Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Nesmrtelný příběh tragické lásky z nejtemnějších časů naší historie. Novodobé shakespearovské milence nerozděluje jako jejich původní souputníky nenávist mezi rody, ale nenávist rasová – židovské děvče Ester a árijský maturant Pavel prožijí svou tragickou lásku za stejně tragických okolností protektorátu. Tma je ústředním motivem rozsahem nevelké novely. Za tmy v parku se poprvé setká mladý nezralý student Pavel meditující o životě a cigaretách a židovská dívka Ester, která se ráno vyhnula transportu odmítnutím poslušného vykonání příkazu nastoupit. Za tmy ji ukryje na půdě jejich činžovního domu a za tmy ji také po dobu několika dnů navštěvuje. Za tmy spolu prožívají první milostné vzplanutí a politická tma je svírá čím dál tím víc. Je totiž období heydrichiády a Pavel denně slýchá jména lidí popravených za pomoc parašutistům, kteří uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora, případně atentát schvalovali. Dusná atmosféra pomalu vystoupá až na půdu k Ester a ta se rozhodne jednat. Příběh se řítí do svého tragického závěru, ale Pavlova schovanka mu předá něco, co neměl, touhu žít.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Příběh Ester a Pavla v období heydrichiády mě trochu zklamal. Byl o lásce dvou mladých lidí. Všechny postavy měly dosti jednoduchou psychologii. Pavlova maminka byla hodná, tatínek starostlivý, Ester pasivní, Pavel zamilovaný a obětavý. Jenže když Ester zastřelili ani mu to nebylo líto…prostě se rozhodl, že jedna životní etapa skončila a on půjde dál. Přitom Ester celou knihu ujišťoval jak si jí vezme…O heydrichiádě samotné a životě za protektorátu bylo řečeno málo. Jen jsme byli ujišťováni jak jsou Němci zlí a v jedné scéně si pro Pavlova spolužáka přišlo gestapo. Taky mě celkem mrzelo těšení se postav na to, jak je přijdou osvobodit Rusové. Je patrné, že autor byl veliký komunista. Dlouhé monology Pavla byly taky dost nedůvěryhodné. Takhle filozoficky se přece žádný osmnáctiletý kluk nevyjadřuje…
Už od studentských let si říkám, že bych si knihu měla přečíst. Ale spoilery v hodinách literatury mě od četby odradily. Až o mnoho a mnoho let později jsem se díky audio podání konečně odhodlala. Mohu si odškrtnout další rest a zkonstatovat, že to nebyl marně strávený čas.
Chviličku mi přišlo, že čtu Kafku, v další kapitole jsem měl pocit, že jsem se začetl do Kundery. Velmi citlivě napsaná novela popisující příběh dvou zamilovaných lidí na pozadí temné kapitoly českých dějin.
(SPOILER)
Knihu jsem četla jako teenager a pamatuji si, že tenkrát mě velmi zasáhla. Proto jsem si ji pořídila znovu s tím, že ji hrdě zařadím do své skromné knihovničky a znovu přečtu.
Opět přečteno jedním dechem během jednoho dne. Zpočátku jsem malinko bojovala se stylem, jakým pan Otčenášek píše ale po několika stránkách mi to přestalo vadit. Tak jako tenkrát, i teď mě strašně "naštvalo" a mrzelo že to Ester nezvládla a utekla. Ale je v pořádku, že všechno nekončí jen happyendem.
Tak tuto knížku jsem četla opravdu dlouho. I když je vlastně strašně tenká. Ze začátku mi nesedl jazyk spisovatele, ale jakmile jsem se začetla, tak všechny pocity postav jsem měla jak na dlani.
Řekla bych, že pomocí milostného vztahu, autor vykreslil barvitě a pravdivě tu dřívější dobu, kterou si moje generace nedokáže představit.
Jasně, koncept knihy je to předvídatelný a trochu ohraný. Nicméně, mít tuhle českou verzi Romea a Julie, potažmo Petra a Lucie, je historicky velice důležité. Příběh má velký historický přesah a bude ještě dlouho vysvětlovat skrze příběh 2 mladých lidí, co za zrůdnosti se v Evropě děly a my to tehdy bohužel od našich „milých“ sousedů schytali společně s Poláky z první ruky. Protože mám v sobě jako většina lidí v ČR německou krev (akorát já na rozdíl od některých mám ještě tu smůlu, že mám i očividně německé přijímení), tyhle příběhy z 2. světové války mě vždycky hodně zajímají. Historie nám samozřejmě pomáhá pochopit přítomnost a vyvarovat se chyb minulosti.
