Romeo, Julie a tma

Romeo, Julie a tma
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552336/bmid_romeo-julie-a-tma.jpg 4 3941 3941

Nesmrtelný příběh tragické lásky z nejtemnějších časů naší historie. Novodobé shakespearovské milence nerozděluje jako jejich původní souputníky nenávist mezi rody, ale nenávist rasová – židovské děvče Ester a árijský maturant Pavel prožijí svou tragickou lásku za stejně tragických okolností protektorátu. Tma je ústředním motivem rozsahem nevelké novely. Za tmy v parku se poprvé setká mladý nezralý student Pavel meditující o životě a cigaretách a židovská dívka Ester, která se ráno vyhnula transportu odmítnutím poslušného vykonání příkazu nastoupit. Za tmy ji ukryje na půdě jejich činžovního domu a za tmy ji také po dobu několika dnů navštěvuje. Za tmy spolu prožívají první milostné vzplanutí a politická tma je svírá čím dál tím víc. Je totiž období heydrichiády a Pavel denně slýchá jména lidí popravených za pomoc parašutistům, kteří uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora, případně atentát schvalovali. Dusná atmosféra pomalu vystoupá až na půdu k Ester a ta se rozhodne jednat. Příběh se řítí do svého tragického závěru, ale Pavlova schovanka mu předá něco, co neměl, touhu žít.... celý text

Přidat komentář

Lexa123
16.02.2021 3 z 5

Do knížky jsem se musela nutit, i přes to že mě její příběh velice upoutal. Četla jsem ji ale několik měsíců a mezi tím přečetla ještě další knihy. Místy člověk neví, zda čte nějaké doměnky nebo děj. Je to ale zajímavé čtení. Znovu bych ji však nečetla, neboť byla místy zmatená a občas jsem se musela vracet o několik stránek abych si dala spojitosti dohromady

hans500
15.02.2021 5 z 5

(SPOILER) Slavná novela vyniká svou dusivou atmosférou protektorátu a strachu, kterým všichni žili dnem i nocí a v kontrastu s tím s nám umožňuje prožít romantický vztah mladých a díky svému věku i trochu naivních lidí, kterým jejich náhodné setkání změnilo život. Jan Otčenášek nám předkládá knihu ve vynikajícím jazykovém zpracování a ději dává postupnou gradací k takřka nevyhnutelnému konci, kterým nás ujišťuje o smutné realističnosti celého příběhu.


Elen telemna
08.02.2021 4 z 5

Jako jo. Bylo to pěkné.
Některé části se mi opravdu líbily. Autorovi se podařilo skvěle zachytit tu temnou a prázdnou atmosféru a v některých momentech mi až běhal mráz po zádech.
Ale bohužel jsem v knize nalezla i poněkud slabší pasáže, kdy místo toho, aby se čtenář vezl na pracně vydobyté vlně napětí, se člověku chce jen spát a není si jist, zda pořád čte tentýž příběh.
Celkově mám z knihu velmi smíšené pocity. Ano, číst se to dalo, ale že bych z ní byla nějak zvlášť nadšená, to opravdu říct nemůžu.

Marxt5
20.01.2021 5 z 5

Opravdu silný zážitek. Kniha mě vtáhla a člověk se cítil jako skutečná bezmocná oběť války. Nespravedlnost celého příběhu, nešťastná láska, skvěle vykreslená atmosféra a gradace tlaku.
Úžasná, zároveň smutná kniha.

TerezaaBaarova
16.01.2021 5 z 5

Prostě celá ta česká klasika je zahalena ve tmě. Opět nádherný příběh, který stojí za přečtení, musíme číst i takové příběhy, které v nás zůstanou i po roky a roky, kdy čteme Nesba, Bryndzu a Cartera.

PetraBery
11.01.2021 4 z 5

Sama bych po knize asi nesáhla, přečteno v rámci dceřiné povinné četby z důvodu debaty o knize. A jsem ráda, že jsem se ke knize dostala. Bolestný, smutný příběh Pavla a židovské dívky Ester, která se ukrývá. Opravdu dobře vylíčená situace válečné doby, se vším strachem, úzkostí i všudypřítomnou tmou.

RADOST
06.01.2021 4 z 5

Poetický a tragický příběh první lásky studenta a židovské dívky, která se vzepře osudu. Již při prvním čtení v mém mládí jsem silně prožívala s Pavlem a Ester jejich lásku i bezvýchodnost situace. Při nynějším čtení po padesáti letech jsem jejich příběhem opět zasažena. Kolik mladých lidí bylo tehdy zbaveno úžasných prožitků probouzející se lásky a dokonce i života samého? Jen proto, že se ocitli na nesprávném místě, v nesprávné situaci, v nesprávném čase. A jejich snaha bránit se a vyváznout neměla šanci.

Kajunaa
05.01.2021

(SPOILER) Pavel, jednou v parku na lavičce spatří smutné děvče s kufříkem v ruce. Jmenuje se Ester. Pavel o Ester zjistil, že celá její rodina je v Terezíně a i ona se tam musí dostat, jenže ona nechce, protože má strach. Pavel jí teda nabídne, že by jí mohl ukrýt. Ester neváhala a okamžitě kývla. Pavel však musí Ester schovat nejen před jeho rodiči, ale i před obyvateli v budově. Nakonec jí schová do kumbálu vedle jeho otcovy krejčovské dílny. Chodí tam za ní aby jí přinesl jídlo a chodí za ní místo toho aby se učil na maturitu. Časem se do sebe zamilují. Pavel řekne ester, že jí tam už nemůže schovávat a tak musí přijít na vhodný plán, aby Ester odtamtud dostal, ale tak aby to nikdo nezjistil.

