Rudý pes
Louis De Bernières
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14350/bmid_rudy-pes-CXD-14350.png
4
72
72
Jak už jsme u Bernierese zvyklí – vtipný i dojemný příběh vypovídá jak o psech, tak především o nás, o lidech. Ovčáčtí psi plemene kelpie jsou známi svou nezdolností a inteligencí, ale i mezi nimi byl Rudý pes alias Rudoch naprostý originál. Po celém severozápadním pobřeží Austrálie proslul jako profesionální stopař a skutečně mu nečinilo nejmenší problémy poznat majitele auta podle zvuku jeho motoru a přimět jej, aby ho odvezl o kus dál. Všichni ho chtěli adoptovat (jedna parta dělníků ho dokonce přijala do svých odborů), ale Rudoch se nechal adoptovat jen jedním člověkem – řidičem autobusu, jemuž Rudochova náklonnost změnila život. Portrét tvrdohlavého, chytrého a odvážného psa, kterému Australané postavili bronzovou sochu, je – jak už jsme u de Bernierese zvyklí – vtipný i dojemný a vypovídá jak o psech, tak především o nás, o lidech. Román přeložil do češtiny Viktor Janiš.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Kratičká knížka na jedno odpoledne, ale nádherná. Příběh mimořádně inteligentního, svobodymyslného psa, který si dokáže získat přátele a obdivovatele všude. Všem milovníkům zvířat mohu jen doporučit! Příjemným bonusem je i pro nás exotické prostředí západní Austrálie a tamní svérázná komunita horníků v dolech či dělníků zaměstnaných v solných pánvích.
Jen konec je smutný, vyloženě bolavý. Každý to zná, jaké to je, když nejvěrnější kamarád odejde do nenávratna... Vždycky to bolí, ale ještě víc, když je to příliš brzy a někdo tomu pomůže... ale ty krásné vzpomínky nám nikdo nevezme.
Podařilo se mi objevit v jedné, nepatrné knížce dva dárky. Ten první je znamenitý, citlivý překlad pana Janiše a ten druhý, samotný příběh.
Tohle vyprávění je díky jeho lidskosti, nejenom lidskosti..., přímo gigantické - bezbřehé.
Nádherná, snová knížka o čtyřnohém tulákovi - divochovi, který svou chytrostí a nezřízenou touhou po cestování, získal srdce nejen australských horníků, kteří mu zařídili členství v odborech, založili bankovní konto..., ale získal si i obdiv a srdce bezpočtu lidí, kteří si fascinují příběh, o jeho umanutosti a nezdolnosti přečetli.
Knížečka je přímo skvost... A ten svéhlavý psí cestovatel člověku okamžitě přiroste k srdci... Taky bych takového Zrzka chtěla mít doma, i když by mě soustavně opouštěl... ale vždycky by se vrátil... Milé, úsměvné i dojemné čtení a docela netypický Bernieres... Velkým plus jsou úžasné ilustrace... Takže doporučuji, a nejenom milovníkům psů, ta knížka je hodně i o nás lidech :-)
Tohle je až skoro nebernierovský Bernieres. Tenká jednohubka, kde je kupodivu více pohody než děsu a nepohody.
Moc hezký, vzpomínky se vrací, a není mi lehko.
V tomto příběhu je pes osobnost, a to, že chodí jako na návštěvu je ideální vztah, svoboda - volnost je to nejcennější po zdraví a životě co máme a co můžeme někomu dopřát.
Citace:" Skutečný Rudý pes se narodil roku 1971 a zemřel 20.11.1979. Veškeré příhody, které tu vypráví k, jsou založeny na skutečný událostech...Život Rudého psa je vylíčen ve dvou knihách, jedna z nich je od Nancy Gillespieové vyšla roku 1983..."
Autor - jak mám tu čest, dovede dokonale zúročit i plyny.
Citace:"...ten pes je fakt smraďoch. .. Škoda, že se takovej talent nedá zpeněžit. To by z nás byli milionáři natotata.... Měli bychom ho pronajmout letectvu. Shodili by ho na nepřátelský území, on by ho do tří dnů víceméně zneutralizoval a teprv pak by tam poslali výsadkáře. Byla by to nová éra v letecké válce."
Další bezva kniha od autora.
Tu další mám odloženou na měsíc k moři, neboť po dvou stránkách jsem měla pocit, že vstupují na lehce zamrzlou bažinu, do které se zase propadnu, a k nutnosti vydýchávat jisté pasáže bude asi chladivá mořská koupel blahodárná. Mám pocit, že tam budu furt. Těším se, má to grády hned na první stránce. (Omlouvám se za vsuvku, ale nedalo mi to.)
Upřímné díky za překlad té náruče knih Viktoru Janišovi.
Krásná knížka o životě a osudech Rudého psa. Kniha velice čtivá a dojímavá. Neuvěřitelné, za jak krátký čas mi Rudoch přirostl k srdci.
Hezká knížka s obrázky a příběhem jednoho psa, který rád cestoval. Líbila by se i větším dětem, pokud mají rády knížky o zvířatech - jsou ještě někde takové?
(Čtení na dva večery a jedno časné ráno, s vlastním psem, barvy pískovo-rudo-bílé, přilehlým k mým nohám, hřejícím a občas po mně pokukujícím...).
Tohle že je Berniéres? kde je jeho humor, ironie, absurdní situace a vážnost bez patosu? Jako by příběh vyplivnul z povinnosti a ne se s ním mazlil a cizeloval jej jako své dítko. Žádná hra s jazykem, kličkami příběhu ani s vývojem postav. Vše je tak nějak ve zkratce konstatováno, kdo chce, ten se dojme a ve zbytku už jen prázdno...
Ideální knížka pro milovníky psů. Není dlouhá, je i vtipná. Originální příběh psa, kterého si zamilujete. Ke konci jsem neměla daleko, aby mi i slzička ukápla.
Maximalně pěkně *** četla jsem tu knihu už před par lety ale často si na ni vzpomenu *** a když jsem četla BYLA jsem Rudým psem *** smala jsem a plakala. Finalní efekt: pes tež člověk !
Čte se rychle, má to myšlenku a nápad a je to celkem zábavné, ale tak nějak dojem po přečtení nijaký... jako bych nic nepřečetla a nepobrala, co chtěl autor říct.. zajímavé to bylo, jen ten finální efekt, no nevím..
Autorovy další knížky
| 2002 |  Mandolína kapitána Corelliho |
| 2005 | Ptáci bez křídel |
| 2001 | Válka o zadnici Dona Emmanuela |
| 2002 | Seňor Vivo a drogový baron |
| 2004 | Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána |
Moji první a zatím i posledni knížku od Louis de Bernières jsem si koupila před 22 lety v londýnském The Travel Bookshop, známém z romantického filmu Notting Hill, a myslím, že jsem si ji tenkrat vybrala čistě náhodně. Tenhle krásný, vtipný a dojemný příběh o nejslavnějším a nejzcestovalejším psovi Austrálie tak budu mit už vzdycky spojený se vzpomínkami na jeho pořízení a na kamaradku Hiroko. Z nostalgie tak dávám i pátou hvězdu.