Ruiny
Scott Smith
Scott Smith, proslul již debutovým thrillerem Jednoduchý plán z roku 1993, a jeho popularita mezi fanoušky napínavých příběhů ještě více vzrostla, když za filmový scénář, který si sám podle kultovní knihy napsal, získal o pět let později prestižního Oscara. Po tvůrčí odmlce se nyní vrací s dlouho očekávaným hororem Ruiny, aby ukázal, že je skutečným mistrem žánru s vypravěčskými schopnostmi, díky nimž Stephen King četbu románu přirovnal k jedinému dlouhému výkřiku hrůzy. Několik přátel se v mexické džungli dostane do situace, o níž se jim dosud nezdálo ani v nejčernějších snech - uvězněni na pahorku uprostřed zakázané mýtiny zjišťují, že liány, které je obklopují, mezi sebou dokáží komunikovat, napodobovat zvuky i lidské hlasy, předvídat, plánovat - a chladnokrevně zabíjet.... celý text
Přidat komentář
Ruiny boli napriek neistému úvodu skvelým a napínavým čítaním s prvkami body-horroru a s postavami, z ktorých každá sa k bezvýchodiskovej situácii, v ktorej sa ocitli, postavila ináč. Aj keď by sa dalo povedať, že sa niektoré postavy chovali hlúpo - mnohí z nás si myslia, že my by sme určite jednali s rozumom. Až kým by sme sa v takejto situácii naozaj neocitli.
Spočiatku ma vyľakal štýl, ktorým autor rozprával príbeh. Minimum dialógov, skratkovité popisy udalostí, počas prvých desiatok strán som mal pocit, že čítam len dlhú rekapituláciu exotického výletu, a bál som sa, že tento štýl si autor ponechá až do konca. Akonáhle však došlo k hlavnému zvratu, autorov rukopis sa výrazne zmenil k lepšiemu. Aj keď som videl film, ktorý bol podľa tohto diela natočený, kniha ma držala v napätí, keďže se osud postáv a aj udalosti v mnohom líšili. Čo sa týka konca, ten podľa mňa (narozdiel od iných) nebol vôbec otvorený. Kto knihu dočítal, tuší, čo v ruinách skupinku turistov čaká.
Čítal som slovenskú verziu od vydavateľstva Ikar, preklad pani Juskovej bol skvelý, napriek tomu však musím vytknúť jednu drobnosť, ktorá ma rušila počas celého čítania. Nevidím dôvod prekladať horor ako "family friendly" text. Vety postáv, ktoré zažívajú hrôzy a hrozí im smrť vykrikujú v originále vety ako: "Get the fucking knife!" a "Oh Jesus, it´s fucking inside me! - keď však postava v preklade riekne: "Navaľ sem ten mizerný nôž!" a "Doriti. Je vo mne, božemôj!" - vyznie to nanajvýš neautenticky. Všadeprítomné "Ježišukriste" tiež na vážnosti veľmi nepridá.
Knihu teda hodnotím na plné 4*/5* a rozhodne odporúčam.
P.S.: V iných recenziách som videl pripomienky ohľadom mobilných telefónov a rád by som sa v tomto autora zastal. Pokiaľ sa nemýlim, v knihe nie je nikde spomínané, v akom roku sa príbeh odohráva. To, že knihu čítam v roku 2024 neznamená, že postavy by v "dnešnej dobe" určite mali telefón. Aj ak by sme brali, že je kniha situovaná do roku, v ktorom bola napísaná, telefóny stále neboli tak bežnou záležitosťou, ako dnes, a to hlavne pri zahraničných dovolenkách, kde by sme sa za telefonáty nedoplatili.
dočteno, ale skoro na sílu. není to špatný nápad, ale opravdu hodně zdlouhavé než se něco stane.
Ve třetině knihy to vzdávám. Aby se 150 stran téměř nic nestalo, tak na to fakt nemám...
