Rudá
Dalibor Vácha
Svět je jiný. Lidé jsou jiní. Sovětský svaz se rozhodl proniknout do střední Evropy a vzít si zpět vše, co vždy považoval za vlastní. Objevuje se stále více jedinců nadaných psychotronickými schopnostmi, ale stále nemají na růžích ustláno, ba právě naopak. V oblasti odstavené jaderné elektrárny Temelín se shromažďuje nepochopitelná substance šedá, která hrozí, že urychlí všechny probíhající změny nebo je dokonce odkloní na ještě nebezpečnější trajektorii. Jenovéfa se snaží přežít a najít cestu světem, který podezřele připomíná ten náš, jen tam občas něco chybí nebo něco zatraceně nebezpečného přebývá.... celý text
Přidat komentář
Druhý díl série ŠEDÁ jako by snad ani s prvním neměl, co se týče stylu, nic splečného. Čtivé, svižné, zajímavé.
Začínáme v cirkusu, kam se Jenovéfa přesunula k příbuzným. Zde je jakási přestupní stanice pro dohledané espery z Továrny, kteří následně pustují na vojenskou základu v Ralsku. Zde mají tajné útočiště před vojskem, které je neustále nahání, loví.
Sledujeme tři dějové linie -Jena, Karel a Mišo.
Sledujeme hon na espery. Vypuknuvší válku v Evropě. Obsazení Československa ruskou armádou. Vzájemné boje. Negativní epsery. Kostěje....
Evidentně se autor poučil v prvním díle a druhý již napsal srozumitelně, tak aby své myšlenky dobrého tématu a příběhu dokázal čtenáři přenést tak, jak zamýšlel.
Druhý díl je mnohonásobně lepší a čivější než první. A ačkoli se jmenuje RUDÁ, hlavním tématem je konečně ŠEDÁ.
První díl byl šedý, ponurý a mě osobně se hodně líbil, nejen díky své atmosféře ale díky svému osobitému usazení. Tento díl je hoden svého jména šedá a depresivní atmosféra nám tu zůstala to ano, ale teď je tu děj protkán mnohem větším množstvím rudé krve a nekompromisní akcí, která je velmi povedená a dobře napsaná. Dostáváme spoustu nových postav, které se tu vraždí, jak na běžícím pásu. Nezůstanou ušetřený ani postavy z prvního dílu, autor byl prostě nekompromisní a rozjel pořádně rudé jatka. Takže jsem si pomálu nestihl ani vybudovat nějaký pořádný vztah k novým postavám a skončil nakonec u starého známého z prvního dílu.
Kniha se čte sama, příběh plyne stejně rychle, jako umírají vojáci na obou stranách. Kniha je svým dějem velmi aktuální a při její četbě jsem si říkal, jak to ten autor dokázal, tak trefit. Autor dokáže zaujmout a já jsem knihu přečetl během pár dnů. Již od poloviny knihy jsem tušil kam děj bude směrovat, na konci knihy jsem však byl překvapen, finále bylo jiné, než jsem předpokládal.
V druhém dílu se tedy hodně přitvrdilo a to po všech frontách, takže rudá teče proudem a autor se toho nebojí, když do děje přináší nové postavy a jakmile si je člověk trochu oblíbí, tak je hned zabíjí a to se děje i řadě nám již známých postav z prvního dílu. Děj knížky pokračuje o něco později za koncem Šedé, do Evropy se valí sovětská armáda a v boji jí pomáhají espeři, přičemž cílem je Temelín. Na pozadí tohoto děje se odehrává příběh separátním pohledem Jenovéfy, Miša a vojáka Karla. Jak se na dobrou knížku sluší a patří, jejich osudy se postupně protnou v závěrečném boji, který z mého pohledu nepřinesl nijak velký happy end (ostatně by to k charakteru celé knížky ani nesedělo) a ponechal, snad, otevřená dvířka pro další pokračování.
(SPOILER) Jenovéfa utíká z cirkusu, aby dle proroctví z karet neohrozila své blízké. Další dvě dějové linky sledují jejího strýce klauna Miša a československého vojáka Karla, který se svou jednotkou marně vzdoruje útoku ruské invazní armády, která využívá kostěje (espery). Vše vyvrcholí bitvou o Temelín. Autor nabízí akční příběh, plný beznaděje a umírání, kterého neušetří ani hlavní postavy. Příběh se odehrává na podzim roku 1998 a po přečtení ilustrujících dobových článků a dokumentů je jasné, že autor určitě není voličem Miloše Zemana.
Další čtivá jednohubka na dva až tři večery je za mnou. Jako relax opět dobrý, ale na výraznější zapamatování určitě ne.
ZA mě o hodně lepší než první dík. Méně okecávání a více akce. Vlastně je z toho opravdu slušná akčňárna se zajímavou zápletkou i postavami
Předestírám, že je to pokračování Šedé, což není zřejmé.
Zase představena spousta vedlejších postav, které v průběhu slušným tempem umírají, takže netřeba se moc seznamovat. Čte se opět dobře, doufám, že autor sérii dopíše, ať vím, jak to dopadne.
Naprostá pecka, bomba, skvělé. Kniha mě zcela pohltila a najednou byl konec, bohužel. Oproti předchozímu dílu je to úplně někde jinde, výš, o hodně výš. A ta obálka za to také stojí.
Autorovy další knížky
| 2021 |  M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek |
| 2016 |  Nikam |
| 2014 | Červenobílá |
| 2022 | Smrt na kůru |
| 2015 | Hranice |
Ačkoli jsou dialogy občas okořeněny drsnou hláškou či peprnějším výrazem, Dalibor Vácha jimi docela šetří. Možná i proto jeho svět a hrdinové působí velice realisticky, a to navzdory tomu, jak silným fantasy prvkem jsou nadpřirozené schopnosti esperů. Vlastně celá kniha jako by dýchala myšlenkou, že válka je nejen vůl, ale křiví charaktery a zbavuje nás lidskosti.
„Nedokážeme si představit, že by se situace vrátila k normálu. Zvykli jsme si na chaos, smrt, na šílenství. Nedokázali bychom žít v mírových podmínkách.“ (str. 214)
Oproti Šedé má Rudá díky pravidelnému střídání postav neskutečný spád, zároveň čtenář ještě více do hloubky poznává svět, v němž Váchovi hrdinové žijí a trpí. Tomu napomáhají stejně jako minule výňatky z dobového tisku. A jestliže Šedé někdo zazlíval, že klamala tělem a místo českých Avengers přinesla něco jiného, teď už ten pocit mít nejspíš nebude.