Rozlet Gemmy Hardyové
Margot Livesey
Rozlet Gemmy Hardyové je novodobou paralelou příběhu Jany Eyrové. Zprvu se může zdát, že si Jana pouze oblékla moderní šaty a přesunula se v čase do 60. let 20. století, ale román od Margot Livesayové není jen prostým převyprávěním jednoho z nejoblíbenějších příběhů anglické literatury, přináší zcela svébytný výraz a jazyk a mistrně propracovanou zápletku. Gemma jako by kráčela ve stopách své viktoriánské blíženkyně, přitom je naprostou osobitou, vnitřně nezávislou bytostí. Gemma Hardyová po smrti rodičů vyrůstá v rodině svého strýčka ve Skotsku. Narodila se na Islandu, kde se každý den dívala na moře, ale nic z toho si nepamatuje, dokonce ani své islandské jméno. Strýček ji pojmenoval podle vzácné mušle gemma gemma s tvrdou skořápkou, naučil ji anglicky a opatroval ji jako vlastní dceru. Jenže poté co se pod ním při bruslení probořil led, ocitla se malá Gemma ve spárech nepříliš milující tety a zlomyslných sestřenic a bratrance. Jedinou radost jí přináší příběhy z Orknejí, které jí vypráví pomocnice v domácnosti, pozorování ptáků a vidina stipendia na internátní škole v Claypoolu... Když je získá, má o krok blíž k vysněnému studiu na univerzitě. Sen se však rozplyne, když těsně před tím, než může složit maturitní zkoušku, claypoolská škola zkrachuje a ona si musí rychle hledat práci, aby se vůbec uživila. A kam jinam ji život zavede než na Orkneje, kde ji čekají osudová setkání...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , PlusOriginální název:
The Flight of Gemma Hardy, 2012
více info...
Přidat komentář
Moderní paralela Jany Eyrové je v první polovině originální a zajímavá. Druhá polovina mi přišla horší - důvody, proč hrdinka utekla od svatby, mi připadaly nevěrohodné nebo jsem je nepochopila, její další boj s životem se zbytečně protahuje a konec je naopak uspěchaný. 70%.
Tak na tuto knihu jsem byla obzvlášť zvědavá , jelikož se o ní říká že je to novodobá Jana Eyrová. Jana Eyrová patří mezi mé nej knihy. Rozlet Gemmy se mi líbil . Příběh se opravdu podobal Janě Eyrové , ale nebylo to ono . Kniha je čtivá , četla se velice dobře a samotný příběh se mi taky líbil , i když jsem si myslela , že tam bude víc vztahové linky Gemmy a pana S.
(SPOILER) Příběh nebyl špatný, takže se kniha dala v pohodě číst. Nejvíc jsem si oblíbila Kosí dvůr a pana Sinclaira. Bože, ta scéna, kdy Gemmu nese v náručí, aby přešli přes začínající příliv - úžasná. Zpočátku jsem Gemmě fandila, až do doby, než opustila pana Sinclaira, kvůli tomu, že před 20 lety lhal a vydával se za někoho jiného, aby přesvědčil svou rodinu a pomohl kamarádovi. A pro ni tohle znamenalo nepřekonatelnou překážku. Celkem ironické mi přišlo, že poté, co opustila Kosí dvůr, tak sama lhala a vydávala se za někoho jiného. Nakonec to dopadlo dobře a ti dva našli k sobě zase cestu.
Nevím, podle názvu jsem čekala prostě Rozlet...ale moc se toho nedělo. A nelíbil se mi styl psaní, složitá souvětí, někdy mi věta ani smysl nedávala. Když už jsem předpokládala, že se musí něco stát, a třeba se i stalo, tak to bylo odbyté a normálně jsem ztratila "niť" text hupnul někam jinam a hotovo.