Výborná kniha. Rád bych potenciální čtenáře varoval před čtením anotace na přebalu knihy a na některých internetových obchodech. Jsou tam totiž hodně nešikovně (a stupidně) vyzrazeny dvě zásadní události. Také je tam prozrazena spousta vlastností lián, o jejichž pozvolné zjišťování v průběhu čtení je škoda se ochudit. A menší zajímavost: Ačkoli je v anotaci napsáno, že autor Scott Smith získal Oscara za adaptovaný scénář k jeho předešlé knize Jednoduchý plán, není to pravda. Byl pouze nominován. Hold zde práce nakladatele nebyla příliš dobře odvedena.
Tohle bylo vynikající.
Brutální a krvavé v částech s narůstajícím napětím, které na stránkách téměř vybuchne, když se blížíte k cílové čáře.
Špičkové psaní a akce dokonale odpovídaly příběhu. A velmi, velmi temné, což víte, že vykopávám. Všechny hvězdy za tohle, o tom není pochyb, klasika!
"Jsem to pořád já?"
Jako fakt pecka! Moc mě to bavilo, byla jsem napnutá až do konce. Hvězdu ubírám za ten otevřený konec. Chtělo by to pokračování, ať se dozvíme, jak dopadla další parta a co jsou ty potvory vlastně zač, odkud se vzaly...
Výborná hororová kniha... Napätie a nádej sa buduje postupne až do poslednej chvíle... A stále musíte čítať ďalej a čakáte na šťastný koniec...na záchranu, ktorá...
Ale * dávam dole za hlavných hrdinov a za mobilné telefóny.
Za 1) Hlavných hrdinov by som opísala asi takto: Dvaja MacGyverovia, dvaja blbí a dvaja blbší. Ale ani jedna osoba mi nebola sympatická...skôr mi liezli na nervy-niektorí viac, iní menej...
Za 2) V dnešnej dobe, aby ani jeden nemal so sebou mobil? Ťažko uveriteľné... Skôr by som uverila scenáru, že by im liany prerušili signál alebo by ho nejako presmerovali a ozvali sa na druhom konci...
Jako horor to funguje úžasně. Děsivé, mrazivé, a takřka uvěřitelné… Užila jsem si to o to víc, že jsem nečetla ani většinu komentářů, ani anotaci, takže jsem kráčela v úvodu s hrdiny stezkou v džungli s nejasným tušením, že je něco špatně, a nevěděla co, a to je pro působivost četby to nejlepší…
Za úplný závěr přidávám nakonec tu poslední půlhvězdičku, autor mě nezklamal, podobnou literaturu běžně nečtu, ale viděla jsem výborný film Jednoduchý plán (autor knihy, kterou jsem ale nečetla, je též autorem scénáře) a tak jsem tušila, že to nebude nějaký béčkový horor, kde nám nic nesedí a v průběhu děje obracíme oči v sloup. A hlavně jsem chtěla vypnout, vyplnit hlavu něčím jiným, než současnými problémy, které se na nás valí odevšad… A to se naprosto povedlo, hlavu jsem měla najednou plnou něčeho úplně jiného...
Pak mě ale napadlo… je opravdu takový rozdíl mezi těmi zprvu skoro nevinnými organismy a třeba… viry…? ;-)
(SPOILER) Chladnokrevné liány, které člověka nalákají, aby se v důsledku poranil, potom ho oblehnou, pohltí, vysají z něj život a nakonec ho zlikvidují. Podle názvu knihy jsem spíše očekávala, že budou zabíjet ruiny, výmoly, nebo jiné novotvary v půdě, něco jako otevírající se země, chřtán, zející ústa. Kdepak, liány. Silné, pevné, vytrvalé, odolné. Hlavně se neporanit, protože jakmile se člen výpravy zraní, liány cítí krev a plazí se za ní, nakonec člověka obtočí a vydají ho napospas smrti. Vysají z něj život. Bojovat s nimi nemá smysl, jednají jako kdyby měly mozek, komunikují spolu a dokáží předvídat. Útěk není možný ... Příběh je výborně vyprávěný a napínavý. Mrazení v zádech je pouze na začátku, kdy čtenář neví, co se děje, kam výprava jde, co je to za nebezpečí a odkud přichází. Velkým kreditem knihy je napínavé očekávání, protože tehdy, když zjistíte, že jde o liány, mrazení v zádech ustane, ale jste v očekávání, které se velkým tempem zvyšuje, protože nevíte, co se s liánami bude dít, jakou budou mít roli. Příroda všude kolem byla totiž popisována tak, že tam nebylo ani živáčka, ptáky a jinou zvěř nebylo v lese slyšet. Ani potok, říčka. Nic. Jen ticho. Skelné ticho. Liány jako alternativa masožravých rostlin se do hororu absolutně hodí. Výborná volba. Kniha mi dala dva příjemně strávené dny.
