Dobytí Plassansu
Émile Zola
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38002/rougon-macquartove-d-38002.jpg
5
25
25
Křivolaké cesty ctižádostivého kněze Faujase. Abbé se i se svou matkou ubytuje u Francoise Moureta, který se svou chotí a třemi dětmi žije v provensálském městě Plassans. Faujasovo intrikářství a snaha o zasahování do politiky má nakonec pro některé obyvatele městečka tragické důsledky.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1933 , Josef R. VilímekOriginální název:
La conquête de Plassans, 1874
více info...
Přidat komentář
V některých částech mi Dobytí Plassansu připadalo jako detektivka. Kdo stojí za abbé Faujasem? Je to nějaký tajný agent? Trochu překvapivé bylo snadné odstranění Moureta (kterého jsem považoval za sobě nejsympatičtější postavu), myslel jsem, že pro jeho záchranu si Zola nachystal postavu Macquarta. Zola měl s Macquartem svůj úmysl ale zcela jiný...
Dobytí Plassansu je příběhem člověka, který se sice rozhodl sloužit bohu, ale který má rád jen sám sebe a miluje moc ponižovat ostatní. Abbé Faujas neprozrazuje sebemenší záchvěv lidských citů, možná s výjimkou strachu o své postavení. Tím samozřejmě trpí celé okolí, aniž by si to však alespoň ze začátku uvědomovalo - mluvka Mouret, kterému Faujas rozvrátí rodinu, paní Mouretová, které se konečně zdá, že by mohla uniknout svému nudnému životu a být něčím užitečná, ale i všichni ostatní, kteří se nechají sevřít Faujasovými drápy. Na začátku se šlo bestie v sutaně ještě poměrně jednoduše zbavit, ale pro její beránčí roucho si nikdo neuvědomoval nebezpečí - a pak bylo příliš pozdě. I když byl rozjezd příběhu i na Zolovy poměry poněkud pomalejší, zase se zde autorovi povedlo nádherně vybudovat napětí a dotáhnout charakteristiku postav i prostředí do nejmenších detailů. Kolize různých neslučitelných povah nakonec nutně musí vyústit v několik absurdních a hrůzu nahánějících situací, které by rozhodně nemusely skončit dobře.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
Podle počtu hodnocení lze usuzovat, že jde o vcelku neznámý Zolův román, ale byla by škoda jej minout. Příběh plyne velice pomalým tempem, ale mistrův styl psaní vynahradí všechnu tu zdlouhavost, a na posledních stranách vygraduje do téměř thrillerového finále, jenž utkví díky své tragičnosti v paměti.