Ruce houslisty
Alena Ježková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478031/bmid_ruce-houslisty-CXY-478031.jpg
5
145
145
Strhující příběh česko - německo - židovské rodiny na pozadí událostí našich dějin 20. století. Citlivé zachycení 20. století v podání Aleny Ježkové se úspěšně může řadit do současného trendu ženských autorek Mornštajnové a Lednické, které pečlivě a bez přehnaného sentimentu prozkoumávají českou identitu a minulost. V sedmi volně navazujících povídkách, jejichž protagonisty jsou příslušníci pěti generací fiktivní rodiny Schillerů, autorka mistrovsky vyobrazuje, jak se dějinné události promítají do osobních životů. Tuto linii sledujeme od zákopů 1. světové války přes rozvíjející se průmyslu Československé republiky, nacistickou okupaci a s ní spojený Holocaust, sčítání ztrát po válce a nástup komunismu, až po invazi „bratrských“ vojsk v srpnu 1968. Příběh rodiny Schillerů se uzavírá v Londýně v roce 2005 pátráním proslulého houslového virtuosa po vlastních kořenech.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda rodinné kroniky,tahle sága obsáhla dlouhé časové období a na mě byla tak trochu krátká,co se obsahu týče.Moc mě potěšil na úvodu rodokmen rodiny,hned jsem si ho prostudovala a pak se tak dobře orientovala.
Laskavé líčení životních osudů jedné rodiny na pozadí zásadních událostí 20. století. Na malém prostoru nám autorka dokázala předat zážitky, pocity, myšlenky rodiny Schillerů jakožto zástupců své generace. Asi jsem dlouho nečetla knihu, která by s takovou lehkostí podala dějiny celého století, která by vystihla zásadní dějinné momenty, aniž by zacházela do detailů, a přesto uměla zapůsobit.
Knihy a styl Aleny Ježkové mám ráda, ale u této se mi líbila více první polovina. Mám také trochu dojem, že je to takový průlet dějinami a v něm navázaný příběh, který je podle mě ale zjednudušený. Podobných hrdinů, jako jsou v knize, mohly být stovky .
Teda tak tohle bylo něco.Na knihu jsem narazila úplně náhodou zde na DK a naštěstí ji u nás v knihovně měli.
Příběhy jsou velmi čtivé měla jsem co dělat se odtrhnout a jít něco dělat.
Rozhodně doporučuji k přečtení, je to nádhera.
Tomuto počinu se nedá dát míň než pět hvězd, na to je to moc dobré, procítěné a především - opravdové. Každá emoce i charakter jsou živější než kdy mohly být.
Zdejší výhrady typu "klouže po povrchu" či "nepřináší nic nového" nepovažuju za pravdivé. Opravdu mě styl i zpracování uhranulo a mezi všemi podobnými díly z této doby vyniká.
Soubor na sebe navazujících povídek zobrazuje příběhy ze života a smrti jedné hodně rozvětvené židovské rodiny v průběhu dvacátého století. Povídky netvoří ucelenou časovou řadu, ale jsou to autorkou vybrané "obrazy" na pozadí událostí, které ovlivňovaly život na našem území ve dvacátém století. K podrobnému pochopení "kdo je kdo" na úvod je předložen rodokmen rodiny.
Krásná, originálně zpracovaná rodinná sága. Průlet téměř stoletými dějinami naší země, nahlížený postupně různými členy jedné česko-německo-židovské rodiny. Líbilo se mi střídání historických období, míst a úhlů pohledů a tomu přizpůsobený styl a jazyk vyprávění. Jako puzzle se postupně skládají osudy celé rodiny Schillerových, některé tragické, jiné úsměvné, nad jinými zůstává rozum stát a nezbývá než bezmocné skřípění zubů či nechápavé vrtění hlavou. Závěrečné propojení generací v dojemném odkazu houslových tónů pak snad konečně směřuje k novým lepším časům.
Škoda, že se toho do knihy nevešlo víc. A nenechte se zmást označením "povídky", jde v podstatě jen o chytře sestavený text do jednotlivých kapitol. Skvělý nápad je rodokmen umístěný v úvodu knihy, který hodně napomáhá orientaci v tom, kdo je kdo.
Dokonalá kniha. Až do poslední kapitoly jsem čekala právě na tu s Oldym a slzy mi tečou proudem. Slyším Bachovu Ciacconu a marně se snažím přijít na to, proč jsou lidi tak zabednění a nikdy, nikdy se z historie nepoučí. Nacisti, komunisté - jak mohou tvrdit, že nikdy se nežilo líp, než za jejich vlády. Jak se to po tak krátké době (necelých sto let) v Evropě ubírá znovu stejným směrem Děkuji za dojemný zážitek, paní Ježková.
Ježková nabízí rychlý průlet našimi válečnými dějinami 20. století, které stojí vždy za to si připomínat. Touto volbou však Ježková vstoupila na poměrně nebezpečnou půdu, kde lze uspět buď novým uchopením, což je obtížné, nebo nabídkou nových/jiných informací nebo aspoň podané z neobvyklého úhlu pohledu. Nedostalo se mi ani jednoho. Pouze klasické zpracování, které ničím nevyniká. Právě naopak, klouže po povrchu, nadto podané jednoduchým jazykem, korunované úpornými překlady v knize použitých notoricky známých německých termínů. Osud Schillerových přitom nepostrádá potenciál. Jejich příběhy a životy, jakkoliv nelehké vzhledem k tíživým dějinným událostem doby počínaje 1. sv. válkou, jsou zploštělé, zkratkovité, polopatistické, naivní. Působí jako výstřižky z novin. Pasáž z Terezína je obzvlášť nepovedená a nebude to jen dětskou vypravěčkou. Autorka jako by podcenila základní orientaci čtenáře v tématu, nebo je to možná literatura zamýšlená pro mladé čtenáře pro nahlédnutí do našich moderních dějin, ale obávám se, že nikoliv. Jenže knihu nelze ocenit jen pro zvolené téma. Byla jsem zklamaná, vzhledem k tématu i očekáváním, která kniha kvůli svému superlativnímu hodnocení vzbuzuje. A musím se ohradit i proti srovnání s Lednickou.