Příběh podle klasické předlohy, reinkarnovaný do modernější doby. Knihu jsem si z knihovny přinesla se spoustou dalších a dala jí záměrně přednost. Jeden ze dvou důvodů byla tloušťka. Ten druhý a zásadnější důvod byl fakt, že takto "oživované" příběhy mně nikdy moc nenadchly a brzy jsem je odkládala nedočtené. Rozlet Gemmy Hardyové je snad první přepracovaná klasika, kterou jsem hltala stránku po stránce.
Opravdu geniální zpracování. S osudem Jany Eyrové je příběh totožný a přece v něčem jiný.
Čtyři hvězdičky z důvodu zbytečné složitosti některých vět - autorka používá hodně pomlček k dokreslení popisovaných situací. Stávalo se mi dost často, že jsem si musela větu několikrát přečíst, abych ji pochopila. Na mém doporučení ostatním to ale nic nemění ;).
Zjišťuju, že variace na klasiku nejsou nic pro mě. Mně se knížka ani trochu nelíbila, Jana Eyrová přitom patří k mým nejoblíbenějším knihám. A pokud bych si mohla dovolit malé srovnání: Čtení této knihy bylo něco jako dobrovolná konzumace instantního jídla, i když má člověk vedle sebe právě uvařené čerstvé jídlo. Prostě to nebylo ono... (A nejen proto, že doba děje není ztvárněná věrohodně; jako mnohé další čtenářky jsem to autorce nedokázala uvěřit, že je druhá polovina 20. století.)
Moderní variace na Janu Eyrovou. Pěkné čtení - Gemma má podobný osud jako Jana, procestujete s ní Skotsko, Orklandy a Island.
A je také čtenářka - v knize je zmíněno několik titulů.
A jak to dopadne, to tušíme. Doporučím a je to moje první čtenářská výzva.
Moc hezké čtení, souhlasím, že je to moderní podoba Jana E., ale vůbec to nevadí, kniha podobnost neskrývá a tím je příjemná.
Kniha je hezká, velice dobře se četla. Vůbec mi nepřipadalo, že se odehrává v 19. století, jak někteří píší, protože o některých věcech by se rozhodně například Charlotte Bronteová nezmínila. Jana Eyrová je naprosto geniálním dílem, které naprosto zbožňuji, a proto mi zde některé věci vadily. Například to, že některé scény mi přišly doslova vynucené, tak že si autorka řekla: "Bylo to tak v Janě Eyrové, musím to dát i do své knihy!" Tak na mě působila například scéna, kdy cikánka oklame ženu, která rádoby usiluje o pana Sinclaira nebo scéna, kdy je v kostele přerušena svatba. Důvod proč Gemma opouští svého milého mi přišel poměrně neuvěřitelný a hlavně je pro mě podstatné to, že v Janě Eyrové byla láska Jany a Edwarda cítit na každé stránce, prožívala jsem s nimi každou radost i utrpení a neskutečně jsem byla šťastná za dobrý konec příběhu a ještě dlouho po přečtení knihy jsem to silně prožívala. Tady mi ten konec ( nechci říct, že byl úplně jedno, protože i Gemmě a panu Sinclairovi jsem to štěstí přála ), ale jejich dobrý konec ve mně nezanechal tak euforický pocit jako u Jany Eyrové. A co mi ještě přišlo zvláštní bylo to, že autorka nedořešila vztahy hlavní hrdinky s jejími zachránci. To si potom můžu domyslet, že se Gemma s panem Sinclairem odebrala domů na Kosí dvůr a o lidi, kteří jí pomohli a kterým i ublížila se dál nezajímala ( ačkoliv by se to neslučovalo s její povahou ).
Závěrem: Kniha to není špatná, je odpočinková, jejího přečtení nelituji, plus také za mé oblíbené tuleně :), ale stejně jako už někdo přede mnou dávám spíše 3,5 hvězdičky než celé 4.
Kniha se četla dobře , jen jsem měla pocit,že se neodehrává v druhé polovine 20. století ,ale někdy v 19. Ani ta letadla to nezachránila. Ve Skotsku ani na Islandu jsem nebyla , ale zřejmě i tyto země ve mně probouzí představu minulosti .