Hodnocení: Knížka se mi celkem líbila. A na to že je to o 2. světový válce tak mi to přijde i dobrý, ale smutný. V knize bylo spoustu emocí.

alois.randa
29.12.2020 5 z 5

(SPOILER) Výborné, i když smutné, čtení. Rád tuto knížku čtu za sychravých podzimních večerů. Vždy mě děj knížky rychle pohltí a najednou zjišťuji, že už je zase konec, Ester je mrtvá a Pavel musí žít dál bez ní.

123719
23.12.2020 2 z 5

Kniha je dobře napsaná, působivé slovní obraty.

Mkrh
23.12.2020 5 z 5

Moc krásná novelka, která chytí za srdce. Brilantní čeština: bravurní slovní obraty, popisy, líčení atmosféry. Byl to hluboký zážitek.

Starmoon
21.12.2020 5 z 5

Krátka a pútavo napísaná novela, ktorá mi robila knižnú spoločnosť na minuloročnej dovolenke s mamkou. Upútal ma dej a najmä autor štýl, jazyk. Tiež spôsob, akým čitateľa zoznamoval s prežívaním postáv – mala som pocit, že hrdinov chápem, aj keď s niektorými ich krokmi nesúhlasím. Po dočítaní vo mne – napriek záveru – ostal príjemný pocit.

raw_me_ow
13.12.2020 5 z 5

Od prvních řádků nelze pochybovat jaký skvost se vám dostal do ruky. Kondenzované umění a hudba slov. Tahle kniha ve mně rozvibrovala strunu, která nikdy nepřestane znít. Děkuji.

-ana
09.12.2020 5 z 5

Půjčila jsem si jí z nesmyslného impulzu. Hele - no což, beru. Prťavá, ale hřebík na hlavičku uhodila teda pořádně.
Chci říct - přišla přesně v době, kdy měla (nebo neměla?). Ve spojení s dalšími věcmi, které se mi dějí v životě, mi na pár hodin totálně rozhodila celej svět. Možná nezvratně. Ale tak se přece posiluje; musíte to zničit a pak znovu postavit. Silnější o zkušenost.

lernami
24.11.2020 5 z 5

Na první pohled ničím originální téma, přesto to ve mně zanechalo spoustu emocí. Autorovi se podařilo zobrazit lásku, tak jak já ji chápu a dokonale popsat ryzost citu (lásky, bezmoci, strachu, naděje..). Podařilo se mu zachytit něco nezachytitelného a na knížku budu ještě dlouho vzpomínat.:)

zaba335
12.11.2020 5 z 5

Velmi silná kniha plná emocí.

iveta3867
02.11.2020 4 z 5

zase trochu jiný příběh a pohled na situaci v protektorátu.. pěkné..

Terezka05
20.10.2020 5 z 5

Za mě super! Kniha má své kouzlo, napětí a dostává čtenáře do očekávání.

Set123
06.10.2020

Jsem mimořádně ohromen. Musím se vší upřímností přiznat, že toto jsem nečekal.

Už název samotný jistým způsobem nutí srovnávat. Kupodivu je však srovnání s Romeem a Julií méně trefné, než srovnání s Rollandovým Petrem a Lucií. A dovoluji si zde tvrdit, s veškerou úctou k panu Rollandovi, že Otčenášek je v každém směru lepší.

Plastičnost, s jakou se mu podařilo vykreslit tmu, je naprosto úžasná a počas celého čtení mě fascinovala. Od začátku knihy, do jejího konce jsem nebyl ve svém pokoji, ale v temné komůrce, za jejímiž zdmi hrozí nebezpečí, usilující o holý život. A tma je v ní nekonečná. Ano, ustupuje, když příjde Pavel. Tehdy přebírají vládu nad strachem, smutkem a nejistotou – tmou – pocity štěstí, lásky a něžnosti – světlo -, ale tma se nikdy nevzdává. Nikdy. A vždy se vrací a vystavuje Ester boji podobnému tomu Reovu s Apopem.

A konec tohoto boje nastává až s koncem světa.

Kniha mi byla o to bližší, že mi Ester hrozivě připomínala jednu slečnu, která je mi blízká a příběh jsem tak prožíval ještě citlivěji. Postava Pavla je mi také velice příjemná, stejně jako postava jeho „táty“ a tovaryše Čepka. A když má dojít ke střetu s postavou zápornou, stává se i nenávist stejně plastickou, jako láska k výše zmíněným.

Konec byl strašlivý. Nikoliv neočekávaně, ale stejně jsem celou dobu doufal v jiný konec. Doufal jsem ve světlo. A nepřišlo. Přišla jenom ukázka Otčenáškova mistrovského umu. V jednom bodě se mi dialogy zdály být poněkud nemotorné, ale tento pocit se objevil jenom v jedné kapitole a nepřetrval více než dvě stránky, takže pro knihu nemám vlastně nic jiného, než chválu.

000nugatovej
21.08.2020 4 z 5

Po kolikáté jsem ji četl? Klasika. Čtivá klasika.