Herbář k čemusi horšímu přehled
Petr Borkovec
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382180/mid_herbar-k-cemusi-horsimu-PsJ-382180.jpg
4
60
60
Sbírka Herbář k čemusi horšímu je něco mezi atlasem a skládkou. Vychází z nejistého pocitu, že básně se válejí jak pod placatějšími kameny, tak v agresivních i melancholických diskusích vážkařů, detektoristů a sběratelů achátů. Z nejistého pocitu, že nejlepší básní je etymologické heslo slova „remíz“ a že je třeba vytvářet nová přísloví.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Herbář k čemusi horšímu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Petru Borkovcovi není možné upřít nadání k práci se slovy a úctu si zasluhuje i hloubka jeho znalostí, literárních i jiných. Má také hravou mysl a je schopen originality a neotřelých způsobů, kterými vytváří svá dílka. A nejde jen o tvorbu samotnou: kreativní je už třeba jeho vizitka v úvodu sbírky – psaná latinsky! - nebo mezi své vlastní básně vložená Erbenova Polednice. Trvale mě to udržovalo ve střehu, stále jsem musel přemýšlet, co na mě pan Borkovec právě teď zkouší.
Jenže poezie není luštění sudoku, takž mně právě tyhle výše popsané parametry bránily si čtení patřičně prožít. Vlastně jsem se ptal sám sebe, jestli je to vůbec ještě poezie, no, a došel k názoru, že nejspíš ne. Přitom různé hrátky se slovy, s vlastním textem nebo meta-myšlení o vlastním myšlení může literární kvalitu nést: Edward Lear, Raymond Queneau, Ondřej Hanus (anebo třeba Havlovské Antikódy) to dosvědčují. Tady jsem často měl pocit, že kromě předvádění vlastních dovedností už mi není nabídnuto nic navíc. Měl jsem pocit, že Borkovec vlastně tvoří a prodává sám sebe. Což o to, jeho sebestylizace je zajímavá, jen to není dílo literární.
Borkovec píše dobře, nebo mě se ty jeho věci dobře čtou. Často je to o takových zvláštních souvislostech jazyka a popisovaných jevů a věcí, co jednoho nutí číst dál a dál, až je najednou konec, harfko, v suku! Že je to málo?
Borkovec zařadil do svého "výboru" i klasickou Polednici. Ta báseň v sousedství těch často minimalistických ód působí jako zjevení a bohužel to trochu shazuje tu sbírku, protože prostě Polednice je klasika v tom nejlepším slova smyslu, báseň co nestárne, což se nedá říct o té spoustě Borkovcových variací a hloubkových jazykových vrtech, které tak nějak vyšumí, jako vzpomínka na dobře vychlazenýho lahváče v parnym dni. Ale to není málo.
Stejně si ale myslím, že nakonec nejlepší báseň autora bude vždycky jeho jméno: Borkovec - to je přece nádhera, jak nějakej brouk, co právě vylez zpod kůry borovice, nebo co pod ní zalejzá. Sám autor navíc (a v těch stylových brýlích) brouka dost připomíná. V tomhle ohledu se budu dál těšit z autorova sběru klacků i listí do herbáře. - Doporučuji.
Související novinky (1)
37 nově přidaných eknih zdarma
23.05.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Herbář k čemusi horšímu v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 75x |
| ve Čtenářské výzvě | 7x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 22x |
| v Chystám se číst | 27x |
| v Chci si koupit | 4x |
Štítky knihy
Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2021 |  Sebrat klacek |
| 2017 |  Lido di Dante |
| 2018 | Herbář k čemusi horšímu |
| 2019 | Petříček Sellier & Petříček Bellot |
| 2012 | Milostné básně |
"Nic z toho neplyne."
Nevyjádřila bych to lépe.
Ale třeba podrobněji...
Nic Nelíbilo Nic
Přírody - pramálo
Krásy - prapramálo
Lidství - až na dřeň
včetně pornohvězd a podobných
A tápajících inzerentů
Hry se slovy? Krátké, dlouhé,
sic provedené, však málo povedené
A což ta řečtina, latina, nelidština (=nesrozumitelština)?
A nespisovština (=budiž),
až hrubština (=datel tahal červi z kostí???, NE, TO NE)
Změť (ale! v abecedním pořádku!), sněť
Jedna parodie na Křišťálovou studánku, soukromou,
proč však Polednici čteme celou celičkou?