Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře
Aleš Trnka , Věna Hrdličková
Cílem této celobarevné a u nás zcela ojedinělé publikace je přiblížit způsob vidění a vnímání rostlin typický pro obyvatele Číny a Japonska. Z velkého množství rostlin, obdařených symbolickým posláním, vybrali autoři publikace ty, které se pěstují i u nás. Jsou to bambus, borovice, slivoň, chryzantéma, pivoňka, lotos, broskvoň, sakura, javor, vrba, orchidej, kosatec a magnolie. Ve třinácti kapitolách doprovázených ilustracemi je každá rostlina představena v širším kulturním kontextu, zahrnujícím její roli v životě Číňanů a Japonců, využití v literatuře, výtvarném umění i jako dekoru na předmětech každodenní potřeby či v kulinářství a medicíně a v neposlední řadě v zahradní tvorbě. Kniha je určena čtenářům, kteří se zajímají o kulturu a tradice Japonska a Číny, i zahradním architektům, kteří hledají v těchto exotických zemích inspiraci.... celý text
Přidat komentář
V knize se dočtete mnoho zajímavých informací o rostlinách, které jsou pro Číňany a Japonce nějakým způsobem významné. Dozvíte se s jakými svátky jsou spojeny, jejich význam, kdo o nich z čínských či japonských básníků a literátů píše a jaké odrůdy jednotlivých rostlin jsou nejznámější. Nechybí ani srovnání s Evropou či základy pro pěstování určitých rostlin. Bohužel těch básníků a literátů je na můj vkus až příliš, takže proto takovéto hodnocení.
Štítky knihy
Japonsko Čína výtvarné umění čínská literatura kultura japonská poezie symbolika haiku japonské zahrady zahradní rostliny
Dlouho jsem s hodnocením váhala. Z knihy jsem absolutně nadšená, ale pár poznámek mám. Vadí mi mísení čínské a japonské symboliky. Pokud ztratíte jen trochu koncentraci, lehko se přestanete orientovat a zaměnit obě země při jejich podobnosti je tak snadné. Navíc jsou zde použity staré překlady ještě zveršovaného haiku, které jsou po jazykové i historické stránce nesprávné.