Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Nesmrtelný příběh tragické lásky z nejtemnějších časů naší historie. Novodobé shakespearovské milence nerozděluje jako jejich původní souputníky nenávist mezi rody, ale nenávist rasová – židovské děvče Ester a árijský maturant Pavel prožijí svou tragickou lásku za stejně tragických okolností protektorátu. Tma je ústředním motivem rozsahem nevelké novely. Za tmy v parku se poprvé setká mladý nezralý student Pavel meditující o životě a cigaretách a židovská dívka Ester, která se ráno vyhnula transportu odmítnutím poslušného vykonání příkazu nastoupit. Za tmy ji ukryje na půdě jejich činžovního domu a za tmy ji také po dobu několika dnů navštěvuje. Za tmy spolu prožívají první milostné vzplanutí a politická tma je svírá čím dál tím víc. Je totiž období heydrichiády a Pavel denně slýchá jména lidí popravených za pomoc parašutistům, kteří uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora, případně atentát schvalovali. Dusná atmosféra pomalu vystoupá až na půdu k Ester a ta se rozhodne jednat. Příběh se řítí do svého tragického závěru, ale Pavlova schovanka mu předá něco, co neměl, touhu žít.... celý text
Přidat komentář
Z mého pohledu velmi nevyvážené. Popisné pasáže dechberoucí, rozhovory mezi Ester a Pavlem mě lehce iritovaly. Celkově ale velmi čtivé a doporučeníhodné.
Asi je dobře, že jsem knihu - jako skoro všechno, co bylo povinné či doporučené - v mládí ignoroval (a věnoval se primárně verneovkám a Remarqueovi). V dospělosti mi tato krátká, jazykově skoro až poetická, knížečka dala rozhodně mnohem víc, než by dala puberťákovi. Vlastně jednoduchý příběh mladé lásky "normálního" kluka a židovky a to v kontextu druhé světové války a pro protektorát nejšílenějšího období kolem atentátu na Heydricha (letos mi toto období úžasně podala skvělá kniha Dva proti říši, mohu jen doporučit).
Jazykově dnes trochu zvláštní, ale přesto čtivé. Občas drobné poskoky myšlenek, období apod.. Ale dá se zvládnout a ten smutný příběh za to rozhodně stojí.
Tato kniha mě utvrdila v tom, že občas je třeba dávat šanci i knihám, které nás svým námětem nejprve tolik nezaujaly. Troufám si totiž říct, že pokud bych si tuto knihu nepřečetla, přišla bych o hodně.
Moc mě zaujal autorův styl psaní. Je velmi osobitý a s podobným vyprávěním jsem se ještě nesetkala. Navíc tím do příběhu vnesl jakousi přirozenou roztěkanost, která vystihla děj a hlavního hrdinu. Také zoufalství, které z textu vyplývalo, mě při čtení neskutečně zasáhlo.
Samotné postavy knihy mi ale nepřirostly k srdci tak, jak bych v tomto případě chtěla. Tím, že je kniha opravdu krátká, jsem si k nim totiž nestihla utvořit pořádný vztah. To možná ovlivňuje i můj názor na to, jak kniha končí.
Konec jsem si představovala trochu jinak. Sice si dokážu domyslet nějaké pokračování, ale přesto pro mě byl málo popsaný. Myslím, že pokud by kniha měla ještě o pár stránek navíc, odnesla bych si z ní více pocitů.
Spousta lidí má tuto knihu v povinné četbě a já ji moc doporučuji. Nejen, že je krátká, ale také za přečtení stojí!
Pan Otčenášek si v této novele umě pohrává se slovy a jak již napovídá samotný název knihy, rozehrává v ní svou vlastní shakespearovskou tragédii. Válečné období, doba temna, rasová otázka. Silná, jenom těžko představitelná témata, která mi nikdy nezevšední. Audiokniha je vynikající a načetl jí pan Saša Rašilov.
Zprvu čtení jsem byl nesvůj ze stylu psaní ... přímé řeči, skákání mezi myšlenkami postav - mi přišlo zvláštní, trochu chaotické. Jak jsem ale četl dál, nějakým způsobem si mě kniha podmanila :-).
Musím tedy napsat, že kniha je výborná.
moc pěkná novela Jan Otčenášek která se odehrává v období heydrichiády autor se volně inspiroval dilem Romeo a Julie
Křehký příběh první lásky Pavla a Ester v tragických kulisách války a heydrichiády. Majstrštyk Jana Otčenáška. Doporučuji i obě filmové verze, ta z 60.let je poetičtější.
