Rozličné poznámky
Ludwig Wittgenstein
Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jednou z klíčových osobností filosofie 20. století a jeho dílo jedním z hlavních pramenů moderní analytické filosofie. Svým myšlením naplnil univerzální nárok filosofie a svou teorií významu inspiroval mj. i etnology či lingvisty. Tento přesah za hranice filosofie dává tušit i předkládaný výbor z poznámek psaných na okraj jeho filosofických prací a věnovaných jak podstatě filosofické práce, tak otázkám umění či náboženství. Ediční podoba Rozličných poznámek, které podobně jako většina Wittgensteinova díla vyšly až posthumně, je výsledkem práce jeho vydavatelů. Ti poznámky seřadili chronologicky, což umožňuje sledovat vývoj Wittgensteinových filosofických i obecných názorů, tematickou orientaci v nich ale usnadnili věcným rejstříkem. Určení pramenů Rozličných poznámek, jejichž překlad byl pro toto vydání doplněn a revidován, je umožňuje číst spolu s originály ve Wittgensteinově elektronicky dostupné pozůstalosti.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2021 , OikoymenhOriginální název:
Vermischte Bemerkungen, 1977
více info...
Přidat komentář
je to tak rouhavé, ale ve Wittgensteinových poznámkách nenacházím naprosto nic světoborného, jen vágní aforistická konstatování, která kdyby nebyla doplněna značkou LW, nikdo by si jich nepovšiml; takhle generace uctívačů hledají smysl a hluboká moudra i tam, kde nikdy nebyly
Autorovy další knížky
1993 | Filosofická zkoumání |
2007 | Tractatus logico-philosophicus |
2010 | O jistotě |
2006 | Modrá a hnědá kniha |
1993 | Rozličné poznámky |
Snad je to s věkem rostoucí netrpělivostí (což by snad být nemělo, starý zrovna nejsem), snad jistým stresem, či prostě neochotou introspekce. Musím nicméně souhlasit s níže psaným komentářem. Ono to opravdu není nic zajímavého.
Podivejte se, k čemu jsou takováto "díla“ vlastně dobrá" Interpretovat ostatní dílo autorovo jimi nemůžete, to raději ponechte sobě samému, takovým externím zásahem jej můžete silně poškodit. Ostatně je možné, že Lyotard pokřivil ve své interpretaci jazykové hry inherentní agonistikou právě kvůli poznámce Wittgensteinově z tohoto spisu, kde hovoří o válce vedené s jazykem. Ne, to opravdu není bezpečné. Celistvou myšlenku z takových textů taky nedostanete. Nu a nakonec pokud v tom něco filosoficky vznešeného objevíte, bude to spíše nějaký truismus, kterého jste si jen nevšimli, motivační kravina, která vás zaujala (silně k tomu směřuje nietzsechovské prohlášení autora, že jeho dílo je exkluzivní pro úzký okruh – třebaže nezachází tak daleko jako Nietzsche sám a přiznává, že je to kulturní sférou, ne jeho výjimečností – což si může každý blbeček odnést jako vzkaz "na ostatní se neohlížej, to není tvoje vina, že ti nerozumí"), nebo něco, co jste si domysleli spíš sami, než že by to udělal autor. Ty opravdu chytré myšlenky prostě jsou zachyceny v celku.
Nu a tak co nám zbývá? Snad dobrý pocit z voyeurismu? Pardon, to si klidně nechám ujít, rozhodně po dočtení Beckettovy Trilogie. Nic jiného v tom opravdu není. A ano, Wittgenstein byl geniální člověk, vynikající filosof. Ale to neznačí nezbytně, že každá jeho myšlenka (byť zapsaná, papír byl levný…) je geniální. A jistě, může vás zaujmout, dejme tomu, Wittgensteinův vztah k umění a jeho interpretace. Ale není to náhodou právě to trochu vlezlé šmírování?