Výborný horor...trochu z něho jsem i zažil.. Na dělící hrázy na Roskoši u Český Skalice v mých mladých letech.
Bylo velice lákavé se na kolách vydávat až na tuto hráz, kde bylo spousta rybářů , nudistů a možnost se v klidu vykoupat. Na konci této cesty po hrázy je přepad ,dál se jet nedá. V tomto úseku je menší ostrůvek , kde hnízdilo opravdu mnoho racků.. Oni ani tak nestaví hnízda, sedí na vejcích dft. kdekoliv. S dobrým úmyslem si je prohlédnout jsme dojeli k přepadu a samozřejmě odtud zase jeli zpět..když se celá ta kolonie zvedla do vzduchu a začla bránit území , ze kterého jsme museli pouze stejnou cestou zpět, a s jejich atypickým křikem začli nalétávat na naše hlavy , začlo nám docházet , že je zle..Opravdu jsme museli šlápnou do pedálů a krýt si hlavu..Ten křik a pocit cítím dodnes.., jít pěšky těch 500m bych fakt nedal, kola nám pomohla, pak už jsme byli z dosahu, ale abych se vrátil ke knize, bylo to dost na špici, zde šlo o životy.
Výborný horor s parádním námětem, který má správně tísnivou a napínavou atmosféru. Boj o život do poslední chvíle i přes naprostou beznaděj. Jediné, co mě místy lehce prudilo, byly na můj vkus příliš dlouhé odbočky, které se místy vyprávějí. Ale zase osvětlují něco o hlavních protagonistech. Pro fanoušky žánru povinnost.
Tak takto má vypadat správný horor! Děsivý příběh, při jehož čtení jste rádi, že nejste na místě hlavních postav. Je zde velká koncentrace zla, strachu a bezmoci. Kniha se mi moc líbila, ale byla by lepší, kdyby měla méně stran, občas se tak trochu vlekla.
Niekedy pred 10 rokmi som videl film, a napriek tomu, že filmové horory nijak zvlášť neobľubujem, mi tento utkvel v pamäti ako pozitívne prekvapenie. Keď som sa teda teraz dostal ku knižnej predlohe, pričom som už beztak mal dlhšie chuť na nejaký odpočinkový horor, hneď som sa do nej pustil. A – je to fajn. Nič viac, nič menej. Rýchle, napínavé čítanie, pejoratívne označované ako dovolenková literatúra (v tomto prípade však predsa len pre trochu otrlejších). Najväčší problém som mal (už klasicky) s prekladom. Keď partiu amerických dvadsiatnikov zaživa požiera agresívny nepriateľ a oni na to opakovane reagujú slovami „Ježišukriste!“ nedá sa nezanadávať si na konto prekladateľky, a to o dosť zemitejšie než naši hlavní hrdinovia...
Chladné, surové, depresivní, jemně sentimentální a za mě v podstate bezchybné. Neumím si představit, že by Ruiny mohly zklamat někoho, kdo prostě očekává pěkně nechutný, drsný a až do poslední stránky napínavý survival horor. Ve srovnáná s filmem - tíživější, napínavější, brutálnější, znepokojivější. Při čtení tušíte co se bude dít na další stránce, ale i přesto hltáte text a doufáte, že se to přecejen nestane.