Toto dílo se mi do rukou nedostalo poprvé, už jsem ho jednou dříve četla na základní škole. Avšak stejně jako u jiných knížek, které jsem dříve četla, musela jsem pro správné pochopení děje trochu „dospět“. Některé věci mi jako dítěti nedocházely. Například mladá láska, její vliv na rozum nebo špatné vztahy s rodinou. Určitě bych knihu doporučila, neboť dokáže na pozadí hlavní linie vykreslit situaci v našich zemích v době Heydrichiády. A dle mého je důležité si občas připomenou, že ne vždy to vypadalo jako dnes. Co se mi líbilo, byla zajímavě udělaná kompozice, kdy by první kapitola měla teoreticky patřit na úplný závěr, takže musíte po dočtení opět na začátek, pokud chcete vědět něco "navíc". Neboť zprvu nemůžete úplně porozumět o co se tam jedná.
Krásný příběh, který nám poukazuje na to, jaký život plný strachu a nedůvěry byl v době heydrichiády. Příběh měl hezkou atmosféru, ale stále šla také cítit hrozba z reality, což je v takových příbězích potřeba, aby stále bylo jasno, že tak krásné a růžové to prostě není.
Líbí se mi styl a forma psaní, kde má děj pořád nějaký spád, kde jsou popisné pasáže pochopitelné a přesto ne zdlouhavé, kde úvaha nad věcí dává smysl a není tam navíc.
Mohu říci, že jako maturitní četba je to skvělá volba, ale myslím, že po přečtení z donucení si ji nakonec čtenář uloží do paměti jako hezkou knihu, ke které se možná časem zase vrátí a tentokrát už dobrovolně.
Zajímavá knížka. Nachází se na seznamu mých maturitních knih, úplně jsem nečekala že si jí takhle oblíbím. Čtení byl rozhodně zážitek, na který budu ještě dlouho vzpomínat...
Tahle knížka má krásný a vcelku čtivý příběh, který poukazuje na lásku v těch nejtěžších dobách. I přes občasnou chaotičnost v psaní, se v knize dalo dobře orientovat a určitě by se v ní našlo i několik zajímavých myšlenek, skoro básnických úvah. Jsem ráda, že jsem si právě tuhle knížku zařadila do maturitní četby, protože jinak bych ji do rukou určitě jen tak nevzala a to by byla docela škoda, takže rozhodně doporučuji všem budoucím maturantům a vlastně i komukoli jinému, komu nevadí zamilované řeči.
Velký příběh v nepatrné knížce, psaný skoro básnickým slohem, který Jan Otčenášek tak krásně uměl.
Temná doba našich nedávných dějin dala vzniknout tragické a zakázané lásce dvou čistých duší, které dohromady svedl náhodný okamžik.Možná díky této náhodě mohla prožít Ester aspoň krátké chvilky štěstí a možná by spolu s Pavlem měli větší naději, kdyby se neobjevila postava ohavného Rejska. Možná...
Do knížky jsem se musela nutit, i přes to že mě její příběh velice upoutal. Četla jsem ji ale několik měsíců a mezi tím přečetla ještě další knihy. Místy člověk neví, zda čte nějaké doměnky nebo děj. Je to ale zajímavé čtení. Znovu bych ji však nečetla, neboť byla místy zmatená a občas jsem se musela vracet o několik stránek abych si dala spojitosti dohromady
(SPOILER) Slavná novela vyniká svou dusivou atmosférou protektorátu a strachu, kterým všichni žili dnem i nocí a v kontrastu s tím s nám umožňuje prožít romantický vztah mladých a díky svému věku i trochu naivních lidí, kterým jejich náhodné setkání změnilo život. Jan Otčenášek nám předkládá knihu ve vynikajícím jazykovém zpracování a ději dává postupnou gradací k takřka nevyhnutelnému konci, kterým nás ujišťuje o smutné realističnosti celého příběhu.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Praha láska zfilmováno milostné romány česká literatura kolaborace Protektorát Čechy a Morava pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Knihu jsem četla prozatím dvakrát - na základní škole a teď v maturitním ročníku jako četbu k maturitě. Dílo je velmi čtivé, je zde hezky vyobrazena láska dvou mladých lidí, která bohužel neskončí dobrým koncem. Konec knihy je teda předvídatelný, ale i přesto mě kniha bavila a jako maturitní četbu mohu jen doporučit.