Rosemary má děťátko
Ira Levin
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552233/bmid_rosemary-ma-detatko.jpg
4
1563
1563
Snad v každém domě se tu a tam stane něco hrozného… Ďábelský rok 1966. Novomanželé Woodhouseovi si pronajali byt v honosném činžáku na newyorské Sedmé avenue, počali v něm první dítě a budoucí otec zázračně obdržel lukrativní hereckou roli. Rosemary jde z toho stresu hlava kolem, nicméně naštěstí hned vedle bydlí pan a paní Castevetovi, kteří rozptýlí její těhotenské chmury, seženou jí lepšího gynekologa a dodají i nápoj na zmírnění bolestí. Řeklo by se „milí sousedé“ – jenže ti dva jsou čím dál vlezlejší. Náhoda střídá náhodu, nehoda nehodu a tíseň nastávající matky, že se kolem ní děje něco nekalého, povážlivě sílí. Rosemary ví, že musí mít oči na stopkách a uši našpicované, ale co se tu chystá? To se teprve ukáže v domě hororové pověsti, který nadchl už zástup autorových předchůdců. Podle mysteriózního thrilleru natočil Roman Polański stejnojmenný film (1968) s Miou Farrow. Roku 2014 román pro HBO adaptovala i jeho krajanka Agnieszka Hollandová.... celý text
Přidat komentář
kniha mě opravdu překvapila, děj byl pro mě napínavý. Pořád jsem čekala nějakou zradu, ze strany manželů Castevetových, později i od dalších postav. Celá kniha je zahalena jakýmsi tajemstvím, které se vám podaří odhalit až na konci. Proto ty, kteří neměli ani trochu tušení jak kniha skončí, stejně jako já to je velké překvapení.
Parádní čtení, zkusím kouknout i na film, ale pochybuji, že bude tak dobrý, jako kniha.
Při začátku mě to nechytlo, ale po pár stránkách jsem fakt četla nadšeně! Ten děj je hustej... je to horor a ten konec je depresivní, šílený....
po dočtení jsem chvíli přemýšlela, jestli mi někdo neukradl satanské miminko! :D tuhle knížku jsem přečetla za 2dny jedním dechem, doporučuju všem :)
Než se mi knížka dostala do ruky, její název mi evokoval nějakou usedlou povídačku, ale opak byl pravdou. Ještě teď mi naskakuje husí kůže při pohledu na její hřbet v knihovně. Ira Levin je zkrátka mistr mrazivé atmosféry a napětí. Tento román si velmi rád přečtu znovu, právě proto, že je to takové do detailu vyladěné dílo!
Člověk by ani neřekl jaká ohromná umělecká práce se skrývá v takové malinké knížečce. Rosemary a její děťátko mi vlezli pod kůži a ne a ne mi dát pokoj. Temné, hloubavé, tajemné. Dost často mi mráz přímo sprintoval po zádech. Ira Levin je skvělý spisovatel, úžasný vypravěč a brilantní pozorovatel.
213 stran je poměrně málo, ale zároveň na utrpení až nesnesitelně moc. Kniha mi přišla nekonečná, nudná, šíleně nezáživná a bez atmosféry. Levin a jeho Rosemary mě nepřesvědčili. (Ale jedno velké plus tomu připisuji, už dlouho jsem neviděla film, co je tak věrný knize jako Rosemary - to určitě čtenáře potěší, pro mě bylo oboje sotva snesitelné.)
Napínavý příběh, psychologický, hororový a zajímavý. Zfilmování se mi líbilo taky, ale knížka je knížka :)
Dobrá knížka především tehdy, pokud ještě vůbec nevíte, co vás čeká (neviděli jste film a nikdo vám o ní nevyprávěl). Já to četl a dlouho mě vůbec nedocházelo, co se děje, a autor pak skvěle všechny myšlenky rozpletl. Každopádně doporučuji číst, aniž byste si předem zjišťovali podrobnější info o obsahu knihy. Viděl jsem i film, ale jeho kvalita je daleko nižší než kvalita knihy.
