Rosemary má děťátko
Ira Levin
Rosemary a její manžel Guy se nastěhují do vysněného apartmánu v New Yorku na slavné Park Avenue. Po nějakém čase Rosemary otěhotní a prožívá běžné radosti a starosti nastávající maminky. Její poklidný život začnou narušovat a zdánlivě bezvýznamné náhody. K tomu se přidají noční můry. Rosemary si začíná skládat děsivý obraz, jemuž se dlouho zdráhá uvěřit... Jsou to jenom výplody její choré mysli? Nebo se stala obětí pečlivě propracovaného plánu samotného Satana? A co se stane s jejím chlapečkem... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2015 , XYZ (CZ)Originální název:
Rosemary's Baby, 1967
více info...
Přidat komentář


S Rosemary jsem zažila první rande. Neznala jsem knihu a neviděla film. A tak jsem si v úvodu knihy říkala, co na tom všichni vidí? Rozvláčný příběh amerického novomanželského páru, který se nastěhuje do palácového domu Bremford na newyorském Manhattanu. Příběh se však poznenáhlu mění v promyšlený psychologický horor, který se odehrává sic v nádherném, historickém domě a ceněné lokalitě, soudě dle newyorských měřítek, ale s dost temnou pověstí. Okultistický příběh s hororovými prvky o životě poněkud prostoduché Rosemary, jejím děťátku a vykutáleném manžílkovi, do určité doby nezajímavé herecké nuly, si mě nakonec zaháčkoval. Já dokonce googlovala ten zapeklitý tanisový kořen, alias ďáblův pepř. Budu se muset poohlédnout po pokračování, protože mě docela zajímá, kam se příběh o zrození Antikrista bude dále odvíjet.


Kniha byla čtivá, ale nepůsobila na mně hororově. Konec je otevřený, nevyjasněný, což má asi u čtenáře přiživit pochybnosti, co je pravda - buď je Rosemary na hlavu, nebo porodila malého satánka.
Víc se mi líbilo filmové zpracování,i sem se u něho bála.


Klasika všech klasik v literárním i filmovém světě. Dávám přednost knížce. Protože pocity Rosemary jsou popsané skvěle. Napínavé, okultní, skvělé.


(SPOILER)
Zábavná a příjemně napínavá knížka, žádný vyloženě horor, jen takové neblahé tušení hned po pár prvních stránkách a myšlenky "co se to tu k sakru děje." Závěr bych uvítala spíš realistický a ne tak "pohádkový" nebo jak to říct. Pro mě i zajímavý vhled do vztahu muž + žena před pár desítkami let (rozdělení rolí a třeba znásilnění manželem ve spánku, wtf). Jo a když na mě bude někdo až moc milý, vím, že si mám dávat bacha.
Mínus jedna hvězda za ten závěr, škoda, že ho aspoň nevyhodila z toho okna :D


Jak je možný, že jsem Rosemary má děťátko nikdy nečetla ani neviděla?! Je to BÁJEČNÝ, zařazuju mezi svoje top knihy a je to věc, kterou fyzicky potrebuju v papírové formě ve svojí knihovně - a to já nejsem sběratel. Psychologický příběh přesně podle mýho gusta, staromilsky naivní Rosemary, beznaděj. Všichni přečíst.


Je mi jasný, že pro spoustu lidí je tato kniha "kultovní", ale teda, proč?
Nikdy jsem nečetla, film jsem neviděla a nevěděla jsem tedy, do čeho jdu. Ani toto téma běžně nevyhledávám, ale stalo se, a v práci jsem si zakoupila audioknihu, namluvenou P. Beretovou, její hlas mi nevadí a je příjemný na poslech, ale doposlechla jsem to jen proto, abych se konečně dozvěděla, kdy se Rosemary probere a konečně něco udělá. To se asi úplně nepovedlo. No nic.
Možná jen nemám ráda takový hloupoučký postavy. Možná ten příběh nebyl zas až tak moc strašidelný. To fakt nevim, ale celý poslech jsem protrpěla. Fakt mě ta Rosemary úplně vytáčela, a jsem ráda, že jsem nezakoupila papírovou verzi, a necrcala se s ní týden.
Takže tak.


film jsem nikdy nevidel a ze skoly si pamatuji, ze slo o popis psychozy tehotne zeny.
no, tak uplne prilehava charakteristika knihy to teda nebyla!!
poslouchal jsem nacteno Pavlou Beretovou. Ma moc pekny hlas, ale myslim, ze se k nacteni nehodila. Tim svym rozjasanym zpusobem (moc milym) cetla uplne vse. Dobre se hodil k naivni Rosemary. Ale cetla tak nejen zacatek knihy, ale i posledni casti. I dramaticke situace. Nejak to postradalo ten mrazivy podton, ktery na knize vetsina lidi vyzdvihuje...
JInak ale moc pekny pribeh :)


Krôčik po krôčiku narastajúce dejové napätie vo mne naopak nedokázalo vzbudiť mrazivú atmosféru, ako mnohí opisujú.
Postava Rosemary bola až príliš detský naivná a aj všetky ostatné postavy na mňa zapôsobili strojene, a tým pádom aj neprirodzene. Možno sú to prvky gotického románu, aby vynikol kontrast s hrôzostrašnými scénami, ale osobne som sa hlavne nedokázala stotožniť s faktom, že autor zneužil citlivú ženu v jej najcitlivejšom životnom období, aby vytvoril hororový príbeh s prvkami satanizmu.
Som rada, že knihu mám prečítanú, ale raz naozaj stačilo !!!


