shakespearovými verši notně unešeno.
První polovina místy vázne, některé narážky jsou dost nepochopitelné a velice mě zaráží absolutní obrat v chování pana Kapuleta (Julie je ještě moc mladá na vdávání, necháme to na ní vs. Julie, vdáš se v podstatě zítra, jestli neposlechneš, tak musíš z domu!), ale od chvíle, kdy se do sebe pustí Tybalt s Merkuciem, se to čte jedna báseň. Hodlám si každopádně od pana Shakespeara přečíst konečně i nějakou další hru. A podívat se, jak hraje Romea DiCaprio :)
Klasika jak trám, ale neklamala. V psané podobě mnohem více oceníte krásu jazyka a souhru momentů, které si nahrávají a vedou k vyvrcholení celé tragédie.
Kdo by ho neznal. Krásný, romantický, naivní příběh o dvou zamilovaných s tragickým koncem. Dnes si nedovedeme představit, že bychom měli mít ve čtrnácti letech možná i dřív svatbu a i děti.. Opravdu krásně-smutná klasika.
Velmi nadčasové nádherně jednoduché, ale zároveň složité dílo.....
Pro mě je tam nejstatečnější Julie, která se celou dobu snažila a odnesla to nejhůř...
Romeo mi do noty nepadl.
Byl jsem ve Verone... Videl film s Di Capriem :D a musel jsem dat do 3tice i knihu a bylo to fajn... Par versu mam v hlave do ted a rozhodne zkusim i jina dila od W.S :)
Velice poutavý příběh, který je tak jednoduše napsaný až je složitý. Bylo tam méně postav, takže se v tom člověk krásně orientoval, podstatně lépe než v jiných divadelních hrách. Četlo se to velmi rychle a celou dobu mě to vztahovalo do děje víc a víc a i když jsem četla přímo divadelní hru a ne příběh bylo to velice čtivé a poutavé. Hodně jsem sledovala Julii, která se nám v knize krásně vyvinula a rozvinula. Uvědomte si to, že ona v podstatě za nic nemohla, nic neprovedla a ona to odnesla ze všech nejhůř i když se říká že na tom byli s Romeem stejně.....
Romeo a Julie je klasika, kterou by si měl přečíst každý. Přesto jsem se jí dlouho vyhýbala z obavy, že to bude hrozná nuda. Nakonec jsem ale byla celkem mile překvapená. Staročeština mi nevadila, četlo se mi to dobře, neměla jsem nutkání přeskakovat ani jsem se nemusela do čtení nutit. Kdyby to šlo, ohodnotila bych 3,5 hvězdy. Jelikož mám spoustu mezer v povinné četbě, do Shakespearovy tvorby určitě brzy zavítám znovu. :D
Škoda jen, že děj byl již prozrazen..... Myslím že je to problém všech klasik. Kdybych nevěděl co a jak se stane, knihu bych si užil o něco víc.
Klasika. těžší čtení, spoustu mrtvol, ale to je prostě Shakespeare a jeho tragédie. Příběh rozhodně zaujme a za přečtení stojí.
Shakespearova díla jsou pro mě největší anglickou klasikou. Jeho díla na období renesance a humanismu jsou nadčasová – a to platí až dodnes. Neodpustím si trošku rozsáhlejší pohled na drama – vzhledem k tomu, o jaké dílo se jedná.
V celém dramatu není řečeno, proč nebo z jakého důvodu se dva rody nenávidí, je zde uveden pouze fakt, že se nenávidí – myslím, že každá doba si ten důvod napíše sama. Julie oslovuje Romea jako poutníka (svatá pouť do Říma → Řím → Rome → Romeo) – můžeme tedy uvažovat o tom, že Romeo a Julie jsou v této hře „poutníky lásky“. V originále si můžete všimnout, že Romeo s Julií k sobě promlouvají v dokonalé formě sonetu o 14 řádcích – není recitovaný ale přirozený, jako by měl dvě těla. A mimo jiné by se ještě dalo říct, že Shakespeare zde mluví dvěma jazyky lásky. První jazyk je na začátku hry, když probíhá rozhovor Romea s Benvoliem – Romeo je zde stěžeň láskou, mluví o lásce, ale chybí mu milovaná osoba (je vedena řeč o lásce jako takové). Naopak druhý jazyk poznáváme na bále v domě Kapuletů, kdy Romeo spatří Julii a ve vteřině ví, že je to ona – láska na první pohled (dá se to přirovnat k epifanii → náhlé zjevení nějaké pravdy; v tomto případě pravdy emocionální).
Ačkoliv příběhově až moc na romantické zápletky nejsem, forma díla mě dostala. Knihu samozřejmě doporučuji všem, podle mě patří k takovému základnímu přehledu.
Klasika, kterou bych rozhodně doporučila. Čte se trochu hůře kvůli staršímu jazyku a veršům. Asi to není pro každého, ale na střední škole se tomu stejně nikdo nevyhne.. :D
Rose
Tento příběh zná snad úplně každý. Nejedná se sice o úplně nejednoduší čtení, ale příběh dokáže zaujmout.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno divadelní hry tragédie William Shakespeare, 1564-1616 divadelní programy zakázaná láska klasická literaturaAutorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
Proč ty nejlepší milostné příběhy, co kdy byly napsány, jsou zároveň ty tragické? Jako věčného romantika mě tento příběh věčných milenců z Verony uchvátil. I když miluju spíše šťastné konce.