Sedm na sebe volně navazujících povídek provádí čtenáře dějinami 20. století a zároveň vypráví o osudech fiktivní rodiny Schillerů. Každá povídka přibližuje nějaký důležitý historický okamžik a zároveň je příběhem některého člena nebo členů rodiny.
Jako komplet je to zajímavé a silné čtení, povídky jsou vesměs dobře napsané, přesto ale nesdílím to bezvýhradné nadšení některých čtenářů. Já bych knihu celkově zařadila mezi trochu lepší průměr.
Za nejlepší bych označila povídku Dopis, která se odehrává v srpnu 1968. Ta je výborně napsaná, tehdejší události jsou zachyceny realisticky.
U této knihy mne mrzí ten nevyužitý potenciál. Tohle mohl být rozsáhlý historický román, který by na osudech jedné rodiny přibližoval důležité momenty našich dějin. Teprve potom by se kniha možná dala řadit vedle děl Mornštajnové či Lednické (jak to stojí v anotaci), takto však nikoli.
3,5*
Neskutečně nenápadné dílo, které oč skromnější formou, je obrovské sílou, myšlenkou i celkovým vyzněním.
Nádherná povídková knížka, popisující na osudech jednotlivých členů česko-německé Schillerů celé dvacáté století. Jediné, co bych uvítala do knihy zakomponovat navíc, by byl přehledný rodokmen, takhle se člověk může trošku ztrácet... Jinak bych neměnila jediné písmenko. Slova v anotaci, přirovnávající autorku k Mornštajnové nebo Lednické rozhodně nejsou neoprávněná - zpracování a prolínání osudů je opravdu mistrovské. Škoda, že knížka není tolik známá, určitě by si to zasloužila!
Historie jedné česko-německé židovské rodiny začíná v zákopech první světové války a končí tesknými vzlyky houslí. Děj je pouze načrtnut, žádné velké rozvětvené povídání, taková umělecká zkratka, autorka na scénu přivádí pouze několik členů rodiny a základní informace, z kterých ale není problém vyskládat obraz celého 20-tého století.
Velmi působivý je hned první příběh Vánoční mír. Nebyl mi neznámý, ale v knižní podobě se mi dostal do rukou teprve teď a zapsal se mi do paměti ... zlo, které mělo být ztělesněno v nepříteli, jak nám říkali, jsem v protějším zákopu nenašel. Byli tam jen stejní lidé jako my ...
Dokonalý a přesvědčivý formát, tyhle povídky...krásně jdoucí po sobě a vykreslující črtami to, co v mnoha náročných, objemných románech bylo jen tehdy zachyceno, popsal-li autor tuny papíru. Vyjádřit historii jedné rodiny formou sedmi povídek: úžasné. Ač jde o rodinu fiktivní, autorka dokázala oživit obrazy osudů na pozadí bouřlivého dvacátého století, století dvou válek, převratů, holocaustu, normalizace, a podat tak další svědectví o lidské brutalitě, neschopnosti poučit se z historie.
Z téhle knížky jsem nadšená! Příběh jedné velké rodiny v sedmi povídkách mi od začátku přišel jako zajímavý nápad a byla jsem zvědavá, jak to do sebe bude všechno postupně zapadat. Ačkoli kniha nebyla příliš dlouhá, vešlo se toho do ní hrozně moc a atmosféra doby byla cítit z každé jedné stránky. Bylo to čtivé, napínavé a podtržené krásnými ilustracemi. A kdyby to bylo aspoň o kousek delší, tak bych se nezlobila.
P.S. Zaplaťpánbůh za rodokmen, bez něho bych byla asi trochu ztracená.
Rychlá jízda moderní historií s jejími zvraty. Přes všechny tragédie život pokračuje dál. Jednoduché a působivé i přes jistou povrchnost a čítankovost, bez hlubšího vykreslení charakteru jednotlivých postav.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Židé druhá světová válka (1939–1945) česká literatura 50. léta 20. století okupace holokaust, holocaust prolínání minulosti a současnosti přeživší holokaustu
Část díla
Autorovy další knížky
| 2011 |  Dračí polévka |
| 2005 | Staré pověsti české a moravské |
| 2013 | Tichá srdce – kláštery a jejich lidé |
| 2021 | Ruce houslisty |
| 2006 |  77 pražských legend |
Nádhera, naprostá nádhera! přečetla jsem jedním dechem... okouzlila mě nevšední stavba románu, kdy jednotlivé kapitoly vypráví vždy jiný člen rozvětveného příbuzenstva židovské rodiny Schillerů a zároveň se s každou další kapitolou posouváme i v čase, který je neúsprosný, ale zároveň i milosrdný, sledujeme veletoč dějinných událostí a různých životních osudů napříč celým 20. stoletím, jednotlivé střípky mozaiky si čtenář musí sám sestavit ....je to román, které ve své úspornosti má nesmírnou hloubku, připomíná mi v tom styl pana Štiftera... zcela zásadní pro orientaci v ději je vyobrazený rodokmen, který je součástí knihy....