Film mám velmi ráda a o to víc jsem byla zvědavá na knižní zpracování. Knihu jsem poslouchala jako audio načtené Pavlou Beretovou. Musím říct že mě velmi překvapila a knihu načetla opravdu bravúrně.
Na konci jsem měla takové smíšené pocity a pasáže s napětím jsem prožívala i když jsem předem znala děj. Knihu si řadím tedy mezi oblíbené.


Viděla jsem před mnoha lety film, ze kterého jsem si skoro nic nepamatovala. Knihu jsem poslouchala jako audio namluvené Pavlou Beretovou a bylo to parádní.


S Rosemary jsem ušel dlouhou cestu, několikrát jsem ji před pár lety rozečetl, po nějaké době zavřel, poté se k ní vrátil a tak pořád dokolečka. Až letos se mi podařilo po mírně ukecaném začátku dostat se na stejnou vlnovou délku a jak přibývaly stránky, knížka se stávala čím dál víc strhujícím, závěr jsem pak přečetl na jeden nádech (skoro se obávaje vydechnout) a po jeho přečtení mě sevřel hodně zvláštní pocit, což se mi snad ještě u žádné jiné knížky nestalo. Pokud se vám líbila podařená filmová verze s úžasnou Miou Farrow, z knížky budete nadšení.


Kniha je určitě napsaná čtivě ale mě trochu zklamala. Atmosféra je vykreslená pěkně, máte mírně nepříjemný pocit. Ale chybí tomu pořádné vyvrcholení. Když mi zbývalo 20 stran do konce, tak jsem si říkala, že teď už to musí přijít, ale bohužel ne.


Zeptat se mě, co si pamatuji z filmu, řekla bych "skoro prd", vždyť jsem ho viděla více než před čtvrt stoletím. Některé scény však v paměti náctileté Metličky spustily kotvu do hloubky, což je důvod, proč jsem si v minulém týdnu užívala spíše neuspěchanou, pečlivě budovanou atmosféru a nikoliv zápletku, jejíž podstata se časem z mé hlavy kupodivu nevypařila.
Předchozí pokus o četbu románu před dávnými lety ztroskotal na pomalém tempu, leč momentálně mi zvolna houstnoucí, (nejspíš i bez znalosti filmu) předvídatelný děj tak nějak vyhovoval. Zastesklo se mi po telefonních budkách, po nutnosti hledat v knihách a nikoliv surfovat na internetu, po dopisech posílaných poštou na papíře, po poloprázdných silnicích a parkovištích, kde bylo vždy dost místa, ba dokonce nebyl problém si na nich hrát s míčem... Ach, ta nostalgie (ne, fakt se mi nestýská po komunistech, akorát po těch klidnějších dnech, kdy se lidé věnovali sobě navzájem a nechvátali v doprovodu všudypřítomných přechytralých technologií).
"Rosemary má děťátko" je žánrová klasika, kde mladá žena při touze po dokonalé rodině ve vysněném bytě skončí v osidlech Zla. Počítejte s množstvím popisů prostředí, charakterů i duševních stavů. Knihu bych zařadila ke kultovním, poněkud starosvětským hororům jako "Omen", "Exorcista" a podobným. Hlavní hrdinka byla na můj vkus zhýčkaná a naivní trubka (holt punc doby), většina ostatních postav se nevyhnula šablonovitosti, přesto jsem spokojená (ač bych stejně jako Rade dala přednost méně jednoznačnému finále). 75-80%


(SPOILER) Strašně dlouhý rozjezd s parádním finále. Mě fascinovala i americká 70.léta. Levin píše tak dobře, že už ani nevíte, zda si také nevymýšlíte. Co se týče konce.... pozor spoiler.... nečekala jsem, že se dostaneme v ději takto daleko, pořád jsem čekala, že Rose zkončí v psychiatrické péči. Konec je pro mě zvláštně absurdní a ve finále ke knížce vlastně patří.


Audiokniha - dobře načteno (P.Beretová) kromě sousedky - ta mě doslova pila krev tím hlasem :-) Příběh zajímavý, čekal jsem dřívější prozření Rose. A ač nejsem přítel podobné literatury, vcelku se mi to líbilo.
Štítky knihy
New York vraždy zfilmováno satanismus thrillery USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století horory okultismus psychické problémyAutorovy další knížky
1976 | ![]() |
2010 | ![]() |
1997 | ![]() |
1994 | ![]() |
1982 | ![]() |
*4,5
Film som nikdy predtým nevidela, preto som veľmi nevedela, do čoho idem. Najskôr sa to síce rozbiehalo pomaly, a bolo by to možno nudné, keby som stále nebola v napätí, aká zrada na mňa z príbehu vyskočí. V druhej polovici to už naberalo poriadne prekvapivý zráz. Hnevala som sa na Guya, a na všetkých ostatných, na ich bezcitnosť a klamstvá... ale uvedomujem si, že na jej mieste by mi asi tiež nenapadlo konať inak. Vyhovuje mi aj napoly otvorený koniec, kedy mi neboli úplne známe skutočné zámery matky. Za mňa skvelá psychologická kniha, aj keď nie som fanúšik takýchto okultistických záverov.