Rozvláčná vyjádření radosti
Petr Borkovec
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313479/bmid_rozvlacna-vyjadreni-radosti-T3V-313479.jpg
4
2
2
Autorská čtení a debaty se v Café Fra konají od roku 2006, zpravidla v úterý a někdy také ve čtvrtek. Za deset let ve Fra četlo přes tisíc dvě stě spisovatelů a překladatelů. Petr Borkovec je nejen dramaturgem večerů, ale v řadě případů má k vystupujícímu autorovi také úvodní slovo nebo komentář. Jindy tuto starost přenechává dalším autorům, nikdy ovšem kritikům. „Komentáře jsou osobní, což neznamená, že nemohou být podrývavé. Nepěstujeme tu biografie ani bibliografie.“ uvedl na vystoupení na Pecha Kucha Night ve Vodňanech, kde představoval nakladatelství Fra i kavárnu. Přestože některé z těchto textů už byly zveřejněné časopisecky, rozhodli jsme se uspořádat ucelenější výbor z těch, které máme k dispozici. Sešit nakonec pokrývá období od února 2011 do června 2016 a soustředí se pouze na básnířky a básníky.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2021 |  Sebrat klacek |
| 2017 |  Lido di Dante |
| 2018 | Herbář k čemusi horšímu |
| 2019 | Petříček Sellier & Petříček Bellot |
| 2012 | Milostné básně |
Ten specifický žánr "úvodu ke čtení" variuje Borkovec do ještě více specifických forem: někdy vymyslí až šílenou fabulaci (Martin Poch), někdy se nebojí do textu napasovat spoustu literárních jmen v groteskním provedením (Martin Stöhr), jindy si vypíchne třeba jen verš, se kterým následně pracuje (Olga Stehlíková).
Každý text je jiný, nekritický a baví, až si říkám, jestli nepřekrývá samotné autorské čtení.
A opět jsem zpozoroval jev, s kterým Borkovec občas pracuje: jisté fragmenty jistých textů jako bych už někde četl – a ano, v tzv. Petříčcích se některé části nacházejí. Úvod ke čtení jiného tvůrce se stává inspirací pro ryze vlastní text. Skvělé!
4. Nemohu bez Petra Krále chodit s průvodcem po zámcích a užívat si návleků a porcelánu a hraběcích loveckých koutků. Místo toho vždycky myslím na úchvatnou báseň Michaela Edwardse, kterou Petr Král přeložil a která začíná verši "Při prohlídce zámků se často vzdálíš / od hloučku, jejž vedou k váze..." Od té doby, co jsem tu báseň četl, při prohlídkách smutně postávám u zámeckých oken a myslím na Petra Krále. A průvodkyně sledují toho zasmušilého zloděje ostřížíma očima.
(s. 24, text "Petr Král, Město je náš les")