Otčenáškův styl psaní se místy podobá jakémusi hybridu neveršované epické poezie -- patrně inspirován původním Shakespearem. Nemůžu říci, že by se mi jeho popisný styl dvakrát líbil, ale samotná dějová linka je rozhodně zajímavá. Dokonce i romanticky laděné scény jsou vcelku záživné a Otčenášek dobře krůček po krůčku popisuje vztah těchhle dvou. A dokonce je děj docela zajímavý, i když jej samozřejmě trochu kazí fakt, že víte, jak to celé dopadne. Je to vlastně jedna z mála knížek, u kterých je místní checkbox „spoiler“ trochu zbytečný :-)
Knihu jsem četla na střední kvůli referátu a teď po cca dvaceti letech. Tenkrát mi ta knížka nic nedala, jen odškrtnuté "splněno" v učitelčině notesu. Příběh jsem absolutně nechápala v kontextu doby a událostí s ní spojených. Věděla jsem pouze, že je to z doby války, ale kdo byli Židé, proč utíkali, proč je Němci nenáviděli a pronásledovali, co znamenalo skončit v koncentráku atd. jsem neměla ponětí. A z knihy jsem to tehdy nevyčetla.
Na seznamu povinné četby je kniha asi dodnes. Ale má to smysl? Opravdu tohle dnešním žákům/studentům přiblíží tehdejší dobu? Já ji dokážu ocenit až teď, když znám historický kontext. Ano, je to dobrá kniha, která na pár stránkách vystihuje atmosféru tehdejších událostí, ale nenahradí hodiny dějepisu, ve kterých jsem se toho ve škole moc nedozvěděla.
Romeo, Julie a Tma je dílo, které řadím mezi své oblíbence v klasice. Dílo popisuje velmi těžkou a smutnou dobu. Postava Pavla je mi nesmírně sympatická. Z mladého povrchního "floutka", který se o probíhající válku nijak hluboce nezajímá, se stává starostlivý mladý muž. Otčenášek dokonale popsal city, které k sobě Ester s Pavlem sdíleli, i přestože se vyvaroval dlouhým souvětím a popisům. Stačily jednoduché věty, trhané myšlenky hlavních postav, a scéna v knize dosáhla té správné atmosféry. Přesně jsem s tímto mladým zamilovaným párem sdílela jejich myšlenky a hluboké city. Knihu určitě doporučuji, jedná se o krátkou povídku, kterou máte během odpoledne "zfouknutou" :)
Taková velmi chutná literární jednohubka - krátký, ale naplněný a dobře čtivý příběh. V popředí láska dvou mladých lidí na pozadí každodenního strachu během války.
Krásný a velice smutný příběh, při kterém jsem brečela. Těžká, zlá doba ve které se našli i tací, kteří měli srdce a nebyl jim lhostejný osud druhých, přestože riskovali svůj vlastní život.
Velmi výstižný název knihy. To se musí nechat. Při myšlence na něj mě vždycky mrazí v zádech a píchne u srdce. Válka, Heydrichiáda a stanné právo. To je ta pohlcující tma dva mladé milence. Jejich láska vykvetla jako růže ve stínu nacistického teroru. Bohužel se nemohla plně rozvinout. Doba to byla šílená. Krásný, ale smutný příběh.
Musím se přiznat, že knihy s podobnou tématikou mně nikdy tolik nebavily - nepopírám jejich kvalitu, ale asi nejsem tak romanticky založený člověk, abych si užíval jejich čtení. Každopádně kniha Romeo, Julie a tma se mi četla velice dobře. Otčenášek dobře, jakoby na pozadí, zachycuje tehdejší situaci očima běžných lidí, kteří se k informacím dostávali velice složitě. Příběh je to smutný, s tragickým koncem a ač říkám, že nejsem romantik, tak i mně z toho další dny bylo tak nějak... prázdno.
O této knize jsme se učili na střední škole a už tam mě dějem zaujala, takže když se kniha objevila za super cenu, neváhala jsem s objednala si ji.
Kniha se mi líbila, jde o pěkné dílo, které dobře popisuje tehdejší dobu a myslím si, že by posloužila i jako dobrá kniha k maturitě
Novelu jsem četla kdysi na SŠ, tenkrát se mi líbila a byl čas si ji připomenout. Dostala mě stejně jako tehdy. I když vše končí tragicky, byl příběh perfektní. Taková byla prostě doba.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Praha láska zfilmováno milostné romány česká literatura kolaborace Protektorát Čechy a Morava pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Geniální.