Rozprávky z pralesa

04.01.2025

Pohádky mého dětství. Trochu drsné, třeba úvod pohádky Slepá danělka (pozn: danělka je daňčí samička):

"Byla jednou jedna danělka a té se narodila dvojčátka, což je u vysoké zvěře velmi vzácné. Kolouška roztrhala divoká kočka, a tak zbyla matce jen dceruška.../byla neposlušná a mlsala med/... A trkla tedy hlavou do hnízda. Kéž by to nebyla udělala! V tu chvíli se vyrojily stovky, tisíce vos a bodaly ji do celého těla, do hlavy, do břicha i do ocásku. Ale co bylo mnohem horší, štípaly ji i do očí. Více než deset bodnutí dostala do očiček. Danělka prchala pralesem a naříkala šílenou bolestí...Byla slepá, úplně slepá..."

A takových pralesních pohádek je v knížce osm. Všechny nakonec skončí vlastně moc dobře a hlavně s poučením pro malé čtenáře. Nám četba téhle knížky nijak neublížila a když se dětem pořádně vysvětlí, o co jde, tak snad není čeho se bát. Pohádky jsou vlastně reálnými příběhy ze života...

Knížku ilustroval svými typickými obrázky Miroslav Troup, který mi utkvěl i z jiných dětských knížek...

24.04.2023

Knížka mého dětství... pohádky, nebo možná spíš příběhy o zvířatech se mi líbily. Měla jsem tu knížku ráda.

20.02.2023

Příběhy vyprávěné krásným jazykem. Nevím, co bych jim řekla jako dítě, ale teď jsem si je užila. Doslov je taky skvělý. Dozvíte se, co vše vás v pralese může sežrat.

18.04.2020

Nevím, jestli bych to nazval zrovna pohádky, protože některé příběhy jsou docela drsné. Ale děti to nejspíš budou vnímat úplně jinak než dospělý.

jako dítě jsem ji milovala. když jsem ji přečetla dnes, nechápu proč, pohádky jsou dost drsné.