Rubikova kostka
Vratislav Maňák
Mladý učitel Ondřej Šmíd přijíždí do Plzně na oslavu dědečkových osmdesátin. Očekává, že v bytě svých rodičů najde idylu a ospalý klid, místo toho se ale o slovo přihlásí tajnosti, zamlčované křivdy a vzpomínky, které i po letech vzdorují zapomnění. Co všechno může člověk zaslechnout? Jak začala historie uchavců? A k čemu dojde, když rozbijete keramického slona? Ondřej se musí začít ptát, sebe i jiných, a úlomky paměti skládat jako barevné stěny Rubikovy kostky — hlavolamu, ve kterém se rodinné příběhy mísí s osudem rodného města.... celý text
Přidat komentář
Moc hezkou češtinou napsaná úplně zbytečná knížka. Kniha, ve které se vůbec nic neděje. Nijaký příběh nesympatického hrdiny protkávaný vzpomínkami na plzeňské protesty proti měnové reformě, které ale s příběhem skoro vůbec nesouvisí. Autor umí psát, ale nedokáže vymyslet poutavý děj. Škoda.
Každopádně to mělo zajímavou atmosféru a to se mi u knih vždycky líbí, přestože celkově to vlastně nebylo nijak zajímavé.
Pořád jsem čekala, co se z toho všeho vyklube. Měla to být knížka o rodinných vztazích nebo o historických vzpomínkách...pro mě takový nijaký mišmaš...dočteno z mého pocitu, že knížka se neodkládá....
Na knihu jsem se těšila, líbilo se mi, že se odehrává v Plzni. Nakonec to a kapitoly se vzpomínkami pamětníků událostí roku 1953 byly to nejlepší. Současná dějová linka je vlastně o ničem. Dlouhé, květnaté popisy, nedospělý hrdina a "obrovské" rodinné tajemství. Dost jsem se pri čtení trápila a trvalo mi hodne dlouho knihu dočíst.
Dalo se to, ale zázrak to nebyl. Některé vzpomínky z padesátých let byly zajímavé. To rodinné tajemství .. no proč ne. Neurazí, nenadchne.
Edit: Četla jsem knihu na začátku prázdnin. Nyní na konci si nemohu vzpomenout o čem kniha byla a ani jaké bylo to rodinné tajemství. A paměť mám poměrně dobrou, jen věci, které nezaujmou, vypouštím.
Tak nějak nevím, chtěla jsem si odpočinout od kriminálního žánru, čekala jsem současný román se vzpomínkami na padesátá léta, ale nějak mě to prostě nebavilo. Knížka byla prezentována jako příběh s tajemstvím, ale co bylo to tajemství? Otcova nevěra před pětadvaceti lety? Jediné, za co bych autora pochválila, je velmi bohatá slovní zásoba, jinak pro mě nuda....
Mrzí mě to, ale tohle se prostě nedalo číst a už vůbec ne přečíst. Těžkopádný jazyk a šroubované dialogy mě prostě nepustily za 3. kapitolu, a to jsem se o to pokoušela vícekrát.
Banální a nezáživný příběh s kulisou měnové reformy v roce 1953. Styl psaní mi vůbec nesednul, začátek se zdál být ještě zajímavý, od poloviny jsem ovšem začal přeskakovat kapitoly... Ani postavy románu si nestihly získat mé sympatie.
Velmi dobrý příběh o jednom nedorozumění, které se nese historií celé rodiny jako stigma...
niečo ma nútilo knižku dočítať, i keď postavy mi boli od začiatku nesympatické (v poslednej dobe akosi nemôžem natrafiť na nejakého sympatického hrdinu..) Nevyzrelý Ondřej, ujetý děda historik, babička Hanuše - pre mňa mimoriadne nesympatické oslovenie...
postavy vykreslené plasticky, zaujal ma aj príbeh Ondrových rodičov, taký zo života, ale linka s Plzní a škodovákmi - úprimne preskakovala som vety i pasáže.
Vďaka miešaniu niekoľkých liniek a preskakovaniu od Ondry k škodovákom, od Ondrových rodičov k Marii, z prítomnosti do minulosti, z vyprávania 3 osoby do rozprávania hlavného hrdinu...jeden veľký zmätok..
