Rozplétání
Lucie Hrochová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465995/bmid_rozpletani-5sx-465995.jpg
4
12
12
Příjemně humorný fantasy příběh ze světa, kde se věci dějí doslova. Kniha o přáních, o odcházení, o pohledech do očí a o rozplétání uzlíků v hlavě čerstvě dospělé hrdinky. Čerstvě dospělá Rozárka žije ve světě, kde se věci dějí doslova. Tak třeba její kamarád Matěj občas ztrácí hlavu a musí šátrat a šátrat, aby ji našel. Babička má všechno popletené, včetně záchodového prkénka, na které použila károvaný vzor. Rozárčin táta slyší jenom to, co chce. Takže skoro nic. A kolegyně Vida po ní tu a tam rozzuřeně hodí pohled s horskou krajinou. Rozárka pracuje v mýdlárně a vyrábí mýdla na přání. Po špičkách k ní přichází čas, který jí říká, že i ona si může začít něco přát.... celý text
Přidat komentář
Půvabně hravý román, který osciluje na hranici sci-fi a fantasy. Autorčiny doslovné metafory mne nesmírně bavily, též obdivuji její fantasii a nápaditost. Od začátku až do konce udržuje čtenáře v napětí, jak se příběh bude vyvíjet. Vůbec jsem netušila, co od textu čekat, ale když jsem na její hru přistoupila, dočkala jsem se náležité odměny :-) Bavilo mne zde hledat paralely s naším současným světem /masová zábava v multikulturních zařízeních, deprese, závislosti, nadčasové hledání lásky a sebeuplatnění/.
Zároveň mi v textu ještě cosi chybělo, snad výraznější závěr, větší spád a podrobnější vysvětlení některých jevů, s nimiž se hrdinové setkávají.
Věřím však, že autorka v sobě ukrývá velký potenciál.
"Někdy si schválně vybereme nějakou vrakovou literaturu, čteme o potopených lodích a nehledáme v tom žádnou hloubku."
"Připadala jsem si jako špatně informovaný turista v muzeu vzácných exponátů. Chyběl mi jen batůžek."
"Dařilo se mi sedět na místě a nijak sebou nešít. To je dobře, protože zrovna do této židle bych stehy nadělat nechtěla."
"Mohlo se také jednat o nějaký nápad, který se kamsi schoval, aby mě později v nestřežený moment napadl. Ještě dvě noci jsem pro lepší pocit spala s rozsvíceným světlem."
"Připravila smažený sýr s brambory a s oblohou. Nechápu, jak je to možné, ale pokaždé se jí obloha povede úplně bez mráčků."
"Právě jsme procházeli kolem lavičky, na níž ležel zamilovaný párek. Byl trochu nakousnutý, pořád ale voňavý a obklopený kečupovými srdíčky."
"Díval se na déšť, jako by zvažoval, jestli raději promokne, nebo se mnou stráví ještě pár chvil v přiotrávené atmosféře. Chtěla jsem se na něj usmát, aby pochopil, že se už snažím svůj jed neutralizovat."
"Ještě pár dalších slz čekalo ve frontě u mých slzných kanálků, aby mohly spatřit světlo světa."
Pro mě je to zvláštní kniha. Slovní humor, který vlastně není humorný, snový svět, tak trochu připomínající M. Ajvaze. Ale přece jen trochu uzemněnější a opletený vlnou.
Trochu melancholické a trochu romantické.
V zásadě se mi to ale líbilo.
(SPOILER) Docela fajn knížka, prima nápady s dvojsmysly, ze začátku mě to úplně neoslovilo, nejvíc jsem chtěla přijít na to, jak to tedy je s Autority, těšila jsem se, jak to dopadne s tajemstvím v truhle a na konci jsem se všeho rozpletení dočkala a příběh velmi předčil má očekávání, knížka mě začala hodně bavit asi někde uprostřed, moc se mi líbil text písničky.
Rozplétání
Doslovnosti mi trochu lezly na nervy, ale napínavej konec dobrej ;)