Ačkoliv je kniha vždy lepší než film, tentokrát musím uznat, že i filmová verze se velmi povedla.
Čím více jsem se blížila závěru, tím větší úzkost mě jímala. Mistrně vykreslená bezmoc pramenící ze zjištění, že nikomu nemůžete věřit. Ani svým nejbližším.
Na to, jak je příběh Rosemary bolestný, musím dát 100 %. Výborně napsaná kniha se zajímavě "ukončeným neukončeným" dějem.
Zrovna včera jsem viděla poprvé film a je to opravdu poutavé, přitažlivé - knihu jsem četla už velmi dávno, tak nevím , jak bych to nejlépe srovnala, každopádně mě zaujalo i herecké obsazení, kostýmy a celková atmosféra,....tu si z knihy moc nepamatuju,...
[045/11] Mám ten příběh ráda, ale připadá mi, že kniha nemá takovou atmosféru a spád jako film. Není to horor, ale thriller. Psychologický thriller, který stojí minimálně za shlédnutí a to už jen proto, že, snad kromě Rosemariina výletu na chatu, snímek obsahuje vše co samotný text. Osobně upřednostňuji film, což je u mě takový malý úlet, ale kniha mi bez hudby tu atmosféru zkrátka neevokuje. (Další varianta by byla pustit si ke čtení soundtrack.)
Rosemary je fajn holka. Taková typická americká ženuška ze šedesátých let, ale přitom se autor držel zpátky a při její tvorbě nezašel až do extrému ‘Stepfordských paniček‘. I když většinou nemám ráda hysterčení hlavních hrdinek (aťsi z jakéhokoli důvodu), Ira Levin nebyl ten typ spisovatele, který neví co s prsty na psacím stroji a místo trapnosti a neuvěřitelnosti nám předestírá srozumitelný a propracovaný profil jedné ženy, která si až do konce vyobrazeného úseku jejího života nepřestává uchovávat naději na zářné světlo na konci tunelu.
Tak nějak mi připadá, jako by to Ira Levin sepsal vyloženě pro kinosály. Jestli je to pravda nemám tušení, každopádně se ale vyhýbá zbytečnostem a tak to nepostrádá šťávu vybuzenou správným satanistickým kořením. Ovšem, dát tomu pět hvězdiček nedokážu. Škoda.
Ač nejsou hororové či mysteriozní knížky v popředí mého zájmu, kniha Rosemary má děťátko je po všech směrech výborná - čtivá, napínavá, zajímavá. Zřejmě se světovým bestsellerem nestala jen tak, pro nic za nic. Jsem opravdu zvědavá na její pokračování.
Moc pěkný horor, zřejmě první, co jsem kdy četl. Naprosto dokonalé vykreslení stupňující se paranoie (ale to jsem ještě nevěděl, že nepřekonatelným mistrem budování paranoie je Philip K. Dick). Nesmírně zajímavý satanistický příběh a neúprosné rozuzlení. 85%
Depresivní. Rosemary je jemně, ale neúprosně zatlačována tam, kde ji její okolí chce mít.
Štítky knihy
New York vraždy zfilmováno satanismus thrillery USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století horory okultismus psychické problémyAutorovy další knížky
| 1976 |  Rosemary má děťátko |
| 2010 | Stepfordské paničky |
| 1997 |  Rosemary a její syn |
| 1994 | Ten báječný den |
| 1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
nó tak toto bolo omnoho lepšie ako Stepfordské paničky..už som vedela pointu / samoška z Polanského moc moc dobrého spracovania/, ale vôbec to neprekážalo, výborne vykreslená paranoja, konšpirácia, všetko pekne do seba postupne zapadá... len by ma zaujímalo či všetky Levinove knihy by ma nechali s pocitom, že chlapi sú také strašné svine :D :D najlepší pocit v knihe bol ten záverečný pľuvanec, tak ten som si užila... Sláva Rosemary ! :D