Pěkná kniha. Nenáročná, dobře se četla, příjemný styl psaní. Postavy byly sympatické. Je to moje druhá paralela na Janu Eyrovou a musím říct že je moc povedená i když jsem tu "pravou" ještě nečetla.
Janu Eyrovou jsem nečetla, takže hned říkám, že nemohu srovnávat :)
Ale musím říct, že kniha se mi opravdu hodně líbila!:) Příběh mi přišel velmi zajímavý a líbilo se mi, jak Gemma prožila spoustu věcí a musím říct, že jsem byla nadšená z konce, když se pan S. objevil v letadle - vůbec jsem ho tam nečekala!:)
Co o téhle knížce říct?
1. Je to prima oddechové letní čtení, ale v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Trochu limonáda ale ne nějak moc.
2. Gemma Hardyová rozhodně není jen vykradená Jana Eyrová. Pokud jste Janu Eyrovou četli, budete asi tušit, kudy se bude příběh ubírat, ale na čtenářském zážitku to nic neubírá. Gemma má i pár svých vlastních linií, které jsou zajímavé, takže to opravdu není jen slepá kopie.
3. Časově je příběh zasazený do 60. let 20. století, což občas není moc znát, když se víc začtete. Pár čtenářů rozporovalo některé skutečnosti, které knížku právě přibližují k Eyrové, ale mně to nevadilo. Je to fikce a je mi fuk, zda tou dobou skutečně ve Skotsku byly či nebyly takové školy, kam poslali Gemmu.
4. Konec byl na můj vkus maličko moc srdceryvný a růžovoučký, ale s tím se asi muselo počítat :)
5. Dala bych tomu spíš 3,5 hvězdičky než celé 4
Rozlet Gemmy Hardyové je napsaná na motiv Jany Eyrové a příběh také plyne podle jejího dějového schématu, i když se tu najde několik odlišností, takže je čtení maličko překvapivé, tedy alespoň v pár momentech. Například závěr je až trochu pohádkový.
Kdo četl Jane Eyre, tak zase příliš překvapen nebude, jelikož je kniha vážně hodně jako přes kopírák. Změnila se doba, ale předsudky jsou stále stejné, až se nechce zdát, že se příběh odehrává v 60. letech 20. století.
Kniha se čte velmi snadno a příliš se nevleče, přesto mi přišla jednodušší než Jane Eyrová, která je překrásně napsaná a dobře propracovaná. Tohle je spíše oddychové čtení s romantikou a těžkým životem hlavní postavy. Dá se předvídat, že nakonec se všechno v lepší obrátí.
Příjemné romantické počtení, které jistě potěší příznivce Jane Eyrové, ale srovnávat se to nedá. Netvrdím, že je kniha špatná, to vůbec ne. Je čtivá a užijete si hlubší příběh i romantiku, ale na předlohu jí něco chybí.
Do zlatého knižního fondu se asi nezapíše. Ale jinak to úplně špatné nebylo, četla se dobře. Přišlo mi to takové jednodušší čtení. Řekla bych Jana Eyrová light (bez tuku, cukr v podobě happyendu obsahuje).
Nicméně si v tuhle chvíli myslím, že v budoucnu se k ní vracet už nebudu, na rozdíl od klasiky.
Uchvátila mě hned na první pohled ta obálka. tenhle typ obálek miluju a tahle byla jedna z nejhezčích, co jsem kdy viděla. Nezkalamalo mě ani to, co se skrývá uvnitř. Kniha se dobře četla a občas mě ani nenapadlo si spojovat stejné situace s Janou Eyrovou :)
Já tedy nevím...chvílemi byl příběh skvělý, ale od určité chvíle jsem si říkala, co ta Gemma blbne.
Příběh rozhodně nedosahuje kvalit Jany Eyrové, ale přečíst se dal.