Nakoniec z toho celého mi najviac sadli Jindřich s Ivanou...
celkovo musím dať 3, pretože nejde 3,5*, autor myslel asi dobre, ale kruto prekombinoval.....
V jedné rovině pamětníci líčí události plzeňských dějin, ve druhé členové rodiny vzpomínají na vlastní minulost. Ta paralela je nádherná. Mnoho lidí vylíčí tutéž událost každý trochu jinak. A už nelze určit, jak to vlastně bylo, co se doopravdy stalo. Za mě super.
Autor má nádhernou barvitou češtinu, kniha je ale příliš roztříštěná. Hlavní dějová linie mě bavilo, ale za nepřehlednost strhávám dvě hvězdičky. Co se týče mezilidských vztahů ty vykreslil dost přesně a mnoho rodin ba se tam se svou "nekomunikací" mohlo najít.
Autor je velmi zdařilý uživatel jazyka. Také uváděné historky z roku 1953 jsou hodně zajímavé. Kniha celkově je ovšem tříšť a dát si tuto tříšť při čtení dohromady dá poměrně zabrat. Uváděné historky z rodinného soužití autor dofoukl v podstatě nepotřebným líčením městských zákoutí a přírody. Dle mého by knize slušelo zhruba čtvrtinové zeštíhlení a tříšť zkusit zasadit alespoň do mozaiky.
Čekala jsem svižný text mladého autora, ale místo toho na mne číhala dlouhá souvětí, květnaté popisy atd. Autor s češtinou umí pracovat, to je určitě chválihodné, ale pro mě bylo nekonečné, než se příběh aspoň trošku pohnul. Škoda. 2/5
Kniha ve výsledku nebyla špatná. Nalákala mě na výlet do Plzně. Autor totiž píše o místech s takovou samozřejmostí a tak vás vtáhne, že byste nejraději zašli na ruský vejce s Ópou.
Bohužel můj důvtip není tak bystrý a tak mi až někde v půlce knihy došlo, co jednotlivé značky u pod kapitol znamenají a v ten moment se mi začalo i lépe číst.
Pestrý, vícevrstevný, postupně gradující příběh. Pro mě nejcennější jsou "záznamy" respondentů ankety, dozvěděl jsem se věci, o kterých jsem neměl vůbec tušení. Jinak hlavní zápletka (manželova nevěra) mi přijde trochu zveličená a trochu jako chození kolem horké kaše, ale v té době se takové věci možná vnímaly jinak. Oddělení jednotlivých dějových linií je pro mě naopak velmi zřetelné, dokážu si představit ten zmatek, kdyby tam puntíky a trojúhelníčky chyběly :-)
Výpísek: Mně totiž nikdo nevymluví, že hořký pivo zkrátka svádí k hořkejm tlachům, kdežto poctivě upražený kafe a dezert navrch mysl spíš oblaží a povznesou.
Za mě to nejlepší, co jsem od autora zatím četla. Skvělé dialogy a vybarvení postav, příběh postupně graduje, že vás nenechá se nudit. Je to kniha o vztazích a až neskutečně lehce se prostřednictvím desítek příběhů zároveň dovíte o plzeňském povstání v třiapadesátém. Některé opravdu pobaví, můj favorit je Pravda a láska - vytesáno na papír, co už každý někdy od někoho slyšel, ale fantasticky. Ovšem přestože se u knihy zasmějete, je to spíš kniha ze života, taková zachmuřená, ale přesto plná naděje. Jednoduše doporučuji. PS: trochu matoucí oddělení jednotlivých dějových linií, ale po chvíli pochopíte
Autorovy další knížky
2016 | Rubikova kostka |
2011 | Šaty z igelitu |
2014 | Muž z hodin aneb Proč se na podzim mění čas |
2022 | Smrt staré Maši |
2016 | Expedice z pohlednice |
Tak nějak je mi smutno. Konečně se v našich vodách urodí knížka, která má zajímavý děj, úžasný jazyk, je chytrá, není prvoplánovým slohovým cvičením a místo knihomolího jásání má tak nízké hodnocení?! Nekoukejte na čísla a začtěte se do Plzně ze všech možných stran.