Rošády
Donald E. Westlake
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106081/bmid_rosady.jpg
4
25
25
Rošáda je termín ze šachové hry označující náročný tah figurkou krále. Jednu rošádu za druhou páchá v tomto příběhu plném napětí a komiky mladý muž Art Dodge, aby ukojil svou touhu po dobrodružství a dostal se k penězům. Zamiluje se do dvou bohatých dědiček, Liz a Betty, jež jsou identická dvojčata. Rozhodne se, že manželství pouze s jednou z nich mu nestačí, a vymyslí si pro tento účel dvojče, fiktivního bratra Barta. Stane se mužem dvou existencí a dvou tváří, pro něhož nic není nemožné, ovšem v riskantní hře mu překáží všetečný právník… Tuto kriminální komedii úspěšně zfilmoval španělský režisér Fernando Trueba a do hlavních rolí obsadil Antonia Banderase a Melanii Griffithovou, film se u nás promítal pod názvem Jedna navíc.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2002 , OlympiaOriginální název:
Two Much!, 1975
více info...
Přidat komentář
Tohle je trochu jiné než sada o Dortmunderovi. Tam jsou vtipné hlavně situace, které se partě zlodějíčků přiházejí, Dortmunder sám je věčně zachmuřený. Tady jsou naopak vtipné hlavně průpovídky hlavního hrdiny, má docela pohotové reakce a suchý cynický humor, párkrát jsem se docela pobavila. Zápletka je samozřejmě mimo mísu reality, protože si nemyslím, že by se dala vycucat existence člověka z prstu na základě jednoho falešného papíru a že by na to nepřišli ani policajti. Ale to asi nemá smysl řešit. Pak mi taky trochu vadila přemíra sexu a jaký byl hrdina neodolatelný výkonný hřebec. Ale jo, je to dobrá oddychovka.
Co je ale STRAŠNÉ, to je obálka. Celou knížku uvrhla na naprosté dno. Nejen že je fakt hnusná, ale ještě podle mě mimo. Ten film s Banderasem jsem neviděla, ale podle popisu bych rozhodně neřekla, že byl natočen podle téhle knížky. Jestli jí nějaký film odpovídá (podle popisu), pak je to Dvojče s Richardem. Což mi teda přijde úsměvné, protože Richard a hřebec? Úplně to nevidím, ale třeba film pojali jinak. Každopádně škoda odfláknutého provedení knížky, zasloužila by si něco lepšího.
Westlake-uv humor je prostě jeho, ve chvíli kdy to někdo zfilmuje s jeho humor stírá.
Velmi dobře jsem se bavil a do první vraždy se i nahlas pochechtával, onomu cynickému, pro autora tak typickému humoru, kdy hlavní postava sám sebe zamotává do stále většího a většího maléru. Pak už to tak vtipné nebylo, ale na zajímavosti děj neztratil.
Výborná oddechovka s nezvyklou a vtipnou zápletkou.
Klasicky Westlakeuv styl - vyborna zapletka, cynicka hlavni postava, prekvapiva pointa :)
Tyhle knihy (Rosady a Jak nevodit policii za nos) patri mezi me stalice, rad se k nim vracim. Dortmunderovska serie (Jak neuloupit smaragd a dalsi) uz mi tak zabavna nepripada, protoze hlavni hrdina je melancholik a smolar. Kazdopadne se jedna o velmi ctive oddychove dilo, ktere ma v ceskem vydani dost ohavnou obalku (skoda, ze ji nedelal taky Born) a nezajimavy nazev (vtipna anglicka slovni hricka Two much! se nijak zvlast sikovne prelozit neda, ale vysvetlovat v anotaci, ze pri rosade se komplikovane tahne kralem, to je dost nuda).
Asi jsem to viděl zfilmované, dost možná, že i kdysi četl. Ještě, že to nebylo dlouhé.
Trochu iná kniha, ako je u Westlakea zvykom, avšak kvalita zodpovedá jeho štandardom.
Hlavná postava mi docela pripomínala Toma Ripleyho od Patricie Highsmith.
Knížka mě hodně pobavila a dobře se četla. Zajímalo, jak z toho všeho hlavní hrdina vybruslí :-) Knížka mě bavila natolik, že jsem sehnala i film (Jedna navíc - originální název Two much), ale to je jen slabý odvar, takže doporučuji jen knížku.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jak nevyloupit banku |
| 1984 | Jak neuloupit smaragd |
| 2003 | Zatracená smůla |
| 1992 | Jak nevodit policii za nos |
| 2004 | Ukradená banka |
Pre mňa bola táto kniha lepšou, než všetky knihy, ktoré som od Westlake doteraz prečítal. Nápad ad absurdum "vyrobiť" si dvojča autor dotiahol až na hranicu znesiteľných a uveriteľných náhod a vyšlo mu to. K tomu perfektné a mnohokrát urážlivé hlášky mi pri čítaní robili vyložene dobre, tento druh humoru znesiem na kilá a neomrzí sa mi. Klasické črty Westlakeových románov, ako je cynizmus, paródia na všetko, (ne)uveriteľné zvraty, pomerne rýchly posun v deji, to všetko je aj tu a pre mňa osobne je to zábavnejšie čítanie než séria o večnom smoliarovi Dortmunderovi (aj s jeho umlautom). Jediné, čoho bolo v knihe príliš, je sexuálna výkonnosť Arta (ako aj Barta - teda jednej a tej istej osoby), toho by bolo moc aj na toho, kto sa na plný úväzok venuje nakrúcaniu filmov pre dospelých. Alebo chcel autor podpichnúť mužskú časť čitateľov? To vie len on sám.