„Vravím iba, že akokoľvek sa rozhodneme, rozhodujme sa s chladnou hlavou.“ Niekedy je smrť to najľahšie, čo sa vám môže prihodiť. S Ruinami som sa prvýkrát stretol v roku 2008, ale prekvapivo nie s knihou, ale s jej filmovým spracovaním. Hoci nebolo dokonalé, páčilo sa mi. Bolo nezabudnuteľné. Bolo drsné, bolo dravé, bolo pútavé a určite a bez najmenšej debaty bolo obludné. Myslím, že ide o jeden z najnedocenenejších hororov desaťročia. Pamätám si, že ma dosť prekvapilo zistenie, že literárnu predlohu napísal Scott Smith Jednoduchý plán, natočený tiež podľa jeho knihy, patrí k najmrazivejším trilerom 90-tych rokov. Snažil som sa dostať ku knižke Ruiny, ale všade bola vypredaná. Až v roku 2019 sa mi k nej konečne podarilo dostať, vďaka inzerátu. A aká je? Je skvelá a zároveň je ako film. Čo pre niekoho môže byť mínus, ale pre iného plus. Ako to myslím? Podobne, ako film, ani kniha nie je ambiciózna. Je to „len“ skvele napísaný hororový survival triler o skupine viac-menej sympatických postáv, ktoré sa dostanú na miesto, na aké radšej nikdy nemali prísť. Scottovi Smithovi ide od ruky nielen tvorba perfektnej, tiesnivej atmosféry, každou ďalšou stranou vystupňovanej snáď až kamsi za hranice znesiteľnosti, ale i svižné dialógy, práca s postavami a v neposlednom rade odporne presvedčivo napísané krvavé scény, z ktorých vám bude zle také realistické sú. Ruiny sú dravá kniha odvíjajúca sa v rýchlom, ostrom tempe. Nepravdivé slogany na obaloch kníh túto frázu používajú často, ale u Ruín to nie je fráza. U Ruín je to pravda. Kniha má iný záver, ako film (ale to nie je úplne presné tvrdenie, pretože aj film má okrem záveru oficiálnej verzie aj o dosť odlišný záver, ktorý môžete nájsť napr. medzi vystrihnutými scénami na DVD). Scott každopádne možno nemá čisté svedomie; kniha dosť pripomína džungľový pyramídový survival z r. 1996 Akty X: Stratené mesto. P.S. - No nie som si istý, či má Smith úplne čisté svedomie, nakoľko dlhé desaťročia pred ním napísal relatívne podobnú poviedku Semeno z hrobky C.A. Smith.
Dávam len 3 hviezdy, aj keď kniha bola "čtivá". Postavy ma moc neoslovili, nedokázal som sa so žiadnou stotožniť, skôr mi liezla na nervy absolútna neschopnosť väčšiny postáv riešiť situáciu. Skôr ako o horor išlo o psychickú sondu do duší hlavných aktérov.
Výborným způsobem napsaný horor.Děj se mi "zažral pod kůži"tak jako šlahouny lián popisovaných v knize.Nečtěte dopředu popisky knihy na záložce a pak budete nadšeni.Na film se raději dívat nebudu,asi bych byl zklamán.Doporučuji.
Poutavý horror se skvěle čte hned od první kapitoly. Nebýt tolik vychvalovaných komentářů, nikdy bych se do četby nepustil, jelikož nemám rád nadpřirozeno a viděl jsem nejprve film. Riskl jsem to a nelituji. Kdyby to byl román jen o přežití bez nadpřirozena a jiných nesmyslů, dal bych plný počet.
Ruiny
Třetí žánrové zklamání v řadě. Přitom tentokrát se mělo - dle obecného hodnocení - jednat o tutovku.
Vzpomínám si, když Ruiny před 18 lety vyšly. Béčková senzace s odvážným body horror podložím a hystericky jednajícími postavami. Co víc si od braku přát? Tempo!
Prakticky neexistující dynamika dělá z Ruin těžko stravitelné sousto. Sousto na které nikdy nezapomenete a zůstane vám po něm trpká chuť na patře po promarněném potenciálu.